Vládní KDU-ČSL vybrala v sobotu 20. května v pražském Paláci Charitas svých prvních deset kandidátů pro volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční přesně za rok. Lidovecké primárky nebyly všeobecně sledovanou vnitropolitickou událostí, ale přesto nabízejí zajímavou perspektivu možných budoucích očekávání směřování stran pravého středu na české politické scéně.

Výběr kandidátů do Evropského parlamentu byl v minulosti ve všech stranách poznamenáván nízkou ochotou předních stranických osobností ucházet se o posty v Evropském parlamentu. Ti, co se touto cestou vydali, obvykle nedokázali udržet intenzivní přítomnost na domácí politické scéně a ve výsledku tak obsazení kandidátky připomínalo spíš konkurz na „zlatou politickou penzi“. Tento fenomén se dotkl řady stran.

Zhruba od roku 2014 se k obsazování vedoucích pozic na kandidátkách do Evropského parlamentu připojuje další fenomén: zejména pro mladší kandidáty je kampaň do evropských voleb způsob, jak se náležitě zviditelnit, aby si tak otevřeli snadněji cestu do domácí politiky. Výsledek lidoveckých primárek letos víceméně boří tyto dva zažité stereotypy, a proto má smysl jim věnovat pozornost.

Sázka na zkušenost

Na pozici lídra lidovecké kandidátky se žádné překvapení nekoná. Získal ji Tomáš Zdechovský, který za KDU-ČSL zasedá v Evropském parlamentu již dvě volební období a v příštím roce by tak zahájil třetí. Jde o jednoho z nejaktivnějších českých europoslanců co do množství předkládaných návrhů a také člověka, jenž díky své zdatnosti v oblasti marketingu a veřejné komunikace dokáže svou práci náležitě prezentovat.

Tomáš Zdechovský umí nalézat témata, která rezonují ve společnosti, jsou atraktivní pro většinové publikum, ale na druhé straně nejsou v rozporu s jeho osobním přesvědčením ani ideovým a hodnotovým základem křesťanskodemokratické politiky. Takových témat se poté chopí a s náležitou vervou je prosazuje ve veřejném prostoru. V minulých evropských volbách v květnu 2019 mu tato strategie vynesla nejvyšší zisk preferenčních hlasů mezi lidoveckými kandidáty — přes 25 tisíc kroužků — a jeho strana si udržela dvě europoslaneckých křesel.