Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) se svým nástupem na sklonku loňského roku avizovala, že hodlá přitvrdit v boji s dezinformacemi. Téma vyvstalo mezi hlavními problémy během koronavirové pandemie, kdy zdraví a lidské životy ohrožovaly dezinformace o covidu-19. V posledních měsících se do popředí zájmu téma dostalo znovu v souvislosti s bezpečnostní situací na Ukrajině — řada dezinformačních webů má totiž výrazně proruský profil, a některé zřejmě jsou i z ruských zdrojů financovány.

V programovém prohlášení vláda přislíbila připravit podle zahraničních vzorů legislativní i nelegislativní opatření, která umožní lepší postup v boji proti dezinformacím tak, „aniž by byla narušena svoboda slova“. Pro tyto účely premiér Petr Fiala (ODS) jmenoval také svého poradce pro dezinformace a média, kterým se stal novinář Michal Klíma, dříve předseda české pobočky Mezinárodních tiskového institutu — IPI a místopředseda správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Kromě toho vláda do konce roku plánuje zřídit speciální post poradce pro národní bezpečnost, který bude mít nadresortní koordinaci boje proti dezinformacím a hybridním hrozbám ve své gesci. „Vím, že dezinformační válka probíhá a že jde o součást dlouhodobé snahy, do níž je zapojeno i Rusko, oslabit stabilitu naší společnosti a narušovat vnitřní integritu České republiky. To je něco, s čím musíme počítat,“ uvedl premiér Fiala v rozhovoru pro Forum24 krátce před ruskou invazí na Ukrajinu. Ta pak naléhavost problému ještě umocnila.

Vláda v reakci na ni spustila mediální kampaň a webový portál nazvaný Braňme Ukrajinu, braňme Česko. Na něm na příklady kremelských lží upozorňuje a vyvrací je. Fialova vláda se tak pasuje do role hybné síly boje proti dezinformacím.

Staví se v tom do kontrastu s předcházející vládou, která v daném směru žádné zvláštní kroky nepodnikla. Ostatně sám její předseda Andrej Babiš postavil na dezinformacích typu, že Piráti nastěhují lidem do bytů uprchlíky, svou volební kampaň. A vlastní média, která dříve patřila k solidnější české žurnalistice, k propagandě používal dlouhodobě.

Otazník nad skutečným odhodláním nejsilnější vládní strany ODS, která začala klást na boj s dezinformacemi takový důraz, však klade fakt, že ji dlouhodobě a štědře finančně podporuje podnikatel Ivo Valenta. Bývalý senátor za Uherské Hradiště, daňový rezident státu Monako a podnikatel s pochybnou pověstí totiž vedle hazardní společnosti SYNOT spoluvlastní nejčtenější český dezinformační web Parlamentní listy.

Peníze a spojenectví s králem hazardu

Ivo Valenta, přezdívaný také „král hazardu“ kromě hazardního byznysu a svých vlastních politických aktivit dlouhodobě štědře financuje několik českých politických stran. Občanské demokraty naposledy podpořil letos začátkem května částkou 250 tisíc korun, jak vyplývá z transparentního účtu strany.

Podle databáze občanské organizace Hlídač státu Valenta ODS podpořil také v roce 2020 částkou 520 tisíc korun, o dva roky dříve dvěma miliony korun, ve volebním roce 2017 částkou tři miliony korun. Celkem od roku 2012 Valenta občanským demokratům věnoval více než 17,5 milionu korun. Vedle toho dlouhodobě podporuje také krajně pravicovou Trikolóru a Soukromníky.

Pro pořádek doplňme, že Valenta také dvakrát přispěl druhému nejsilnějšímu vládnímu hnutí STAN. V letech 2016 a 2017 šlo celkem o šest a tři čtvrtě milionu korun.

Se štědrými finančními dary vždy souvisejí politické konexe. Ačkoliv je Ivo Valenta celý život nestraníkem, do všech politických funkcí dosud kandidoval za Soukromníky, malou pravicovou stranu podnikatele Petra Bajera, která zprvu sloužila jako satelitní subjekt ODS — tu Soukromníci opakovaně podpořili ve sněmovních volbách. Později se ale začali orientovat spíše na spolupráci s Trikolórou a Svobodnými, s nimiž v koalici kandidovali vloni do sněmovny.

V roce 2014 byl Valenta zvolen právě za Soukromníky senátorem v obvodu Uherské Hradiště. Po senátních volbách v roce 2018 vstoupil do klubu občanských demokratů. Pomohl tím ODS dosáhnout na post předsedy Senátu, nejdříve pro Jaroslava Kuberu, poté pro Miloše Vystrčila.

V senátních volbách 2020, kdy Valenta svůj senátorský mandát obhajoval, získal naopak podporu senátního klubu ODS, kterou mu vyslovil i předseda Senátu Miloš Vystrčil. Navzdory svým neomezeným prostředkům a vlivu v celostátních i regionálních médiích, ho však ve druhém kole porazil kandidát lidovců Josef Bazala.

Valenta také v souběžně konaných krajských volbách získal díky preferenčním hlasům voličů z posledního místa kandidátky post zastupitele Zlínského kraje, kterého se však obratem vzdal. V současnosti se tak podnikatel s hazardem a dezinformacemi v žádných veřejných politických funkcích neangažuje. Zůstává však dále spoluvlastníkem Parlamentních listů.

Parlamentní listy: nikdo nám nediktuje, o čem smíme lhát

V mediální skupině Our media, která v České republice vlastní kromě Parlamentních listů také regionální televizní stanice v Praze a v Brně, drží Valenta podíl od roku 2015. V roce 2018 své mediální podnikání skupina rozšířila i na Slovensko, kde kromě slovenské mutace Parlamentních listů vlastní také deník Pravda.

Menšinový, třetinový podíl v Our media drží mediální podnikatel Michal Voráček. Právě Voráček, který stál například u vzniku dnes nejčtenějšího českého deníku Blesk, byl také před dvanácti lety u přerodu Parlamentních listů z původního tištěného oběžníku pro státní správu a volené zastupitele ve svérázný internetový mediální projekt.

Parlamentní listy charakterizují bombastické clickbaitové titulky, poskytování prostoru politikům bez jakékoli kritické reflexe či šíření polopravd; a manipulací. To vše pod heslem Nikdo nám nediktuje, o čem smíme psát.

Jak říká sociolog médií Václav Štětka, Parlamentní listy nejsou klasickým čistě dezinformačním webem, jako jsou Aeronet, AC24 či Protiproud, zároveň však zdaleka nejsou seriózním médiem. „Parlamentní listy představují na českém mediálním trhu specifický úkaz, vymykající se jednoznačnému zařazení; jde o hybridní médium, žánrově se pohybující na pomezí politického bulváru, politického PR a konspirační scény,“ vysvětluje.

„Současně nelze Parlamentní listy vnímat jako běžný žurnalistický produkt, už z toho důvodu, že nerespektují řadu standardů a etických norem profesionální žurnalistiky — ať už jde o ověřování zpráv z více zdrojů, důsledné oddělování zpráv a komentářů, či jasné označování reklamních a PR sdělení,“ říká Štětka. „Redakční postupy Parlamentních listů jsou velmi často manipulativní, hlavně při práci s titulky,“ doplňuje.

„Parlamentní listy nepochybně lze považovat za zdroj dezinformací. Jejich strategie je postavená na myšlence, že zveřejníme úplně všechno a náš čtenář se rozhodne, čemu chce věřit a čemu ne,“ říká mluvčí Českých elfů Bohumil Kartous. „To je dobré krytí pro tento způsob manipulace. A tím jsou Parlamentní listy oproti klasickým dezinformačním webům protřelejší,“ říká.

Takové nastavení přirozeně přitahuje politiky, kteří se cítí být seriózní částí mediální krajiny diskriminováni: především ty z okrajů politické scény, jako je Tomio Okamura. Parlamentní listy stabilně patřily mezi dvacítku nejčtenějších „zpravodajských“ webů. Podle dat projektu Net Monitor web měsíčně loni v březnu navštívil více než milion reálných uživatelů. Čerstvější data k dispozici nejsou, neboť dnes již Net Monitor ve svém ratingu web Parlamentní listy v kategorii „zpravodajství“ neeviduje.

Na poli dezinformačních medií tak Parlamentní listy jednoznačně vedou. Navíc se opírá o silnější čtenářskou základnu než mnohá seriózní a mainstreamová média.

Valenta: Vznikne Ministerstvo pravdy?

Sám majitel Parlamentních listů a souběžně dlouholetý sponzor a politický spojenec ODS Ivo Valenta vládní snahy o boj proti dezinformacím odmítá. „Jistě víte, že svoboda slova a názoru je ústavou zaručené právo. Jakékoliv boje, o jakých píšete, jsou tedy jen snahou o cenzuru názorů, s čímž zásadně nesouhlasím a považuji to za návrat do éry totality,“ uvedl podnikatel k vládnímu snažení bojovat s dezinformacemi pro Deník Referendum.

„Kdo definuje, který názor je správný a který špatný, respektive co je pravda, a co lež? Vznikne Ministerstvo pravdy? Podobné snahy jsou spíše úsměvné a vláda České republiky, potažmo vedení Evropské unie by se mělo soustředit na řešení skutečných, vážných problémů,“ dodává. Valenta zároveň odmítá, že by někdy zasahoval do redakční činnosti Parlamentních listů. „Do nich jsem majetkově vstoupil jako investor právě proto, že dávají prostor všem názorovým proudům a věřím, že to tak zůstane i v budoucnu,“ říká.

Parlamentní listy podle něj dezinformačním médiem nejsou. „Ministerstvo vnitra již před několika lety vydalo oficiální vyjádření, ve kterém potvrdilo, že Parlamentní listy nevede na žádném seznamu dezinformačních webů, jak bylo mylně prezentováno v médiích — a ani nemůže, protože žádný podobný seznam jednoduše neexistuje,“ říká Valenta. Naráží tím zřejmě na zjištění webu Aktuálně.cz z roku 2017, podle nějž ministerstvo vnitra eviduje databázi dezinformačních webů, a mezi sledované platformy řadí právě i Parlamentní listy.

„Ačkoliv současná vláda musela začít v boji proti dezinformacím téměř od nuly, povedlo se realizovat konkrétní kroky, kterými vůli boje proti dezinformacím skutečně naplňuje. Jsme na dobré cestě a v průběhu volebního období si bude moci každý občan zkontrolovat konkrétní výsledky,“ uvedla pro Deník Referendum tisková mluvčí ODS Adéla Valentová. Na otázku, zda nemůže finanční podpora nejsilnější vládní strany od majitele Parlamentních listů poškozovat důvěryhodnost deklarované vládní snahy bojovat s dezinformacemi, ale nijak nereagovala.