Před Občanskou demokratickou stranou, TOP 09 a lidovci, které tvoří koalici SPOLU, stojí rozhodnutí, zda mají jít do voleb do Evropského parlamentu v příštím roce každá zvlášť, anebo společně pod hlavičkou SPOLU. To, jak se nakonec tyto strany rozhodnou, může mít přitom vliv na jejich další spolupráci, a tím i na sněmovní volby v roce 2025.

Už to, že konečné rozhodnutí zatím nepadlo, ovšem naznačuje, že rozhodování v jednotlivých stranách není jednoduché. A není divu: zatímco všechny tři strany se poměrně snadno shodnou na prioritách v domácí i zahraniční politice, v evropské politice se rozcházejí.

Zatímco lidovci a TOP 09 jsou proevropské strany, které coby členové Evropské lidové strany a její skupiny v Evropském parlamentu patří k evropskému politickému mainstreamu, ODS je od roku 2009 členkou spíše okrajové euroskeptické skupiny Evropští konzervativci a reformisté. V ní zasedá společně kupříkladu s polskou vládní stranou Právo a spravedlnost nebo se stranou Bratři Itálie italské premiérky Georgie Meloniové.

Do skupiny Evropští konzervativci a reformisté mimochodem patřili i britští konzervativci, kteří po brexitu Evropský parlament opustili.

Co SPOLU rozděluje

Koalici SPOLU v evropské politice ovšem nerozdělují jen různé pohledy na evropskou budoucnost, které odlišují i Evropskou lidovou stranu a skupinu Evropští konzervativci a reformisté. Mají také odlišné pohledy na potřebu zavedení eura v České republice.

Zatímco ODS se dál drží svého odmítavého postoje k zavedení evropské společné měny, představitelé KDU-ČSL a TOP 09 stále častěji mluví o potřebě zahájit v příštích letech proces začleňování České republiky do eurozóny. V tom se více shodnou s ostatními členy současné vládní koalice — hnutím Starostů a nezávislých a Piráty — než s ODS.

A zejména ODS a TOP 09 se liší také v pohledech na to, jak má Evropská komise postupovat vůči Maďarsku a Polsku. Jak známo, Evropská s oběma visegrádskými zeměmi vede několik řízení podle článku 7 evropských smluv pro porušování principů právního státu. Zatímco zejména europoslanci ODS často tvrdí, že se EK nepatřičně vměšuje do vnitřních záležitostí obou zemí a měří prý těmto postkomunistickým zemím jiným metrem než zemím evropského Západu, politici TOP 09 jsou kritičtější — zejména k dění v Maďarsku.

Rozdíly mezi stranami koalice SPOLU na evropské úrovni jsou vidět také při hlasování EP. Zatímco europoslanci ODS často hlasují shodně s europoslanci ANO a SPD, europoslanci KDU-ČSL a TOP 09 se vesměs drží společné linie evropských lidovců.

Rizika společného postupu

Hlavním rizikem pokusů sestavit společnou kandidátku SPOLU pro evropské volby je, že už tento samotný proces, který by musel být doprovozen i nějakým společným programem, by nasvítil zásadní názorové rozdíly mezi členy koalice. Pokud by se tomu chtěli vyhnout, museli by se spokojit se zcela minimalistickým společným programem, který by se v předvolebním dění nepochybně stal terčem útoků ostatních stran kandidujících do EP.

Pro mnoho voličů jednotlivých stran by přitom byl společný postup nesrozumitelný už proto, že by už dopředu bylo jasné, že zvolení europoslanci ODS na jedné straně a lidovců a TOP 09 na straně druhé hned po skončení voleb zamíří do různých frakcí v EP, které jsou spolu v konkurenčním vztahu. Nebylo by tedy úplně srozumitelné, proč vůbec tyto strany kandidují společně.

Obě menší strany koalice SPOLU na jedné straně a ODS na straně druhé by se také ocitly v nekomfortní pozici, pokud jde o vzájemný poměr sil. Zatímco na domácí scéně má ODS coby nejsilnější vládní strana jasně navrch, v EP mají lidovci s TOP 09 společně přinejmenším stejné postavení. Nejenom proto, že patří k největší euroskupině, ale jednoduše i proto, že mají dohromady stejný počet europoslanců jako ODS.

Někteří současní europoslanci za lidovce a TOP 09 jsou přitom v Evropském parlamentu výraznými osobnostmi. Už jen nalezení klíče, podle něhož by si strany koalice SPOLU rozdělily místa na společné kandidátce tak, aby zůstal po volbách zachován současný poměr sil mezi ODS a dvěma menšími stranami, je téměř neřešitelný rébus. Problémy by nepochybně způsobilo už to, koho by koalice SPOLU postavila do čela kandidátky.

Není tedy vůbec jisté, že vytvoření společné kandidátky SPOLU by mělo stejný synergický efekt, jaký jsme viděli ve sněmovních volbách. Zjevné rozdíly v postojích k evropské politice, jakož i případné spory o podobu společné kandidátky, by mohly spoustu voličů všech stran paradoxně odradit od toho, aby se voleb vůbec účastnili.

Rizika individuálního postupu

Pokud by se jednotlivé strany koalice SPOLU rozhodly jít do eurovoleb odděleně, bude to mít dopady zejména na domácí politiku. Takový postup by ještě více akcentoval rozdíly mezi jednotlivými stranami, navíc v kampani by se musely chtě nechtě vymezovat jedna proti druhé.

Lze si samozřejmě představit, že kupříkladu lidovci a TOP 09 by se nakonec mohli dohodnout na společné kandidátce, což by ovšem též zviditelnilo rozdíly mezi těmito dvěma stranami a ODS. Ty by se pak mohly stát vítanou vodou na mlýn pro ostatní strany v kampani před sněmovními volbami.

Odmítnutí společného postupu stran koalice SPOLU v eurovolbách se už také stalo součástí strategie některých politiků ODS, kteří jsou proti existenci koalice SPOLU i na domácí politické scéně. Nejvýraznější postava ODS na evropské úrovni, Jan Zahradil, který už oznámil, že nebude do EP znovu kandidovat, a chce se věnovat domácí politice, opakovaně projekt SPOLU kritizuje. A je i proti společné kandidátce SPOLU do EP.

Zahradil není ve své skepsi vůči SPOLU v ODS sám, takže otázka možného společného postupu SPOLU v eurovolbách se může stát předmětem vnitrostranického boje o moc před sněmovními volbami v roce 2025.

Pokud by individuální angažmá, spíše než společné angažmá stran koalice SPOLU, odstartovalo debaty o tom, zda vůbec mají kandidovat společně i ve sněmovních volbách, mohou se cítit nejvíc ohroženi lidovci. Těm účast v koalici SPOLU přinesla nevídaný úspěch, pokud jde o počet poslaneckých mandátů, takže strana nyní ve Sněmovně, a tím i obecně v domácí politice, obrazně řečeno boxuje daleko nad svojí váhovou kategorií. Podle průzkumů by se do příští Sněmovny sama vůbec nedostala.

Evropské volby jsou tedy pro koalici SPOLU nepříjemným dilematem. Ať už se rozhodne pro společný postup, anebo jednotlivé strany budou kandidovat separátně, eurovolby odhalí závažné rozdíly mezi nimi. A také odhalí, že kupříkladu ODS si v evropských otázkách leckdy lépe rozumí se stranami současné opozice.

Koalici SPOLU na domácí scéně pak může začít rozkládat i výsledek eurovoleb. Pokud by totiž kandidovala společně, ale neuspěla, vypuknou nepochybně mezi jednotlivými stranami konflikty. Pokud by jednotlivé strany kandidovaly individuálně, budou výsledky eurovoleb ovlivňovat chtě nechtě poměr sil uvnitř koalice. Jinými slovy: koalice SPOLU může být na domácí scéně po eurovolbách v ohrožení.