Sociální demokracie po 43. sjezdu: opatrná naděje

Filip Outrata

Autor argumentuje, že nové vedení a opoziční, byť mimosněmovní role nabízejí ČSSD šanci na nový začátek. Záležet bude na tom, jestli se v konkurenci s ANO dokáže prosadit jako relevantní opozice proti nové vládě.

Nyní bude záležet do velké míry také na tom, jestli se po sjezdu aktivizuje ta část členské základny ČSSD, která ještě nerezignovala. Foto FB Michal Šmarda

Na výsledek 43. sjezdu české strany sociálně demokratické se dívám s opatrným optimismem. Michal Šmarda, nový předseda ČSSD, mě zaujal už na 41. sjezdu v březnu 2019, kdy se stal řadovým místopředsedou. Projev starosty Nového Města na Moravě se od ostatních proslovů lišil, měl energii, byl zároveň inteligentní a zároveň srozumitelný a emotivní. To by mohla být cesta, říkal jsem si tehdy. Po necelých třech letech dostal Michal Šmarda šanci jako předseda.

Je mi líto, že ve vedení už není Jana Maláčová. Svým nasazením v předvolební kampani a tím, jak dokázala a dokáže oslovovat v médiích a na sociálních sítích, si končící ministryně sociálních věcí vybudovala pozici, kterou aktuálně má v ČSSD málokdo, a byla by velká škoda, kdyby se tento potenciál promarnil. Snad se bude dál aktivně účastnit politiky, třeba v roli stínové ministryně sociálních věcí.

×
Diskuse
JD
December 15, 2021 v 21.44
Přívažek Antibabiše?

Ono je to samozřejmě těžké, když těžiště dnešního politického střetu spočívá v soupeření autoritářského populismu a demokratické pravice. Existují ale prodemokratičtí, antiautoritářští voliči, kteří smýšlejí sociálněji než nastupující vláda, prostě humanisté, kteří z donucení buď volili PirSTAN nebo SPOLU, anebo nevolili vůbec. Nejsou jich davy, ale na vstup do Sněmovny by to stačilo. A že by soc. dem. orientovaná na tyto voliče byla jen přívažkem pravice? Spíše něco viditelně prosadí na jedné lodi s demokraty než s autoritáři.