Extremisté se díky prezidentské volbě mohou zviditelnit. Šanci na úspěch nemají
Vojtěch PetrůPrezidentské volby už v jistém smyslu běží. Ještě před uzavřením soupisky kandidátů, kteří nastoupí do prvního kola, totiž nastane — už tradiční — defilé bizarních postav, které přímý charakter prezidentské volby využijí ke své performanci.
Linie, v nichž bude probíhat volba nástupce Miloše Zemana na Pražském hradě, jsou už několik týdnů narýsované. Jak potvrzují také dostupné průzkumy veřejného mínění, do volby nejvýrazněji promluví expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který však s potvrzením kandidatury vyčkává na poslední chvíli a oznámí ji začátkem listopadu, a bývalý předseda vojenského výboru NATO, Petr Pavel. Poslední průzkum agentury Stem, který probíhal v první polovině června, přisoudil Babišovi v prvním kole podporu dvacet procent, Pavlovi šestnáct.
Jako další výrazní kandidáti se rýsují bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová (podle Stemu by získala 9 procent), dnešní nezávislí senátoři a neúspěšní kandidáti z minulé prezidentské volby Pavel Fischer (9 procent) a Marek Hilšer (8 procent) či odborový předák Josef Středula, který má v kampani slíbenou podporu ČSSD i menších levicových stran (4 procenta).
Do volby zřejmě ještě promluví případný společný kandidát sdružení Spolu, potažmo celé vládní koalice: spekuluje se o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi či senátorce Miroslavě Němcové (oba ODS), kterým Stem v červnu přisoudil shodně potenciál devítiprocentního zisku.
Favorité prezidentské kampaně s týmy svých dobrovolníků aktuálně pracují na sběru padesáti tisíc podpisů, které ke kandidatuře potřebují — alternativou je dvacet poslaneckých nebo deset senátorských podpisů.