Pirátská strana si v sobotu na sjezdu po dvou letech zvolí nové užší vedení. Post předsedy nejmenší vládní strany bude ohajovat Ivan Bartoš, který je ve vládě místopředsedou a ministrem pro místní rozvoj. Jeho vyzývatelkou je europoslankyně, dvojka pirátské kandidátky do červnových eurovoleb Markéta Gregorová.

S jistotou dojde také k obměně užšího stranického vedení: ze stávající místopředsednické čtveřice budou své posty obhajovat pouze europoslanec Marcel Kolaja a náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová, o znovuzvolení se už nebude ucházet Blanka Charvátová ani Martin Jiránek.

Volení nového pirátského vedení se uskuteční krátce za poločasem volebního období pětikoaliční vlády Petra Fialy (ODS), která se potýká s rekordně vysokou nedůvěrou a kvůli svým škrtům ve veřejných financích také stávkami a protesty odborářů i mobilizující krajní pravice.

Kontext sněmu: vládní poločas a blížící se trojice voleb

Pirátská strana má ve vládě tři posty: vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, ministra zahraničí Jana Lipavského a ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Krom nich má také osmici ministerských náměstků, obsazenou mimo jiné i pirátskými exposlanci.

Pirátská členská základna si v roce 2021 jednoznačně odhlasovala vstup do vlády i přes velmi citelné ztráty ve svém sněmovním zastoupení v důsledku volební koalice se STAN, jejichž kandidáty do sněmovny voliči vyslali skrze preferenční hlasy. Piráti mají aktuálně pouhé čtyři poslance: předsedu Ivana Bartoše, Kláru Kocmanovou, Jakuba Michálka a Olgu Richterovou.

Krom volby nového předsednictva, do nějž se promítnou dlouhodobá pirátská dilemata ohledně účasti v dominantně pravicové vládě Petra Fialy, bude bodem sobotního celostátního fóra Pirátů v Brně také příprava na troje volby v nadcházejícím roce, evropské, krajské a senátní. V případě prvních dvou budou obhajovat slušný mandát, který získali před pěti, respektive čtyřmi lety.

V komunálních volbách předloni na podzim Piráti ztratili 79 obecních zastupitelů a s celkovým počtem 274 mají na komunální úrovni aktuálně nejhorší zastoupení z vládních stran. Krom toho přišli o viditelný post pražského primátora, kterým byl dnešní náměstek Zdeněk Hřib, i vládu ve své letité baště Mariánských Lázních. Jediným pirátským starostou v zemi se stal Jan Rejman v desetitisícovém Frenštátu pod Radhoštěm v Moravskoslezském kraji, který však kandidoval pod značkou nezávislé občanské kandidátky Změna pro Frenštát.

V tomto roce budou Piráti obhajovat tři mandáty v Evropském parlamentu: zmíněných Gregorové, Kolaji a Mikuláše Peksy. Na podzim potom jeden ze dvou pirátských senátorských mandátů, který v Praze drží Lukáš Wagenknecht a následně poměrně slušné pozice v řadě krajů. V Plzeňském kraji mají Piráti svého hejtmana Rudolfa Špotáka, v dalších čtyřech krajích, v Jihomoravském, Královéhradeckém, Zlínském a na Vysočině, mají prvního náměstka hejtmana, ve Středních Čechách, na Liberecku a Karlovarsku mají řadové náměstky. Celkem budou obhajovat Piráti 99 mandátů stejně jako občanští demokraté, více jich v krajských volbách v říjnu 2020 získalo už pouze hnutí ANO.

Favorit Bartoš

Předsednický post Pirátů bude i tento týden obhajovat stávající předseda. Bartoš v čele strany stojí nepřetržitě od roku 2016, tedy po celou dobu jejich politického vzestupu a prvního proniknutí do sněmovny ve volbách v říjnu 2017. Ještě předtím stranu vedl v letech 2009 až 2014. Stávající předseda získal stejně jako Gregorová nominaci od Celostátního fóra, kde jej podpořilo 58 procent hlasujících, a nominace ze všech krajů krom Moravskoslezského, Plzeňského a Zlínského.

Naposledy v lednu 2022 porazil Bartoš v předsednickém boji nejprve protikandidáty Davida Witosze a Janu Michailidu, ve druhém kole pak se ziskem takřka 70 procent hlasů i senátora Lukáše Wagenknechta. Stávající pirátský předseda v nominační řeči na pirátském fóru podotknul, že volba nového vedení Pirátů se odehrává v turbulentních časech v půli volebního období a s blížící se trojicí voleb. Strana si ale podle něj bez ohledu na vnitropolitickou situaci vede dobře.

„Ostatně o tom hovoří poměrně stabilní podpora lidí, kterou zachycují relevantní průzkumy. Pokud neberu covidové období, kdy jsme jako jediní přinášeli z opozičních lavic relevantní a konstruktivní vstupy a podpora Pirátů přesahovala i patnáct procent, máme nyní trvale jednu z nejvyšších podpor veřejnosti v naší historii. To chceme určitě uhájit, ale musíme mít ambice jít výš,“ napsal Bartoš ve svém nominační řeči.

„Myslím si, že v souvislosti s mou kandidaturou je nezbytné explicitně říci, že podporuji řadu reforem, o jejichž nutnosti jsem přesvědčen,“ napsal dále Bartoš. „Uvědomme si, že řadu vnitřních mechanik jsme skutečně nastavovali před více jak deseti lety, a jestli by někdo měl uplatňovat evoluční a progresivní přístup a umět aplikovat zkušenosti do vlastního fungování, jsem přesvědčen, že by to měla být právě pirátská strana.“

Bartoš trvá na své podpoře setrvání Pirátů ve vládě přes upadající důvěru a podporu veřejnosti ve vztahu k Fialovu kabinetu. „První výhledy do nového roku jsou dle odborníků opatrně optimistické, ať už se to týká zotavování ekonomiky, poklesu inflace nebo nárůstu reálných mezd. Po náročném období je ale zcela pochopitelné, že mají občané z budoucnosti obavu a trápí je nejistota i řada dlouhodobých problémů, které byly léta opomíjeny,“ říká vicepremiér a pirátský předseda pro Deník Referendum. Zmiňuje například navýšení rodičovského příspěvku nebo posílení práva na pobyt rodičů s dítětem v nemocnici. Vláda má podle něj nicméně mezery v komunikaci.

„Nesouhlasím s názorem, že Piráti mají být v nátuře vždy opoziční. To bychom se jen schovávali před odpovědností. Na řadě koalic na úrovni krajů či měst jsme se již ostatně podíleli a podílíme. Smyslem politické strany je prosazovat program a změnu k lepšímu. Proto ji lidé volí. Pozice v exekutivě k tomu dává jednoznačně největší možnosti,“ říká Bartoš. Odmítá, že by Piráti byli ve vládě pouze přívěškem ODS, který ve vládě setrvává i přes kontroverzní působení Pavla Blažka a neschopnost prosadit svá klíčová témata, jako je legalizace marihuany či manželství pro všechny.

„U proběhlých kauz Pavla Blažka byli Piráti naopak jediní z celé Poslanecké sněmovny a v ní působících sedmi stran, kdo jasně vyjádřil nesouhlas. Kdo žádal veřejné vysvětlení a vyzval k ukončení působení Pavla Blažka na postu ministra spravedlnosti, byť toto rozhodnutí je finálně v kompetenci premiéra,“ říká k tomu obhajující předseda Pirátů a vicepremiér Bartoš.

Hlas nespokojenců Gregorová

Markéta Gregorová získala nominaci na Celostátním fóru, kde s její kandidaturou souhlasilo 53 procent hlasujících, a rovněž ze svého domovského Jihomoravského kraje. Podle europoslankyně se Česká pirátská strana už několik let potýká s problémy s vnitrostranickou hlasovací účastí nebo vedením jednotlivých odborů.

Europoslankyně a bývalý brněnská zastupitelka je spojována především se svým dlouhodobě kritickým postojem k předvolební koalici s hnutím STAN i k účasti Pirátů ve vládě Petra Fialy. Podobně v červnu iniciovala usnesení, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ohrožuje důvěru ve spravedlnost a právní stát v souvislosti s ministrovým angažmá v brněnské bytové kauze. Členové strany toto usnesení následně na fóru schválili.

„Mým záměrem je nabídnout členské základně Pirátů své schopnosti a postoje alespoň v jedné pětině předsednictva — a nechávám na Celostátním fóru, aby rozhodlo, z jaké pozice tak mám učinit. Jsou ve straně lidé, kteří by mě dle svých slov na pozici předsedkyně chtěli vidět. Já se domnívám, že na to mám již dost zkušeností a zároveň odhodlání, a chci jim tak dát možnost výběru,“ uvedla Gregorová pro Deník Referendum.

„Jsem schopna a připravena se případně ujmout komunikační a reprezentační role předsedkyně strany. Mou prioritou v předsednictvu však bude právě vnitřní reforma, tímto směrem bych tedy ráda zaznamenala nejvíce změn,“ popsala europoslankyně. Přestože sama Gregorová je kritičkou pirátského vládního angažmá, odmítá, že by její zvolení do předsednické pozice znamenalo jistý odchod strany z Fialovy koalice.

„Předsednictvo strany nemá žádný vliv na účast ve vládě. Pokud nějaká členka či člen budou chtít vyvolat jednání o odchodu z vlády a nasbírají pro ně podporu, bude to opět pouze a jen na členské základně, aby o výsledku rozhodla. Odmítám tedy spojování své potenciální předsednické pozice s naší účastí ve vládě, jelikož to uráží principy pirátské demokracie,“ vysvětluje Gregorová pro Deník Referendum.

Dalšímu zájemci o post předsedy, jedinému pirátskému hejtmanovi Rudolfu Špotákovi z Plzeňského kraje, se nakonec ke kandidatuře nepodařilo získat nominaci. Další původně avizovaný kandidát, bývalý poslanec a místopředseda sněmovny za Piráty Vojtěch Pikal se kandidatury vzdal pro osobní vyčerpání.

Strana si také zvolí novou čtveřici místopředsedů, o níž se utká třináct kandidátů. Ze stávajících místopředsedů se o znovuzvolení bude ucházet první místopředseda a europarlamentní lídr Marcel Kolaja a náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová. Bývalá zastupitelka městské části Praha 21 Blanka Charvátová ani bývalý poslanec Martin Jiránek již své posty v nejužším vedení obhajovat nebudou.

Do vedení letos kandiduje i europoslanec Mikuláš Peksa, poslankyně Klára Kocmanová, bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík, radní Jihomoravského kraje Jana Holomčík Leitnerová, bývalá místopředsedkyně Dominika Poživilová Michailidu a radní Středočeského kraje Jana Skopalíková. Krom nich pak ještě Albert Štěrba, Tereza Vovesová, Lukáš Hejduk, Jakub Wolf a Markéta Monsportová. Zamíchat s volbou místopředsedů pak potenciálně ještě může jeden z neúspěšných uchazečů o post předsedy.

Spor mezi levicovými idealisty a středovými pragmatiky?

Jak Bartoš, tak Gregorová odmítají redukovat volbu vedení a celé dění ve straně na souboj mezi levicovější protivládní frakcí, která chce návrat k pirátským kořenům, a středovou, liberální frakcí, která podporuje účast ve vládě a reprezentuje více pragmatické směřování. Přesto v  Pirátské straně podobná debata existuje, jak lze vidět v debatě ohledně nominací na pirátském fóru.

Začátkem prosince se v nominačním vlákně ostře do Gregorové opřel plzeňský radní a neúspěšný kandidát do senátu i do sněmovny Daniel Kůs. „Jdi prosím ke komunistům, tam si budete rozumět. Vem sebou i Janku (Michailidu) a Adélu (Šípovou) a další z vašeho komančského křídla. Bude vám vděčná většina členů Pirátů. Tedy strany, na které parazitujete a kterou stále poškozujete svými názory,“ napsal Kůs, za což si vysloužil napomenutí od moderátora diskuse pro osobní útok.

Podobně, byť mnohem méně explicitně, se vůči Gregorové na fóru vymezil první náměstek plzeňského primátora Pavel Bosák. „Bude-li se strana ubírat směrem, kam jej táhne levicová frakce reprezentovaná právě Markétou, pak nevidím důvod pro existenci Pirátské strany jako takové. V ČR už přeci máme Stranu zelených, od které bychom se potom už vůbec nelišili, vyjma brandingu. Nebo někdo dokáže najít téma, kde se pirátská levicová frakce se Stranou zelených neshodne?“ napsal Bosák.

„Svoboda je pro mě vrcholnou hodnotou a fašisti a konzervativci úhlavními nepřáteli. To, že se přesně tito snaží nás, liberální lidi, napadat skrz naši obhajobu lidských práv jako ,progresivce‘ a naše zastávání se sociálně znevýhodněných lidí označují jako ,komunismus‘, je jejich taktika a je mi líto, pokud nás rozkmotřuje i uvnitř vlastní strany,“ reagovala na kritiky Gregorová.

„My jako Piráti, jak je vnímám já, jsme nedokonale označováni za levicové liberály. Já se té nálepky nebojím, a snažím se vysvětlovat, že to nemá nic společného s autoritářskými vizemi bolševiků, ba naopak,“ napsala dále.

Gregorová bez šance? Překvapení nejsou vyloučena

Pozorovatelé a odborníci se shodují, že větší šance na zvolení má stávající pirátský předseda Ivan Bartoš.

„Ivan Bartoš je jednou z nejviditelnějších pirátských tváří, která je se stranou spjata od jejích samotných počátků. Současný předseda je v čele Pirátů nepřetržitě už od roku 2016. Svou pozici lídra tedy dokázal opakovaně obhájit, někdy měl jednodušší cestu bez oponentů, jindy naopak svedl souboj se známými představiteli Pirátů, jako jsou například Lukáš Wagenknecht, Mikuláš Ferjenčík či Vojtěch Pikal,“ říká politolog Daniel Šárovec z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, který se na dění v rámci pirátské strany soustředí.

„Bude to tedy souboj, který v kontextu pirátských Celostátních fór nijak nevybočuje z toho, na co jsme u Pirátů za uplynulá léta zvyklí. Na druhou stranu bude to mimo jiné právě téma pirátské účasti či neúčasti v koalici, co bude jedním z dosti výrazných témat vnitrostranického soupeření,“ popisuje Šárovec Deníku Referendum.

„Nespokojenosti pirátských idealistů rozumím, přesto na brzké střídání příliš nevěřím. Ivan Bartoš se snaží udržovat dobré osobní vztahy uvnitř strany. Respektu se těší hlavně kvůli přivedení Pirátů do parlamentu a vlády. Navíc jeho zásluhou je řada spolustraníků zaměstnána ve státních službách,“ říká politolog Lukáš Jelínek.

„Do rozhodování delegátů patrně zasáhne i strategická úvaha o budoucnosti strany. Na straně jedné sílí vůle členů vrátit se k jádru pirátské politiky bez kompromisů s konzervativci. Na straně druhé tady je možnost zvednout rukavici hozenou Andrejem Babišem a prezentovat se coby protipól a hlavní soupeř ANO. Tomu by nahrávaly i klesající preference koalice Spolu. Jenže vydat se touto cestou znamená usilovat o voliče Spolu, kteří by ale o posun Pirátů doleva určitě nestáli,“ dodává analytik pro Deník Referendum.

Spoluzakládající člen Pirátů Dalibor Záhora, který stál například za nedávným úspěšným návrhem na odvolání Jakuba Michálka z širšího stranického vedení, má za to, že uvnitř strany postupně dozrává touha po změně. „Vliv velmi špatné a neoblíbené vlády je bezesporu jedním z podstatných důvodů. Je to i neschopnost pirátské vládní garnitury, až na pár světlých výjimek, stavět se a vymezovat alespoň proti těm nejhorším vládním krokům. Piráti jsou povětšinou zoufale pasivní, v submisivní pozici, přitom při dobrých volebních preferencích by mohli být více slyšet,“ říká Záhora.

Úspěch Gregorové by byl podle Záhory velké překvapení. Překvapení už ale Piráti v uplynulém roce zažili: jedním z nich byl výrazný neúspěch pirátského exposlance Mikuláše Ferjenčíka v primárkách. Ten šel do volby jako jeden z favoritů se zájmem o lídra kandidátky, nakonec skončil na dvanáctém místě. Čelo kandidáti obsadili stávající europoslanci Kolaja, Gregorová a Peksa, doplnění ze třetího místa zastupitelkou Moravskoslezského kraje Zuzanou Klusovou.