Pirátská strana už má jasno o důležitých místech své kandidátky pro volby do Evropského parlamentu, které proběhnou příští rok v červnu. Piráty do eurovoleb povede stejně jako před pěti lety Marcel Kolaja, znovu budou kandidovat stávající europoslanci Markéta Gregorová a Mikuláš Peksa, jež doplní dosavadní zastupitelka Moravskoslezského kraje Zuzana Klusová a Peksův poradce David Wagner.

Bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík, který se s podporou pirátského ministra zahraničí Jana Lipavského v zářijových primárních volbách také ucházel o vedení kandidátů Pirátů do evropských voleb, neuspěl.

Jednání o konečné podobě kandidátky do eurovoleb probíhá rovněž u Zelených. Po fiasku koalice s TOP 09 a STAN v eurovolbách v roce 2019 a spojenectví se Sociální demokracií v loňských komunálních volbách v Praze půjdou Zelení do evropských voleb samostatně s účastí nezávislých osobností. Podle informací Deníku Referendum mezi nimi má být bývalý spolumluvčí Fridays For Future Petr Doubravský a ředitelka organizace Konsent Johana Nejedlová.

Dilema Pirátů: distancovat se od vlády, nebo zůstat

Piráti si lídra kandidátky zvolili na celostátní konferenci v půli září. Marcel Kolaja při hlasování o lídrovi dostal 460 hlasů a s náskokem tak skončil před druhou Markétu Gregorovou, která získala 326 hlasů, a třetím Mikulášem Peksou s 313 hlasy. Mikuláš Ferjenčík skončil až poslední se 176 hlasy, předstihl ho i nepříliš mediálně známý Albert Štěrba se 193 hlasy.

V první desítce pirátské kandidátky se krom Kolaji, Gregorové, Peksy, Klusové a Wagnera objeví také náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Andrea Hoffmannová, Albert Štěrba, Jana Skopalíková a exposlanec František Kopřiva.

„Primárky vypověděly o dvou zásadních věcech. Piráti mají v europarlamentu kvalitní zastoupení a europoslanci jsou viditelní a kompetentní, což členská základna ocenila. Na pozadí je ale spor mezi domácím křídlem, které velmi stojí o pokračování ve vládní koalici, a europoslaneckou skupinou, která je k tomu skeptičtější,“ vysvětluje pro Deník Referendum politolog a ředitel New York University in Prague Jiří Pehe s tím, že se do pirátských primárek promítla také kauza kontroverzí kolem ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), jehož odvolání si Piráti předtím odhlasovali.

Podle staronového lídra pirátské kandidátky do evropských voleb Marcela Kolaji je minimální výsledek, kterého by Piráti rádi dosáhli, obhajoba stávajících tří mandátů. „Pro mnohé proevropské voliče TOP 09 je kočkopes SPOLU nevolitelný, protože v něm dominuje těžce euroskeptická ODS. To, ale i jiné faktory by mohly přispět k zisku dalšího mandátu, za který bych byl rád,“ říká pro Deník Referendum Kolaja.

V minulých eurovolbách skončili Piráti třetí za hnutím ANO a ODS se ziskem 13,95 procent a tří mandátů. O pět let dříve, v roce 2014, skončili těsně pod pěti procenty a před branami europarlamentu.

Kolaja doufá také v posily z jiných zemí: tři čeští pirátští europoslanci a jeden německý Pirát v současnosti zasedají ve frakci Zelených a regionalistů z Evropské svobodné aliance. Na vlastní europoslaneckou frakci se Pirátům ani v dalším období zřejmě dosáhnout nepodaří. Kolaja však doufá, že by jejich řady mohl posílit pirátský zástupce z Lucemburska, kde jsou Piráti stejně jako v České republice v současnosti parlamentní stranou.

Koho podpoří zklamaní voliči TOP 09?

Největší konkurencí pro Piráty mohou být Starostové a nezávislí, vedení exposlancem Janem Farským a posílení o osobnost neúspěšné kandidátky z lednových prezidentských voleb a bývalé rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové.

„Obě tato uskupení mohou cílit na velmi podobný elektorát, protože obě se shodně a dlouhodobě prezentují proevropsky, nicméně dosti záleží na jednotlivých vůdčích tématech kampaně, na atraktivitě vizuálů či na úspěšnosti samotné komunikace daných témat,“ říká pro Deník Referendum politolog Daniel Šárovec z Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Podle analytika organizace STEM Martina Kratochvíla může být pro Piráty i Starosty limitující, že staví především na mladých, liberálních a proevropských voličích, kteří ale jsou z hlediska volební účasti spíše vlažní. Oproti tomu voliči hnutí ANO, komunistů, ODS i lidovců jsou mnohem disciplinovanější, což podle Kratochvíla vyplývá také z dotazování mezi těmi, kdo v roce 2021 Spolu či Piráty se STAN volili.

Hnutí STAN jde letos do evropských voleb samostatně vůbec poprvé. V roce 2019 kandidovali v koalici s TOP 09, která získala 11,65 procent a mimo jiné mandát pro kandidáta hnutí STAN Stanislava Polčáka. Ten ale příští rok svůj mandát již obhajovat nebude.

„Mladí voliči, na nichž částečně staví Piráti a STAN, k volbám mohou přijít, ale nemusí. I když jsou nejmladší voliči k Evropské unii nejvstřícnější, jejich účast je nejistá. Pokud se podaří tuto skupinu zmobilizovat, může hrát velkou roli — zvlášť při tradičně nižší volební účasti v evropských volbách,“ říká pro Deník Referendum Martin Kratochvíl.

TOP 09 bude letos, jak vyšlo najevo minulý týden, kandidovat ve formátu koalice Spolu, vyzkoušené ve sněmovních volbách z října 2021 a v některých lokalitách i v loňských komunálních a senátních volbách. Starostové jdou do voleb na vlastní pěst.

Podle politologa Jiřího Pehe právě kandidátka koalice Spolu může Pirátům v evropských volbách pomoci. „Piráti budou těžit nepřímo z pokusu koalice Spolu kandidovat společně, protože proevropští voliči nebudou chtít s hlasem pro Luďka Niedermayera (TOP 09) volit zároveň euroskeptiky, jako jsou Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (oba ODS). To může zapříčinit odliv voličů Spolu směrem ke STAN a Pirátům. Strany budou muset odkrýt karty, čímž se poprvé od sněmovních voleb ukáže vztah jednotlivých stran k Evropské unii,“ říká Pehe.

„Piráti jsou jediná relevantní skutečně autenticky proevropská a liberální strana v České republice. Máme jasně stanovené hodnoty, na kterých kdysi strana vznikla a které ctíme i dnes. Voliči přesně vědí, co budeme prosazovat, když nás zvolí. Poskytujeme jasnou alternativu ke konzervativním stranám i k těm, které si na liberální jen hrají, když se jim to zrovna hodí,“ odpovídá lídr pirátské kandidátky Marcel Kolaja na otázku, jak se chce jeho strana odlišit od silné konkurence v podobě hnutí STAN s Danuší Nerudovou a proč by liberální voliči měli dát hlas spíše Pirátům než třeba Straně zelených.

O kandidátce Zelených bude jasno za měsíc

Právě Strana zelených, která v posledních volebních modelech mírně roste, by mohla potenciálně těžit z účasti Pirátů na nepopulární vládní pětikoalici s ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 v čele s Petrem Fialou (ODS). Zelení však o konečné podobě kandidátky nemají zdaleka jasno.

„Do evropských voleb budeme kandidovat samostatně,“ uvedl pro Deník Referendum spolupředseda Zelených Michal Berg. Neformální, avšak bezvýsledná rokování vedli s Piráty, hnutím STAN a Sociální demokracií.

V roce 2019 Zelení kandidovali v rámci koalice s TOP 09 a STAN: na kandidátce se objevilo pět jejich nominantů včetně tehdejšího předsedy Petra Štěpánka na pátém místě, žádný z nich však neuspěl. V důsledku spolupráce s pravicovou TOP 09 naopak se Stranou zelených vypověděli memorandum o spolupráci Mladí zelení, z nichž část odešla k nově založenému hnutí Budoucnost.

„Počítáme s tím, že kandidátce bude řada zajímavých osobností z řad občanské společnosti a odborníků a odbornic. S některými jsme už dohodnuti, s jinými zatím vyjednáváme. Finální podobu bude kandidátka mít, jakmile skončí primární volby na konci listopadu,“ dodává Berg.

Podle informací Deníku Referendum se na čele kandidátky Zelených mají objevit klimatický aktivista a někdejší spolumluvčí Fridays For Future Petr Doubravský a ředitelka organizace Konsent Johana Nejedlová. Oba Deníku Referendum potvrdili, že o možné kandidatuře do Evropského parlamentu se Zelenými jednají.

„Stejně jako vždy v podobných situacích, i tentokrát přemýšlím nad tím, odkud, jak a s kým se nejlépe dají posouvat věci k lepšímu. Je to rozhodnutí, které ovlivní mé stávající aktivity a mnoho lidí okolo, a proto není jen na mně,“ říká Petr Doubravský.

„Ať už budu kandidovat nebo nikoliv, je zřejmé, že české politice chybí alternativa ke konzervativní a asociální pětikoalici a nahnědlé opozici. A že Brusel potřebuje více progresivních hlasů z východní Evropy. Čas na řešení environmentálních problémů nám utíká a příští volby do evropského parlamentu můžou být ty poslední důležité,“ nastiňuje své uvažování aktivista.

„S nabídkou na kandidaturu mne oslovilo více subjektů včetně Zelených, jejichž voličkou jsem od svých prvních voleb. Věřím, že v Evropském parlamentu by měl být přítomen hlas českých Zelených, hlas zastupující liberálně orientované voliče a voličky, kteří vnímají všechny výzvy a ohrožení našeho současného světa, od klimatické změny přes nerovnosti až po nárůst konzervativismu,“ říká Johana Nejedlová, která o kandidatuře za Stranu zelených rovněž jedná.

„V eurovolbách chceme lidem nabídnout rozumnou alternativu jak ke vládním stranám, se kterými nejsou spokojeni ani jejich vlastní voliči, tak k populistické opozici. Vidíme, že po takové alternativě tady poptávka je,“ shrnuje spolupředseda Zelených Michal Berg.

Podle politologa Peheho se však Zelení stále ještě plně nevzpamatovali z přešlapu, jímž byla účast na vládě Mirka Topolánka (tehdy ODS) po volbách 2006. „Mají také v podobě Pirátů velkou konkurenci, protože Piráti jsou součástí europarlamentní frakce Zelených. Pokud by se Zelení dostali do Evropského parlamentu, byl by to první krok k jejich rehabilitaci, ale obávám se, že při samostatné kandidatuře se jim to nepovede,“ říká politolog.