Rusko bude v mnoha ohledech přítomno v klání o prezidentský post v České republice. Kandidáti na prezidenta budou posuzováni nejen podle svých postojů k ruské invazi, ale také podle svých postojů k ukrajinským uprchlíkům a obecně k pomoci Ukrajině. Lze předpokládat, že ve světle rizik souvisejících s Ruskem budou mít jistou výhodu kandidáti se zkušenostmi s bezpečnostní politikou.

Vzhledem k tomu, jakou roli hrála ruská karta během prezidenství Miloše Zemana, včetně spekulací o finanční a další podpoře Ruska pro obě jeho kandidatury, je účelné se podívat na kandidáty, kteří už oznámili svoje rozhodnutí účastnit se prezidentského klání, právě prizmatem jejich postojů k ruské agresi na Ukrajině či postojů k pomoci ukrajinským uprchlíkům.

Leckoho při bližším pohledu na pole kandidátů z tohoto úhlu přitom možná překvapí, že až polovina z nich má k Rusku nebo k jasné podpoře české vlády pro Ukrajinu ambivalentní vztahy. Neznamená to, že by byli v prezidentském klání podporováni přímo Ruskem, jisté ale je, že ruským zájmům by případné vítězství některých z nich dozajista vyhovovalo.

Skutečnou šanci získat potřebný počet voličů k postupu do druhého kola sice nemá podle průzkumů žádný z nich. Ale tři měsíce jsou dlouhá doba, a veřejné mínění mohou ještě ovlivnit různé faktory, jako je další prohloubení energetické a ekonomické krize, nebo třeba eskalace války s Ruskem tak, že by hrozilo reálné použití jaderných zbraní.

Kandidáti k Rusku kritičtí

Kandidáti, kteří mají podle průzkumů postoupit do druhého kola, a ruské počínání na Ukrajině jasně odsuzují, přičemž vyzývají k dalším tvrdým opatřením proti Rusku, jsou jen čtyři: generál ve výslužbě Petr Pavel, senátor Pavel Fischer, senátor Marek Hilšer i bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.