Dubnový model agentury Kantar potvrdil proces, který lze v české politice už nějaký čas pozorovat. ANO a ODS už ve druhém průzkumu v řadě překročily dvacetiprocentní hranici. Babišovo hnutí by dle květnového měření dosáhlo 28 procent, zatímco občanští demokraté 22,5 procenta. Ostatní strany při předpokladu samostatné kandidatury ODS i ANO nechaly daleko za sebou.

Naopak sociální demokracie, jež spolu s občanskými demokraty ještě jen nedávno byla hlavní silou české politiky, stále balancuje kolem pěti procent. Propad nejstarší české politické strany ovšem započal už před parlamentními volbami v roce 2017, když nedokázala účinně soupeřit s Babišovým ANO, což vyvrcholilo rezignací tehdejšího premiéra Sobotky na pozici předsedy ČSSD a následným volebním debaklem.

Když pak jasnému vzkazu od voličů navzdory ČSSD vstoupila do koalice s Babišovým ANO, kráčela už jen on historické porážky k historické porážce, v komunálních, evropských i krajských volbách, aniž by ji to ovšem přimělo ke změně vedení či politiky. Ty nastaly až po čtvrtém krachu v řadě — ve volbách 2021, po nichž ČSSD opustila Sněmovnu. Předsedou se stal Michal Šmarda, neposkvrněný vládní kolaborací s ANO, ale ani on zatím nepřinesl straně sebemenší náznak úspěchu.

ČSSD: od Babiše k Zeleným

Šmardova vize sociální demokracie je od té Hamáčkovy zcela odlišná: spolupráci s hnutím ANO striktně odmítá. ČSSD by se podle něj měla pokusit spolu se Zelenými, občanskými spolky i nezávislými osobnostmi stvořit širší levicového hnutí.

„Sociální demokracie, tím, že je středolevicová strana, samozřejmě může spolupracovat s různými subjekty. Dlouhodobě jsem zastáncem spolupráce s odbory, se Zelenými. Kandidátka v komunálních volbách v Praze je myslím tím, co představuje budoucnost sociální demokracie,“ říká Michal Šmarda. Právě zářijové komunální volby budou prvním velkým testem toho, jak se jeho koncepci restartu sociální demokracie daří.

Námluvy mezi ČSSD a Zelenými probíhaly již dříve, naposledy loni před sněmovními volbami. Spojenectví mělo ovšem řadu odpůrců i mezi zelenými, mezi nimiž někteří chápali, že spojit se s Hamáčkovou ČSSD není možné bez ztráty stále ještě otřesené věrohodnosti. Možnou spolupráci však potopilo tehdejší vedení sociálních demokratů v čele s Janem Hamáčkem, což zelené ušetřilo možného propadu.

Šmardovo zvolení nicméně podobné spolupráci otevřelo prostor. A ČSSD koalici se Zelenými uzavřela ještě za podpory Idealistů rovnou v klíčovém a nejsledovanějším místě komunálních voleb: na pražský magistrát. Kandidátkou na primátorku Prahy je bývalá veřejná ochránkyně práv a chartistka Anna Šabatová.

Pražský předseda Jaroš: „Co je na Šabatové levicového?“

V rámci členské základny ČSSD však koaliční spolupráce se Zelenými ve volbách na pražský magistrát vedla ke sporům. Předsednictvo pražské ČSSD totiž schválilo alternativní podobu kandidátky ve spolupráci s Evropskými demokraty a dalšími menšími hnutími, kterou měl vést historik moderního umění David Pavlát.