Anketa DR: V čem jsou letošní volby specifické?

Redakce DR

Deník Referendum uspořádal anketu mezi politology a komentátory, kteří hodnotí, v čem budou letošní komunální volby mimořádné. Budou výsledky voleb ve velkých městech také indikátorem narůstající nespokojenosti s vládní politikou?

Význam komunálních voleb je pro ANO v tuto chvíli viditelně větší, než býval v minulosti. Babišova strana vykázaná po volbách do opozice doufá, že se v komunálních volbách zhodnotí narůstající nespokojenost s vládní politikou. Foto Facebook Alena Schillerová

Přesně za týden se po celé v České republice otevřou volební místnosti, aby si lidé na další čtyři roky zvolili zastupitele svých obcí a měst. V menších obcích mají komunální volby tradičně méně politický punc a stojí spíše na vůli angažovaných občanů pracovat pro místo, kde žijí.

Koneckonců, v celých 1778 obcích letos budou volby dle dat Českého statistického úřadu poníženy na formální rituál, neboť tu byla ustanovena jen jediná kandidátka. V jedenácti obcích se nepovedlo ani to, a volby tu neproběhnou v řádném termínu vůbec.

Tradičně, jako před čtyřmi lety, v souhrnných celostátních přehledech dominují nezávislí kandidáti. To ve velkých městech se volby konají v daleko anonymnějších podmínkách a do značné míry reflektují celostátní politiku. Ta je nyní ve vleku energetické krize a drahoty, klesající důvěry ve vládu Petra Fialy a růstu podpory ultrapravice a populistů.

Z výsledků ve větších městech tak budeme moci do jisté míry vyčíst, zda se zhmotní varování o růstu protivládního tábora, dnes na jedné straně reprezentovaného hnutím ANO Andreje Babiše a na druhé straně spojujícími se národovci v čele s SPD, Trikolórou a KSČM.

Strany vládní koalice se tomu pokoušejí čelit především skrze lokální verze koalic Spolu (ODS, lidovci a TOP 09) na bázi úspěšného projektu z loňských sněmovních voleb. V řadě velkých měst však vládní strany proti sobě kandidují i v několika blocích.

Deník Referendum požádal politology, politické komentátory a analytiky, aby nám popsali, v čem jsou z jejich pohledu letošní komunální volby specifické a zda se něčím liší od těch předchozích.

Patrik Eichler, zástupce ředitele Masarykovy demokratické akademie a redaktor Listů

Dojem z komunálních voleb si utvoříme podle výsledků v osmdesátce okresních a velkých měst. V řadě z nich pravice nově kandiduje v různých sestavách pod hlavičkou celostátní koalice SPOLU. Bude se jí dařit v době, kdy je společnost rozkolísaná očekáváním nedostupnosti energií a zdražováním?

Koalice SPOLU bude symbolicky soupeřit s politickým hnutím ANO. Jejich poměr pomůže předvídat i výsledky voleb prezidenta. Kvůli obavám z budoucnosti může překvapivě zesílit SPD.

V různých koalicích kandiduje také sociální demokracie. Případný úspěch koalice Solidarita v Praze by posílil vůli ke spolupráci mezi ČSSD a Zelenými, a s další nekomunistickou levicí směrem k evropským a příštím sněmovním volbám.

V komunálních volbách ale na čelných místech kandidují i místopředsedové ČSSD Igor Bruzl (Bohumín), Daniela Ostrá (Olomouc), Tomáš Petříček (Praha 3), Břetislav Štefan (Brno-Líšeň) a předseda Michal Šmarda (Nové Město na Moravě). I jejich výsledky budou dojem o síle a agendách levice na podzim 2022 spoluutvářet.

Lukáš Jelínek, politolog a komentátor

Specifikem letošních komunálních voleb je souběh krizí, na jejichž pozadí se odehrají. Kombinace války, inflace, energetických problémů a také možného návratu koronaviru prověří vedle centrálních politiků i ty komunální. Jakkoliv budou lokální témata zastíněna celostátními, získáme příležitost zhodnotit či odhadnout politické a manažerské schopnosti zájemců o starostenskou židli.

Jak by nastavili energetický mix obce? Jaký typ sociální pomoci by upřednostnili pro rodiny a jedince v komplikované situaci? Šli by cestou privatizace obecního majetku, nebo vyztužování obecní infrastruktury? Letošní volby možná víc než jiné ukáží, že i na komunální úrovni lze rozeznat přístup pravicový a levicový, tržní a sociální.

Lubomír Kopeček, politolog z Masarykovy univerzity

Největší specifikum letošních komunálních voleb je situace, v jaké volby proběhnou, tj. energetická krize a vysoká inflace a s tím spojená atmosféra velké sociální nejistoty a nespokojenosti. V podobné situaci se v České republice po roce 1989 ještě nehlasovalo, i když občas volby ovlivňovaly ekonomická recese.

Může to mít značný vliv na volební výsledky hlavně ve velkých a středně velkých městech, kde se hlavně projevují celostátní trendy — na rozdíl od menších obcí, kde jsou volby mnohem více personalizované a parlamentní strany zde kandidují velmi skromně či vůbec. Opoziční ANO Andreje Babiše — a do jisté míry i SPD — se zjevně snaží přeměnit komunální volby v protestní hlasování proti vládní politice s cílem vládu co nejvíce oslabit a ukázat její slabou podporu u veřejnosti.

Význam komunálních voleb je tak pro ANO v tuto chvíli viditelně větší, než býval v minulosti. I to je specifikum.

Markéta Kos Mottlová, politoložka, analytička organizace Fórum 50 %

V letošních komunálních volbách kandiduje historicky největší podíl žen (33,3 %) a je možné, že zastoupení žen na obecní úrovni poprvé překročí třicetiprocentní hranici. Jak ukazuje analýza občanské organizace Fórum 50 % zaměřená na zastoupení žen na kandidátních listinách ve statutárních městech a Praze, ze stran aktuálně zastoupených v Poslanecké sněmovně vyslali do voleb nejvíce žen Piráti.

Ti mají také největší poměr lídryň — ženy vyslali do čela kandidátek hned v osmi statutárních městech. Naopak nejmenší podíl žen nominovala TOP 09.

Uvidíme, zda se potvrdí trend, kdy se podíl zvolených žen na komunální úrovni — na rozdíl od Poslanecké sněmovny a Senátu — volby od voleb zvyšuje. Důležité pak také bude sledovat následné obsazování rad, kde je zpravidla zastoupení žen výrazně nižší než jejich podíl v zastupitelstvu.

Bez vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politickém rozhodování nemůžeme českou společnost považovat za zcela demokratickou. Tedy za takovou, v níž se odrážejí různé životní zkušenosti a na komunální úrovni se promítají například do plánování veřejného prostoru a služeb.

Marián Sekerák, politolog z vysoké školy Ambis

Specifičnost letošních komunálních voleb může spočívat v několika oblastech. Za prvé, nakolik budou svého druhu protestem proti současné vládní pětikoalici, a tím pádem i nakolik silné — či posílené — z nich vzejde hnutí ANO Andreje Babiše.

Za druhé, zejména pod výsledky hnutí STAN se mohou výrazněji podepsat problémy hnutí z nedávné doby. To může narušit — či dokonce zcela rozptýlit — doposud úspěšně budovaný veřejný obraz o subjektu nejlépe hájícím zájmy obcí a měst.

Za třetí, více než doposud přinášejí již teď komunální volby pestrou paletu velmi různorodých místních volebních koalic, občas i poněkud bizarních. Lze vyjádřit určitou skepsi, zda takový ideový mix může mít výraznější potenciál přilákat větší počet hlasů.

Za čtvrté, z pohledu hlavního města Prahy bude zásadním zlomem, zda se voliči a voličky vrátí k výraznější podpoře pravicově-konzerativních stran v čele s ODS. A zda tak odmítnou dosavadní, spíše progresivní étos vedení metropole pod pirátskou vlajkou.

Jaroslav Bican, komentátor, bývalý redaktor Deníku Referendum

Letošní komunální volby se liší od těch předchozích v tom, že se odehrají v atmosféře značné nejistoty a obav spojených s vysokými cenami energií a velké inflace, kterou Česká republika v takové míře nezažila již několik desetiletí. Výsledky na úrovni měst a obcí sice pravděpodobně nepřinesou žádné vládní zemětřesení a obsazení jejich vedení nebude mít takový vliv na řešení aktuální krize, jako by měly volby do Poslanecké sněmovny, případně krajské volby. I tak ale některé trendy a přesahy do celostátní úrovně sledovat půjde, především pokud se zaměříme na výsledky v Praze a dalších velkých městech a sestavování zdejších koalic.

Mimo jiné lze očekávat to, že pokud se vládě nepodaří ceny energií alespoň částečně zkrotit, uklidnit veřejnost a přijít s adekvátní podporou a kompenzacemi, nervozita veřejnosti se přenese do dalších voleb, která nás čekají. V první řadě do těch prezidentských.

advertisment