↗

Marian Jurečka je členem nejužšího lidoveckého vedení — s krátkou přestávkou devíti měsíců v roce 2019 — přes jedenáct let. Foto FB KDU-ČSL

Lidovce čeká o víkendu sjezd, na němž si po třech letech zvolí nové vedení. Dramatický střet o místa v čele strany ovšem nepřinese. O šest křesel v předsednictvu se uchází šest kandidátů. To znamená, že delegáti — stejně jako v případě nedávného kongresu občanských demokratů nebo sněmu politického hnutí ANO — nebudou mít příliš na výběr. Sestava, jež lidovce přivedla do vlády, přesto dozná několika změn.

Funkci předsedy by měl bez obtíží obhájit Marian Jurečka, kterému se prozatím nepostavil žádný protikandidát. První místopředsedkyni Šárku Jelínkovou vyzve na souboj Jan Bartošek. Oba současně získali nominace i na posty řadových místopředsedů a ve stranickém vedení setrvají. Za obhajobou místopředsednického postu míří i Petr Hladík. A novými tvářemi v předsednictvu by se měli stát Tom Philipp spolu s Lukášem Curylem.

Ve vedení lidovců naopak skončí Tomáš Zdechovský. „Mám nominaci na místopředsedu Evropské lidové strany a nechci kumulovat funkce,“ řekl Deníku Referendum europoslanec s tím, že ve straně je řada schopných politiků, kteří jej mohou vystřídat. A z důvodu pracovního vytížení souvisejícího s blížícím se českým předsednictvím Evropské unii svou funkci nehodlá obhajovat ani Ondřej Benešík, jenž vede sněmovní evropský výbor.

Přípravy na podzimní volby

Vedle výběru nových, respektive staronových, členů vedení, který bude — neobjeví-li se přímo na sjezdu další, silní kandidáti — formální, čekají delegáty vystoupení ministrů vlády Petra Fialy, diskuse ke změně stanov a zejména blok věnovaný přípravě na blížící senátní a obecní volby. „V obou typech voleb budeme obhajovat minulá vítězství a chtěli bychom na tyto úspěchy navázat,“ avizoval již před několika týdny Jurečka.

Lidovci v posledních komunálních volbách sice skončili se ziskem pěti procent hlasů až na šestém místě, získali ale s přehledem největší počet mandátů. Druzí občanští demokraté za nimi zaostali o více než tisíc křesel. Většinu z nich ovšem obsadili v menších sídlech, v těch větších se jim příliš nedařilo. Například v krajských městech dosáhli jen na čtyřiatřicet z pěti set sedmasedmdesáti křesel. A do tří vůbec nepronikli.

V případě senátních voleb bude strana, jejíž senátorský klub čítá dvanáct členů, obhajovat hned sedm mandátů. Posty získané před šesti lety se mezi jinými pokusí udržet Petr Šilar, Anna Hubáčková, Miluše Horská nebo již zmíněná Jelínková. Nepůjde přitom o snadný úkol. Z posledních dvou senátních klání totiž lidovci vytěžili pouhých pět křesel a přišli o několik známých tváří, například Václava Hampla nebo Jiřího Carbola.

Tenčící se podpora voličů

Navzdory minulým vítězstvím a úspěchu ve sněmovních volbách, který straně přinesl nejpočetnější poslanecký klub v její polistopadové historii, je ovšem patrné, že podpora křesťanských demokratů setrvale upadá a zdaleka neodpovídá jejich reálné politické síle. Podle většiny relevantních průzkumů voličských preferencí se již pátým rokem pohybuje kolem pěti procent hlasů, přičemž zpravidla této hranice ani nedosahuje.

Lidovci se — na rozdíl do svého vládního partnera TOP 09 — prozatím nemusejí obávat, že by bez spolupráce s jinými politickými subjekty nebyli s to proniknout do krajských nebo komunálních zastupitelstev. Stále se totiž mohou spolehnout na disciplinovanou a relativně početnou členskou základnu. Ukazuje se však, že na celostátní úrovni bez spojenectví jen těžko přežijí. A pokud, tak jako malá a nepříliš vlivná strana.

Příští sněmovní volby jsou sice ještě daleko, přesto lidovci musejí již nyní zvažovat, jakou cestou se do budoucna vydají. Pokračování v úzké spolupráci s občanskými demokraty se — navzdory původní Jurečkově nechuti — osvědčilo. Nese s sebou ovšem jistá rizika, například ztrátu svébytnosti, identity a části podporovatelů. Na druhé straně naopak hrozí opakované vypadnutí ze Sněmovny, do níž se je mimořádně obtížné znovu vracet.