Člověče, nezlob se! Česká politika jako hra na politickou integritu
David KotoraPolitická integrita napříč českými politickými stranami hraničí často s nulou a bohorovnost mnoha českých politických představitelů stíhaných za korupci a jejich další aféry vypadá, jako by s občany jen hráli hru Člověče, nezlob se.
Letošní volební klání o místa v zastupitelstvech obcí a třetinu křesel v Senátu jsou definitivně za námi. Voliči by si teď možná chtěli od politiky trochu vydechnout, než se v lednu vydají vybrat nejvyššího ústavního činitele, ale závod o Hrad už paralelně odstartoval a bude jen gradovat.
Současné české politické soutěži přitom dominuje — slovy klasika — „takový ošklivý a skoro bych řekl zlý, nepěkná věc“. Jednotlivé politické subjekty se vehementně osočují, kdo z jejich představitelů by měl vyvodit politickou odpovědnost za předchozí činy a kroky a do jaké míry.
To je v demokratickém zřízení postaveném na hodnotách právního státu sice správná a zdravá věc a je to také neoddělitelná součást věčného souboje mezi vládou a opozicí, jenže v podání našich političek a politiků působí dost bizarně a mnohdy až tragikomicky. Proto se nabízí analogie s deskovou hrou Člověče, nezlob se! Pojďme se tedy podívat, kteří hráči se zlobí a nechtějí přicházet o své funkce, respektive figurky na hracím poli české politiky.
Odcházím! Ale vlastně jen napůl…
Příkladů najdeme celou řadu. Kabinet Petra Fialy (ODS) proklamoval za pomoci jednoho všeobjímajícího hesla „Změna“ také snahu navrátit občanům alespoň základní důvěru v politiku.