Zemanův politický příběh můžeme rozdělit na čtyři etapy. Na rané „devadesátky“, kdy byl jednou z nepřehlédnutelných postav demokratické transformace země (Zeman Sametu); na desetiletou sociálnědemokratickou etapu, kdy stál v čele ČSSD (Sociální demokrat Zeman); desetiletou post-sociálnědemokratickou etapu, kdy se s ČSSD rozešel, začal si s ní vyřizovat účty (Zeman — Zoro mstitel); a desetiletou prezidentskou etapu, kdy se mu splnil jeho sen stát se hlavou státu (Prezident Zeman). Dnes se zaměříme na první z nich.

Komplex vůči disidentům

Miloš Zeman byl jednou z výrazných postav sametové revoluce. Díky svému vůči režimu silně kritickému článku, který vyšel v srpnu 1989 v Technickém magazínu a získal si tehdy velkou popularitu, byl Zeman zván na velké protestní mítinky, aby přidal svůj kritický hlas.

K „revolučnímu jádru“, tvořenému hlavně předními disidenty, ale nepatřil. Jak známo, disidentské prostředí se formovalo kolem Charty 77. Zeman Chartu nepodepsal a to, jak to zdůvodňuje, o něm mnohé vypovídá: „Nikdo mne nežádal, abych podepsal Chartu 77 (obávám se, že moje sebeúcta by mne k tomu přinutila).“

Pokud ale v Zemanovi zaznívá onen tichý, ale silný hlas sebeúcty, proč čekal, že ho někdo o podpis Charty požádá? Proč prostě dokument nepodepsal z vlastní vůle? Jistě nelze Zemana obvinit, že byl zbabělec, když to neudělal; slavný dokument podepsala v dusné normalizační atmosféře jen „hrstka“ nejodvážnějších.

Zeman, zdá se, trpěl vůči disidentům určitým komplexem. Hybateli revoluce se stali studenti a dělníci, ale morálními lídry byly přední disidentské osobnosti. Ty vyjednávaly s poraženou komunistickou elitou o předání moci, ty rozhodovaly, kdo a kde bude řídit v prvním období demokratickou transformaci země. Zeman mezi morální lídry nepatřil a nebyl ani osobou, kterou by vedení Občanského fóra pokládalo za vhodnou pro nějakou významnou státní funkci.

Komplex Zemana vůči předním disidentům tak začal přerůstat v určitou zatrpklost. On přece svým článkem v Technickém magazínu zásadním způsobem přispěl k rozpoutání protirežimní nálady v zemi, řečnil na masových shromážděních! A nyní je z vrcholných jednání o předání moci vyloučen…