↗

Václav Klaus a Miloš Zeman dominovali české politice po dlouhých třicet let. Model „lásky v nenávisti“ mezi nimi vznikl už v roce 1996, kdy Zeman jako nejpříkřejší Klausův kritik s ním uzavřel dohodu, kterou zbavil svou stranu účinných opozičních nástrojů výměnou za funkci předsedy Poslanecké sněmovny. Na snímku jsou v roce 2013 společně na Pražském hradě. Foto Michal Čížek, AFP

Ve volbách v roce 1996 podpořilo ČSSD úctyhodných 26 procent voličů. Přispěla k tomu rostoucí všeobecná nespokojenost s výsledky Klausovy vlády, především v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky a právního státu.

ČSSD svůj volební program přizpůsobila reáliím a důsledkům nepovedené Klausovy privatizace s vědomím, že už ji nelze zvrátit, ale bude v ní třeba uskutečnit zásadní ekonomické a sociální opravy. Stále více občanů, kteří se začali poohlížet po politické alternativě, ji bylo ochotno vidět v ČSSD.

Zásluha na volebním výsledku v roce 1996 se často přikládá údajné schopnosti Zemana „sjednotit levici“. Tvrdí to hlavně Zemanovi stoupenci, kteří se jej snaží vykreslovat jako geniálního volebního stratéga.

Příběh Miloše Zemana

Jak budou Zemana jako politika, který se výrazně zapsal do dějin polistopadového vývoje v naší zemi, s odstupem času historikové hodnotit? Bude jeho obraz lepší či horší než ten, který vytvářeli jeho současníci? Oto Novotný, který byl po čtvrt století hlavním analytikem České strany sociálně demokratické, podává obraz Zemana poznamenaný vlastní osobní zkušeností s ním – především v prostředí druhdy dominantní levicové strany a událostmi kolem ní.

Rozsáhlý portrét analyzující různé aspekty Zemanovy osobnosti zveřejňujeme v DR na pokračování k prvnímu výročí konce Miloše Zemana ve funkci. Dnes vydanou, čtrnáctou, částí se seriál uzavírá.

Dříve vydané díly:

1. Osobnost Miloše Zemana: nenaplněná nietzscheovská perspektiva
2. Intelektuál Zeman?
3. Miloš Zeman v sametové revoluci a prvních letech po ní
4. Miloš Zeman v čele sociálnědemokratické opozice
5. Zemanova politická dráha se zlomila volbami v roce 1996
6. Zemanova cesta na vrchol a sestup z něj: 1998-2003
7. Proměna Miloše Zemana v Zorra mstitele
8. I v éře Jiřího Paroubka Miloš Zeman hasil svou žízeň po pomstě
9. Zeman s Haškem proti Sobotkovi: cesta na Hrad se konečně otevřela
10. Zeman „Zorro mstitel“ na Hradě: na řadu přišel Sobotka
11. Pomsta dotažená do konce: cesta ČSSD mimo parlament
12. Zemanův pokus o nastolení autoritářského prezidentského systému a jeho důsledky
13. Byl Miloš Zeman státník? Nikoli. Byl to Putinův užitečný idiot

Při srovnání volebních výsledků do Poslanecké sněmovny v roce 1992 a 1996 se ale jeví takové tvrzení jako krajně nepřesvědčivé. Jen na okraj připomeňme, že ČSSD pod vedením Miloše Zemana vyhrála pouze jedny volby, a to o dva roky později v roce 1998.

Volební výsledek ČSSD vzrostl v mezidobí 1992-1996 o devatenáct procent. Z levé části politického spektra získala ovšem nanejvýš pět procent — od bývalých voličů KSČM, Levého bloku a malých stran, jakými byly Strana demokratické levice, Hnutí za sociální spravedlnost a Strana přátel piva. Spolu s původními kmenovými voliči z roku 1992, což bylo sedm procent, to dávalo dohromady dvanáct procent.

Ve volbách 1996 tak muselo ČSSD volit přibližně čtrnáct procent voličů, kteří dříve nevolili levicové strany, ale strany politického středu, či dokonce pravici. Tento zisk ale nebyl primárně zásluhou předsedy strany, nýbrž mladších lídrů — Buzkové, Špidly, Grosse a dalších.