Konec mandátu současného prezidenta se nezadržitelně blíží a s ním i volba jeho nástupce. Hlavní politický střet sezóny už budí vášně a mobilizuje podporovatele jednotlivých kandidátů a kandidátek.

Zatím to vypadá, že po Miloši Zemanovi převezme žezlo hlavního antihrdiny Andrej Babiš, který už zahájil vlastní intenzivní kampaň. Nynější vládní tábor se vymezuje právě vůči Babišovi, jehož Státní bezpečnost vedla jako jako tajného agenta, a prezentuje ho jako trojského koně východních sil.

Internetový komentariát, podobně jako v letech 2012 a 2017, již víceméně vybral vhodného protikandidáta, který východní nebezpečí dokáže porazit. Po archetypu šlechtice a profesora přichází postava vojevůdce, který nás provede těžkými časy.

Nebo neprovede — jsem přesvědčen, že pokud „antibabišovská koalice“ a především její dominantní liberálně-pravicová část svou dosavadní politickou strategii zásadně nepřehodnotí, prohraje prezidentskou volbu i potřetí a Babišovi otevře příležitost k bezprecedentnímu uchvácení politické moci, které bude zahrnovat Hrad, parlament i exekutivu.

Babiš je mizerný kandidát

Prezidentský souboj je v mnoha ohledech jedinečný a odlišuje se od ostatních voleb. Nehraje se v něm o druhé místo. Víc než v jiných volbách záleží na osobním profilu kandidáta: jeho minulosti, morální integritě, reprezentativním vystupování. Pretendent Hradu je pod drobnohledem jako nikdo druhý.

Babiš má přitom na sobě nalepenou naprosto nevídanou koncentraci skandálů, které si s sebou odnese i do politického hrobu. Jeho skalním příznivcům jeho prohřešky nevadí, pro část nerozhodnutých voličů, které k dobytí Hradu bude potřebovat, to ale může být důvodem, proč dát hlas protikandidátovi.

Česká zkušenost s přímou volbou prezidenta je zatím jiná, ale například zkušenost ze slovenských voleb ukazuje, že často nezvítězí kandidát, který je sám o sobě silná, výrazná a polarizující politická figura. Vítězí ten, kdo dokáže vybudovat koalici na obranu právě před příliš silným favoritem.

Neschopnost a neochota budovat takovou koalici zapříčinila debakl obou pravicových kandidátů v obou druhých kolech minulých českých prezidentských voleb. Přesto měl Miloš Zeman v poslední volbě namále a svůj politický důchod dokázal odsunout o pár let hlavně díky svému charismatu, osobnímu příběhu a legendě, která mu za pomoci agresivní a štvavé kampaně pomohla zmobilizovat rozhodující část nevoličů z periferií.

Žádný druhý Zeman schopný podobné mobilizace ale dnes na české politické scéně není. Rozhodně jím není Andrej Babiš. Díky tvrdému a dlouhodobě budovanému marketingu dokáže k volbám dostat dost velký počet voličů, aby třeba vyhrál parlamentní volby, ale v prezidentské volbě potřebuje výrazně větší podporu.