↗

Takto Miloš Zeman letos v květnu vítal svého polského protějška. Při setkání Evropského politického společenství v Praze si na něj našli čas jen premiéři Maďarska a Srbska, známí svými vstřícnými postoji k Rusku. Foto Michal Čížek, AFP

Prezident Miloš Zeman se sice po ruské invazi na Ukrajinu stal přes noc z příznivce Kremlu tvrdým kritikem Ruska, ale jeho názorový obrat mu stále spousta lidí nevěří. Je totiž nadále obklopen lidmi, jako je poradce Martin Nejedlý, kteří svoje vztahy s Ruskem nijak viditelně nepřehodnotili. Navíc Zeman v domácí politice i nyní činí kroky, které patří spíše do ruského politického arsenálu než do demokratické společnosti západního střihu.

Poslední akcí Zemana v tomto ohledu je nominace Zdeňka Koudelky na post zástupce ombudsmana. Mohli bychom ji odbýt s tím, že Zeman se prostě jen snaží zase jednou odměnit někoho, kdo mu loajálně sloužil. Jenže vzhledem k tomu, že při současném složení Sněmovny nemá Koudelkova nominace šanci projít, nabízejí se dvě jiná vysvětlení Zemanova kroku.

Tím prvním je symbolika, která spočívá v tom, že na pozici, jejíž držitel by měl chránit práva menšin a lidská práva obecně, Zeman schválně nominuje někoho, jehož názory jsou s tímto posláním v přímém rozporu. Navíc někoho, kdo v minulých sněmovních volbách kandidoval za krajně pravicové hnutí Trikolóra, jehož představitelé se v září účastnili demonstrací organizovaných antisystémovými, proruskými silami. Ostatně interpretace ruské invaze na Ukrajině v podání představitelů Trikolóry je jak vystřižená z knihy ruské propagandy.

Druhým možným důvodem pro nominaci Koudelky je, že jde o zastírací manévr, jehož účelem je ulehčit za clonou předvídatelného odporu ke Koudelkovi ve Sněmovně ultrakonzervativcům v Senátu nominaci Jakuba Kříže, člena konzervativní katolické organizace Opus Deum. Zeman souzní s názory konzervativců z řad lidovců a ODS na rodinu, včetně odporu k manželství stejnopohlavních párů.

Jisté je, že Zeman v podobě svých nominací na post zástupce ombudsmana promrhal jednu z posledních šancí zachovat se takříkajíc „normálně“. Nebo se dokonce pokusit nominací někoho přijatelného napravit to, co „spáchal“ svojí nominací Stanislava Křečka, na něhož se v úřadu ombudsmana perfektně hodí pořekadlo „kozel zahradníkem“.

Druhý z dvojice kandidátů nominovaných Zemanem, právník Petr Scholz, je pro změnu spojen skrze své minulé působení v Energetickém regulačním úřadu s jeho bývalou šéfkou, krajně problematickou Alenou Vitáskovou, jejíž kandidaturu na prezidentku Zeman podporuje. I ta hájí ve vztahu k Rusku, a to i po invazi na Ukrajinu, smířlivé postoje. V minulosti byla oblíbeným zdrojem pro proruské dezinformační periodikum Sputnik, a když založila soukromý institut „na obranu lidských práv“, jmenovala do jeho čela Nelu Liskovou, „konzulku“ samozvaného Doněckého konzulátu v Ostravě.