Rusko bude v mnoha ohledech přítomno v klání o prezidentský post v České republice. Kandidáti na prezidenta budou posuzováni nejen podle svých postojů k ruské invazi, ale také podle svých postojů k ukrajinským uprchlíkům a obecně k pomoci Ukrajině. Lze předpokládat, že ve světle rizik souvisejících s Ruskem budou mít jistou výhodu kandidáti se zkušenostmi s bezpečnostní politikou.

Vzhledem k tomu, jakou roli hrála ruská karta během prezidenství Miloše Zemana, včetně spekulací o finanční a další podpoře Ruska pro obě jeho kandidatury, je účelné se podívat na kandidáty, kteří už oznámili svoje rozhodnutí účastnit se prezidentského klání, právě prizmatem jejich postojů k ruské agresi na Ukrajině či postojů k pomoci ukrajinským uprchlíkům.

Leckoho při bližším pohledu na pole kandidátů z tohoto úhlu přitom možná překvapí, že až polovina z nich má k Rusku nebo k jasné podpoře české vlády pro Ukrajinu ambivalentní vztahy. Neznamená to, že by byli v prezidentském klání podporováni přímo Ruskem, jisté ale je, že ruským zájmům by případné vítězství některých z nich dozajista vyhovovalo.

Skutečnou šanci získat potřebný počet voličů k postupu do druhého kola sice nemá podle průzkumů žádný z nich. Ale tři měsíce jsou dlouhá doba, a veřejné mínění mohou ještě ovlivnit různé faktory, jako je další prohloubení energetické a ekonomické krize, nebo třeba eskalace války s Ruskem tak, že by hrozilo reálné použití jaderných zbraní.

Kandidáti k Rusku kritičtí

Kandidáti, kteří mají podle průzkumů postoupit do druhého kola, a ruské počínání na Ukrajině jasně odsuzují, přičemž vyzývají k dalším tvrdým opatřením proti Rusku, jsou jen čtyři: generál ve výslužbě Petr Pavel, senátor Pavel Fischer, senátor Marek Hilšer i bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Z kandidátů, kteří zatím podle průzkumů reálnou šanci postoupit do druhého kola zatím nemají, se proti ruské politice jasně staví bývalý sportovní komentátor Karel Diviš, podnikatel Tomáš Březina, nebo teolog Ivo Mareš. Ke kritikům Ruska patří i bývalý rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, jehož šance na zvolení jsou též mizivé.

Šedá zóna

Mezi osobnostmi, kteří už svoji kandidaturu oznámily, nebo ji zvažují, lze najít hned několik takových, kteří sice vystupují proti ruské invazi na Ukrajině, ale zároveň vyjadřují ambivalentní postoje, pokud jde o další vojenskou a materiální podporu České republiky Ukrajině nebo ukrajinským uprchlíkům.

Odborový předák Josef Středula je sice pro pokračování české podpory Ukrajině, ale z některých jeho prohlášení není jasné, nakolik vidí podporu pro ukrajinské uprchlíky a jejich zaměstnávání u nás jako ohrožení českých pracujících. Při nedávné odborové demonstraci v Praze se — možná ve snaze nepopudit nesystémové voliče — vyjadřoval k řešení ukrajinské krize mlhavě, když místo jasného postoje k ruskému počínání na Ukrajině mluvil obecně o potřebě míru. A Ukrajinu také označil za jeden z nezkorumpovanějších států na světě, což v daném kontextu též vyznělo jako úlitba proruským voličům.

Do šedé zóny ambivalentních postojů k válce na Ukrajině patří též předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Ten sice, spolu s dalšími politiky ANO odsoudil ruskou invazi, ale zároveň začal populisticky zneužívat přílivu ukrajinských uprchlíků proti současné vládě s tím, že se má starat především o vlastní občany.

Ve vyjádření lídrů ANO, včetně Babiše, lze též občas zaznamenat ozvěny ruské propagandy, která vybízí k mírovým rozhovorům na základě dosavadních ruských teritoriálních zisků a tvrdí, že dodávky západních zbraní na Ukrajinu válku jen prodlužují.

Tyto ambivalentní názory by jako prezidentští kandidáti zastávali i Babišovi pobočníci Alena Schillerová nebo Karel Havlíček, o kterých se mluvilo jako o možných náhradnících, pokud by Babiš sám nekandidoval.

Nyní se ale objevily spekulace, že do prezidentského klání s podporou ANO místo Babiše půjde diplomat a bývalý ministr Martin Stropnický. Ten by pravděpodobně zastával jasnější protiruské postoje než Babiš a lidé okolo něj.

I miliardář Karel Janeček okolo Ukrajiny lavíruje. Invazi sice odsoudil a je pro pokračování pomoci Ukrajině, ale když nedávno zjistil, že nebude schopný nasbírat potřebných 50 tisíc podpisů jako občanský kandidát, požádal o podporu nově zvolenou senátorku Janu Zwyrtek Hamplovou, která patří k extrémistickému, proruskému spektru české politiky.

Proruští kandidáti

Několik kandidátů je jasně proruských, anebo z různých důvodů počínání Ruska relativizují. Asi největší šanci získat slušnou podporu má mezi nimi bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, kterou podporuje i Miloš Zeman.

Vitásková ruské počínání opakovaně relativizuje a opakuje některá ruská propagandistická tvrzení. V minulosti byla oblíbeným zdrojem pro proruské dezinformační periodikum Sputnik. Do čela svého soukromého institutu „na obranu lidských práv“ jmenovala Nelu Liskovou, „konzulku“ samozvaného Doněckého konzulátu v Ostravě.

Postoje komunisty Josefa Skály jsou ještě jasněji proruské. Spolu s ním oznámili svůj záměr kandidovat i další politici relativizující ruské počínání na Ukrajině, jako je generál ve výslužbě a europoslanec Hynek Blaško. Zda nakonec kandidovat bude, ovšem není jasné poté, co se rozešel s Okamurovým hnutím SPD, za něž byl zvolen do Evropského parlamentu, a poté, co SPD do prezidentského klání nominovalo bývalého velvyslance v Moskvě Jaroslava Baštu.

Ten sice odsuzuje ruskou invazi na Ukrajině, ale zároveň ruské počínání nejrůznějšími způsoby relativizuje. A jeho výzvy k mírovému urovnání i další prohlášení patří k arsenálu ruské propagandy. Hájí tedy, až na výjimky, podobné názory jako jeho fakticky proruská SPD.

Tříšť

I ve zbytku pole těch, kdo se chtějí ucházet o úřad prezidenta, najdeme několik proruských kandidátů. Někteří patří k antivaxerské scéně, která se posunula po skončení epidemie covidu-19 k otevřené podpoře Ruska. Jiní se profilují jako podnikatelé a  aktivisté.

Jisté je, že po 8. listopadu se tento seznam výrazně zkrátí, protože téměř nikdo z těchto kandidátů nebude schopen sesbírat v zákonném limitu padesát tisíc podpisů nebo si zajistit potřebnou podporu mezi senátory či poslanci. Jejich názory na ruskou invazi na Ukrajině tedy nebudou v prezidentském klání hrát významnější roli.

Neznámou zatím zůstává bývalý ministr zahraničních věcí za lidovce Cyril Svoboda, který se údajně pokouší sbírat podpisy mezi senátory. Pokud by uspěl, bude patřit do šedé zóny těch kandidátů, kteří sice kritizují Rusko za jeho politiku, ale zároveň ruské počínání do jisté míry relativizují. Svoboda by také bezpochyby byl terčem kritiky za svoji účast na večeři s Vladimírem Putinem a jeho pobočníky, jakož i s bývalým poradcem Donalda Trumpa Michaelem Flynnem, v roce 2015, tedy rok po ruské anexi Krymu.