↗

Bič na pirátské rebely v europarlamentu? Mikuláš Ferjenčík chce v Evropském parlamentu hájit pirátskou „vládní linii“. V jeho prospěch podle něj mluví, že u většiny článků o pirátských primárkách tvoří ilustrační foto snímek jeho tváře. Foto Facebook Mikuláš Torrent Ferjenčík

Pirátská strana řeší, jak bude vypadat její kandidátka do evropských voleb, které se uskuteční příští rok v červnu. Stranu v současnosti zastupuje v Evropském parlamentu trojice poslanců — Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa. Všichni tři chtějí své mandáty obhajovat. Všichni tři jsou přitom známí jako dlouhodobí kritici vládního angažmá Pirátů. Do boje o křesla v Evropském parlamentu tak chtějí kromě současného osazenstva i nové tváře, názorově bližší současnému vedení.

Pro Piráty budou evropské volby důležité v tom, že půjde o první celostátní test po krachu neúspěšné koalice s hnutím STAN ve sněmovních volbách v říjnu 2021 — koalice jako celek sice tehdy získala slušných sedmatřicet mandátů; jen čtyři z nich však připadly Pirátům — v důsledku masivního kroužkování kandidátů STAN.

I tentokrát je otázkou, zda se Pirátské straně podaří tři mandáty obhájit. Ohrozit pirátské pozice mohou samostatně kandidující Starostové, které by mohla vést Danuše Nerudová, TOP 09 i Strana zelených — Piráti v Evropském parlamentu ostatně zasedají v zeleném klubu.

Kolaja, Peksa nebo Gregorová? Vést kandidátku chtějí všichni tři europoslanci

Zájem o obhajobu, a dokonce o vedení kandidátky, mají všichni tři dosavadní pirátští poslanci Evropského parlamentu, tedy Gregorová, Kolaja i Peksa. Před pěti lety kandidátku vedl Kolaja, který je v současnosti prvním místopředsedou Pirátské strany.

O místo lídra mají tentokrát zájem i oba jeho kolegové. „V průběhu času se ukázalo, že jsem v práci tří europoslanců dlouhodobě nejviditelnější, tudíž si při vší skromnosti myslím, že bych naši práci dokázal kapitalizovat nejlépe,“ odůvodňuje svůj zájem o pozici lídra Mikuláš Peksa.

Europoslankyně Markéta Gregorová zase tvrdí, že podporu v kandidatuře na lídryni kandidátky měla už před posledními volbami v roce 2019, ale necítila se tehdy ještě dostatečně zkušená. Říká tedy, že nyní chce dát členské základně znovu možnost rozhodnout, zda už nastala pravá chvíle, aby kandidátku vedla.

„Každý máme jiné silné stránky. Intenzivně jsem pracovala na svém mediálním obrazu a prezentaci, za ty čtyři roky jsem se myslím hodně výrazně posunula, myslím, že o něco více než Marcel, který se na to soustředí primárně až teď,“ vysvětluje Gregorová v odpovědi na otázku, kde vidí své silné stránky oproti současnému lídrovi Kolajovi. „Lídr má především vystupovat v médiích, být mluvící hlavou, a v tom si myslím, že mám co nabídnout,“ uvedla.

S tím, že by byl oproti Peksovi či Gregorové méně viditelný, sám Kolaja ale nesouhlasí. „Data ukazují, že se všichni tři pohybujeme ve viditelnosti na podobné úrovni. Naopak to beru jako velkou výhodu našeho poslaneckého klubu. U ostatních politických stran je v drtivé většině případů výrazně viditelný jenom jeden poslanec nebo poslankyně,“ říká.

„Také je nutno dodat, že jakkoli je mediální viditelnost důležitá, politik by se neměl snažit být vidět za každou cenu a není to jediný aspekt práce europoslance. Klíčové stále zůstává, aby politik dělal dobrou práci především co se týče vlastní legislativy. A to je aspekt, ve kterém mohu s klidným svědomím říct, že jsem v uplynulém období udělal maximum,“ argumentuje dále Kolaja, který v současném volebním období působí spolu s Ditou Charanzovou (za ANO) jako jeden ze dvou českých místopředsedů Evropského parlamentu.

Ferjenčík chce v europarlamentu vládní kurz

Všichni tři stávající europoslanci kritizují účast Pirátů v současné — spíše pravicové a konzervativní — pětikoalici s ODS, STAN, lidovci a TOP 09. Vládní většina by se navíc bez hlasů pirátských poslanců obešla, protože i bez nich by držela 104 mandátů.

Otřást jejich pozicí tak chce bývalý poslanec a vedoucí pro Piráty neúspěšné sněmovní kampaně v posledních volbách Mikuláš Ferjenčík. I on se uchází o vedení pirátské kandidátky. Ferjenčík, který v současnosti působí jako asistent předsedy pirátského poslaneckého klubu Jakuba Michálka a kterého navrhl a podpořil pirátský ministr zahraničí Jan Lipavský, naopak platí za zastánce vládního angažmá své strany.

Podle Lipavského je Ferjenčíkovou předností, že může stranu v eurovolbách zviditelnit. To následně za svůj důležitý cíl označil v diskusi o své nominaci na internetovém fóru i sám Ferjenčík. Proč si to myslí, když na rozdíl od Kolaji, Peksy a Gregorové za sebou nemá působení v europarlamentu a v současnosti sám nemá ani poslanecký mandát? „Stačí se podívat, když se píšou články o pirátských europrimárkách, tak tam bývají moje fotky a ne jejich,“ odpovídá Ferjenčík lakonicky.

Europoslankyně Gregorová víru, že může Ferjenčík Piráty ve volbách zviditelnit, kritizuje: „Je to nelogická marketingová úvaha, která odpovídá tomu, co si myslím o marketingových schopnostech Mikuláše Ferjenčíka.“ A dodává: „Dostávat se do médií kvůli kontroverzím a nešťastným výrokům jednoho z nejkritizovanějších členů strany, není vhodná výbava do eurovoleb. Tou by mělo být porozumění evropským tématům a zájem o ně, což jsem u Mikuláše neviděla.“

Podobně mluví její kolega Mikuláš Peksa: „Vytáhl jsem si data z našeho monitoringu tisku, který pirátský politik je jak viditelný, a vyšlo mi, že v současné době jsem stejně viditelný, jako byl Mikuláš Ferjenčík na vrcholu své slávy, v době poslední kampaně do Poslanecké sněmovny. Jestli je toto vrchol viditelnosti, tak si myslím, že v europarlamentu máme na víc.“

Podle Marcela Kolaji by lídr europarlamentní pirátské kandidátky měl být hlavně zkušený evropský politik. „Evropská politika je velmi specifická disciplína, a to jak z politického, tak z komunikačního hlediska. Kdokoli, kdo má zkušenosti pouze z domácí politiky, to po zvolení velmi rychle zjistí,“ tvrdí europoslanec v souvislosti s Ferjenčíkovou kandidaturou.

Mikuláš Ferjenčík se netají tím, že na rozdíl od Mikuláše Peksy a Markéty Gregorové, která nedávno iniciovala na Pirátském fóru hlasování o požadavku na odvolání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), je podporovatelem setrvání Pirátů v pravicové vládě. „Je to v zájmu našich voličů, před volbami jsme slíbili, že půjdeme do téhle koalice. Zatím vláda nerealizovala nic tak zásadního, kvůli čemu bychom měli odcházet. Přijde mi důležité, že tam jsme a že liberální hlas je slyšet,“ vysvětluje exposlanec.

S představou, že by Piráti mohli z vlády odejít, aniž by ji položili, a následně by mohli budovat demokratickou opoziční alternativu vedle populistické opozice oligarchického ANO a ultrapravicové SPD, nesouhlasí. „Myslím, že vláda by se bez pirátských poslanců rozsypala. Dát dohromady skupinu rebelů o devíti lidech je dost náročné, ale o čtyřech lidech je to už poměrně snadné. Kdyby tam Piráti nebyli, tak se nedojdou ministři na plénu ani vyčůrat. Všichni ministři by museli permanentně sedět na plénu a vláda by nebyla schopna nic dělat,“ tvrdí Ferjenčík.

I proto je podle něj na místě zlepšit spolupráci europarlamentní skupiny Pirátů s českou vládou: „Evropská rada, kde se setkávají ministři, má velký vliv, často větší než europarlament. Piráti se soustředí primárně na Evropský parlament a podceňujeme Evropskou radu, zvlášť u ministerstev, která nemáme v gesci. Měli bychom spolupráci s vládou na evropských tématech rozšířit,“ říká Ferjenčík.

S tím dosavadní pirátští europoslanci nesouhlasí. „Ze slov Mikuláše Ferjenčíka vyplývá snaha podřídit naše angažmá v europarlamentu současnému vládnímu kurzu, což mi nepřijde jako dobrý nápad, protože ten je do značné míry diktován ODS. Piráti jsou samostatná strana, ne pobočka ODS,“ tvrdí Mikuláš Peksa.

„Je rozhodně pravdou, že pirátská delegace v europarlamentu byla spíš rebelská a otevřeně kritická k některým věcem, co se dějí na vládě. Můj názor je, že toho můžeme využívat a nebýt kompromisní na všech úrovních, kde to není třeba. V evropském parlamentu si můžeme dovolit být ostří v tom, co se nám jako straně nelíbí,“ argumentuje obdobně Gregorová.

Do čela pirátské kandidátky chtějí ještě lékař Albert Štěrba či Jana Koláříková, která ve volbách 2019 byla na kandidátce pětkou.

O přední místa se uchází rovněž David Wagner, zastupitelka Moravskoslezského kraje Zuzana Klusová, náměstkyně ostravského primátora Andrea Hoffmannová, bývalý diplomat Vladimír Votápek, radní Středočeského kraje Jana Skopalíková, Eva Tichá, Jiří Knotek a vedoucí zahraničního odboru strany Michal Gill.

Nominace do primárek se nyní podávají na veřejném internetovém Pirátském fóru. Jednotliví kandidáti zde mohou získat krajské nominace, které však plní spíše podpůrnou roli, více vypovídající jsou nominace celostátní.

U nominace Mikuláše Ferjenčíka sice na internetovém fóru převažují hlasy proti, ale fakticky nominaci získal, protože hlasy pro dosáhly potřebné podpory. Podle pirátských pravidel u osobnostních hlasování hlasy proti nemají faktický vliv, jsou jen ilustrační. V daném případě je vypovídající, že pouze u „vládního kandidáta“ hlasy proti převažují. Vlastní primární volby proběhnou v půli září hybridně — částečně osobně a částečně online.

Konkurence Nerudové, STAN, TOP 09 i Strany zelených

Jak předvídá politolog Lukáš Jelínek, nespokojenost, která ve straně bublá v souvislosti s účastí ve vládě, se sice zatím neprojevuje otevřenými výzvami k odchodu, ale může se projevit právě v úspěchu rebelujících kandidátů v primárkách k volbám do europarlamentu. „K odchodu z vlády by Piráty ponoukl buď prudký pokles preferencí, nebo časté překračování červených ‚nepřekročitelných' linií“ myslí si politolog.

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd pražské Univerzity Karlovy vysvětluje, že česká Pirátská strana je dlouhodobě rozdělena na skupinu pragmatiků a radikálnější frakci. „Takové členění je typické pro strany, pro které je politika nadstavbou občanského aktivismu. Své o tom vědí třeba němečtí Zelení, kteří po prvním vstupu do vlády v roce 1998 museli řešit silné vnitřní spory s vlastními aktivisty,“ říká Michal.

Piráti z eurovoleb v roce 2019 obhajují výsledek 13,95 procenta a tři mandáty. Aktuálně si v klasických předvolebních průzkumech drží podporu kolem deseti procent. „Konkurence ve volbách bude velká. O liberální proevropské voliče bude usilovat i STAN či TOP 09. Piráti ale mají šanci zvednout rukavici, kterou jim hodil Andrej Babiš, když je pasoval na hlavní protivníky ANO. Pokud nebudou taktizovat a jasně se přihlásí k progresivní a evropským tématům, mohou být úspěšní a pomýšlet na dvouciferný výsledek,“ říká politolog Jelínek.

U tradičně proevropské a liberální TOP 09 přetrvávají nejasnosti, zda do voleb půjde samostatně nebo zopakuje s občanskými demokraty a lidovci formát koalice SPOLU ze sněmovních voleb a z řady lokalit v loňských komunálních a senátních volbách. Hnutí STAN půjde do evropských voleb tentokrát samostatně, zřejmě pod vedením exposlance a stranického místopředsedy Jana Farského — dost možná v tandemu s Danuší Nerudovou. Ona sama sice potvrdila, že se eurovoleb zúčastní, zatím ale nikoli za koho.

„Danuše Nerudová se kampaní před prezidentskými volbami stala velmi viditelnou postavou politického života, byla by tedy pro STAN významnou posilou. Velmi záleží na tom, jak bude vypadat celá kampaň hnutí STAN. Ohrozit Piráty a TOP 09 určitě může, zejména pokud se zaměří na témata, která jsou těmto třem stranám programově společná,“ komentuje možné angažmá neúspěšné prezidentské kandidátky a ekonomky politolog Aleš Michal.

Do pirátských preferencí se může „zakousnout“ také Strana zelených. Do velké míry ale bude záležet na tom, jak atraktivní kandidátku se jí podaří sestavit.

Z pirátského tábora je však cítit optimismus a od současných europoslanců svorně zaznívá, že očekávají obhajobu výsledku z roku 2019. „V průzkumech máme kolem jedenácti procent. Doposud jsme ale v evropských volbách měli vždy o trochu víc, protože jsme silně proevropská strana a lidé v eurovolbách volí trochu protestně. Zároveň přichází volit méně lidí, rozhoduje každý hlas,“ odhaduje pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. „Čtrnáct, patnáct procent a víc by byl příjemný úspěch,“ říká.