V každém případě se zdá, že sociální demokracie se pro tentokrát rozhodla pro skutečně radikální obnovu. Zřejmě právě na to doplatila Maláčová, které se před sjezdem připisovaly vyrovnané šance se Šmardou, ale nakonec mu jasně podlehla. Maláčová byla v očích delegátů zřejmě příliš zatížena svou účastní v koalici; zatímco Šmarda přece jenom přesvědčivěji reprezentuje rezolutní postoj ohledně reorganizace a revitalizace strany.

Kterým směrem by se obnovená sociální demokracie měla pohybovat lze dost jasně vyčíst už z personálií: Šmarda fakticky reaktivuje celou řadu - víceméně progresivních - osobností sociální demokracie z minulosti, jako je například Vladimír Špidla nebo i bývalý europoslanec Rouček. Programově-ideové názory Šmardy je pak možno vyčíst z jeho prohlášení která vydal v poslední době, i na stránkách DR. Jeho cílem je zřejmě obnovit aktivitu strany především v základech - jak stranických, tak ale především společenských respektive sociálních.

Do jaké míry se mu to podaří, se v tuto chvíli ještě nedá odhadovat; ale pokud mu vydrží jeho energie a nasazení, bylo by dost dobře myslitelné že se mu podaří sociální demokracii restartovat alespoň tak dalece, že se tato opět dostane do sněmovny; což by bylo krajně potřebné už vzhledem k akutním finančním problémům strany.

Ovšem je nutno mít na paměti i to, že ve svých snahách dostat sociální demokracii opět na výsluní bude muset jít proti obecnému trendu současné doby, kdy (tradiční) levicové strany jsou čím dál tím více na sestupu.