Komunální volby: vládní strany oslabily, ANO má úspěchy, ale ne triumf
Jan KašpárekVolby do zastupitelstev obcí posílily pozici opozičních stran. SPD znásobila počet mandátů a ANO si připsalo několik důležitých vítězství, nelze ale mluvit o plošném přesvědčivém úspěchu. Otázkou navíc zůstává složení povolebních koalic.
Skončily komunální volby a mnohde se citelně proměnilo vyvážení sil na radnicích. Andrej Babiš (ANO) se hlasování snažil rámovat jako „referendum o vládě“. V tom uspěl jen částečně — zjevně se mu povedlo zburcovat nemálo protivládně naladěných voličů a zvítězit ve většině krajských měst.
V Ostravě a Karlových Varech zvítězilo Babišovo hnutí velmi suverénně. ANO ale nedosáhlo na první příčky v pěti ze sedmi největších měst v republice — v Praze, Brně, Plzni, Liberci, ani Český Budějovicích. Jeho úspěch je tedy celorepublikově sice zřejmý, nikoli však nějak zlomový.
Na úrovni obecních voleb nemá valný smysl srovnávat strany napříč celou zemí, naprostou většinu volených míst vždy získávají místní sdružení. Lze ale sledovat trendy. V celkovém počtu místních mandátů ztratily všechny vládní strany, zvlášť zřetelně STAN — ambice dosáhnout tří tisíc mandátů se zdaleka nenaplnila.
Drastický propad opět zasáhl levici, dnes již nepřítomnou na parlamentní úrovni. KSČM ztratila skoro sedmdesát procent zastupitelů z roku 2018, ČSSD asi tři pětiny. A to už jejich výsledek před čtyřmi lety byl tak špatný, že jsme jej v DR označili za „memento mori“.
Politické hnutí ANO naopak lehce získalo. Relativně nejvýrazněji ale posílila SPD, jíž se počet místních mandátů navýšil více než trojnásobně.
Specifickým úspěchem pro národovecké hnutí je průnik do celopražského zastupitelstva, obsazení postů ve všech větších městech i převzetí řady míst v dřívějších baštách levice, odkud nyní ČSSD a KSČM prakticky vypadly. Okamurovci ale nemusí zisky přetavit v podíl na obecní samosprávě: řada stran a hnutí s nimi zkrátka spolupracovat nechce.