Kdo tu zradil voliče? Patová situace na pražské radnici trvá

Jakub Čapek

V Praze nadále není jasné, kdo město povede. Spolu se chová tak, jako by pražská komunální politika byla kolbištěm s exkluzivními pravidly, která neplatí ani v celorepublikovém měřítku, ani v menších městech.

Na zastupitelstvo 15. prosince přinesli Piráti předvolební plakáty Spolu, aby jim připomněli, co před volbami slibovali občanům. Foto FB Zdeněk Hřib — primátor Prahy

Pražští zastupitelé se dohodli, že nového primátora zvolí na zasedání 9. února 2023. Prodlužuje se tak patová situace, která začala volbami na konci září. Pokud si zastupitelstvo v únoru skutečně zvolí nového primátora, stane se tak téměř 140 dní od voleb.

I když se rada v Praze často skládala za velmi bouřlivých okolností a několikrát došlo k výměně primátora během volebního období, podobnou situaci za celou dobu existence samostatné České republiky naše hlavní město nezažilo. Dosavadní nejdelší povolební vyjednávání v Praze trvalo v roce 2006 celkem třicet osm dní a oproti dnešní situaci se jeví jako procházka růžovou zahradou. Jak postupuje nekonečné vyjednávání a dá se z tohoto zdánlivě bludného kruhu vůbec vymotat?

Již předvolební kampaň naznačila, že vyjednávání o tom, kdo určí ráz vývoje Prahy v dalších čtyřech letech, nebude nic jednoduchého. Koalice Spolu představila jako svého kandidáta na primátora Bohuslava Svobodu, zatímco Piráti postavili do předvolebního boje dosavadního primátora Zdeňka Hřiba.

U ostatních kandidátů na nejvyšší pražský post bylo dopředu jasné, že jejich šance na zvolení nejsou příliš vysoké. Kampaň proto byla z obou stran vedena relativně konfrontačně, a to i přesto, že všechny subjekty jsou součástí vládnoucí koalice v Poslanecké sněmovně. Voliči Pirátů i Spolu zároveň očekávali, že ani jedna ze stran nepůjde po volbách do společné koalice s ANO. Samotné výsledky voleb však tímto předpokladem zamíchaly.

Kdo vlastně vyhrál?

Spolu sice volby vyhrálo, zároveň je však potřeba vzít v úvahu fakt, že se jedná o slepenec tří stran. TOP 09, která ukořistila sedm mandátů, byla navíc součástí předchozí koalice. ODS, která se po volbách začala nejhlasitěji zajímat o post primátora, dokonce ve volbách oproti roku 2018 čtyři zastupitele ztratila a má jich jen devět. Nárok Bohuslava Svobody na primátorský post se tak sice opírá o fakt, že jím vedená koalice zvítězila ve volbách do pražského zastupitelstva se ziskem devatenácti mandátů, ovšem nejedná se o samostatný subjekt.

Pokud bychom nepočítali Spolu jako jeden subjekt, vyhrálo by volby ANO se čtrnácti zastupiteli a druzí by skončili Piráti se třinácti mandáty. Kartami dále míchá Praha Sobě, která má jedenáct zastupitelů a STAN s pěti zastupiteli. Ty navíc v posledních sněmovních volbách pojila koalice s Piráty a i v rámci Prahy spolu obě strany spolupracují. Výsledky tedy potvrdily trend již z předchozích voleb v roce 2018, že v Praze fungují čtyři podobně velké subjekty, z nichž si každý jde za svými zájmy.

Povolební vyjednávání začalo zostra. Zástupci koalice Spolu, z nichž nejhlasitěji hovoří předseda klubu Zdeněk Zajíček, prohlásili, že je pro ně preferovanou variantou rada na vládním půdorysu. Ve stejném duchu se vyjadřovali také Piráti a STAN. Piráti však požadovali, aby součástí rady byli také zástupci Prahy Sobě. Svůj požadavek obhajovali tím, že by se v Praze měla vytvořit vláda všech demokratických stran — stejně jako na vládní úrovni.

×