Společenství strachu
Alena ZemančíkováPro společnost zachvácenou obavami a pocitem nejistoty je snazší upínat se k těm, kdo jim lžou a předkládají zdánlivě snadná řešení, než hledat skutečná východiska z problémů.
Roman Sikora napsal nedávno na facebook, že demokracie není možná tam, kde se všichni bojí. A že se z naší společnosti podařilo vychovat úzkostně rozklepanou masu, která se bojí selhání ve výkonu, v příjmech, v soutěži o společenský status, bojí se chladných manažerů, exekutorů, majitelů nemovitostí, úředníků, kteří by měli umět aspoň poradit, když už ne pomoci, a nakonec i státu.
Bojí se také zimy a hladu, i když pořádně nevědí, co to je. A koho se dítě bojí, toho nenávidí — přece jen úplný podivín má rád ohavného velkého psa, který na něj štěká za plotem s velmi chabými vrátky, kdykoli jde domů nebo ven. Je třeba ještě doplnit, že ti, kteří mrznou a hladovějí, na demonstrace nechodí, protože se bojí.
Dostali jsme se do situace, z níž už se nejde vrátit zpátky do stavu, jaký byl. Okamura vědomě lže, když lidem říká, že pokud Ukrajině odepřeme podporu ve válce, dostaneme zpátky ruský plyn za levnou cenu jako dřív. Babiš lže tak očividně, že to může vidět každý. Lže, jako by dítěti říkal, že jeho babička zase ožije a tatínek, který má s novou manželskou už dvě děti, se vrátí — tyhle příklady jsou opravdu dětské proti nehorázným lžím Babiše a jeho fámulů obojího pohlaví, ale ty skutečné lži teď nechci rozebírat.
"Jak lidem ukázat, že by tyto naše nové představitele car nechal tři dny čekat v předpokoji, pak by je přijal v sále, kde je od trůnu k místu prosebníka asi kilometr, stanovil si podmínky, prosebníka propustil a ještě ho nechal za rohem maskovanými bouchači zmlátit."
Autorka barvitě popsala svou představu, jak by podle ní Putin naložil s "prosebníkem" (třeba s Okamurou, pokud by se u nás dostal k moci), který by jel do Moskvy vyjednávat nákup ruského plynu "za levnou cenu jako dřív". Já si naopak myslím, že by se Putin s potěšením chopil příležitosti ještě více rozklížit již tak dost pochroumanou jednotu zemí EU a proto by "prosebníka" přijal s veškerou pompou a parádou a nabídl mu plyn za cenu když né "jako dřív", tak určitě za nižší cenu než by nyní bylo možné vyjednat kdekoliv jinde.
Vzhledem k jistému kognitivnímu deficitu některých zdejších diskutérů bych chtěl upřesnit, že zde nevyjadřuji svůj názor na to, jestli by se z naší strany mělo k takovému jednání s Putinem přistoupit.
bohužel to platí jen u chleba, který nekoupíte už vlastně plesnivý, byť je prodáván a působí jako čerstvý. Jak se to odehraje technologicky nevím, ale děje se to.