Zatímco v minulých sněmovních volbách se nejen stranická vedení, ale i členské základny a voliči koaličních stran zdáli být se smyslem existence koalice SPOLU vesměs ztotožněni, o analogickém projektu do evropských voleb už se to tak jednoznačně říct nedá. Celý projekt SPOLU do Evropy působí dojmem jakési „konsociace elit“ bez opory a jednoznačné podpory u vlastních členských základen, což popravdě nevěstí nic moc dobrého.

Zdá se, že většina členů zúčastněných stran by preferovala kandidování ve volbách samostatně či na nějaké jiné koaliční bázi. Nutno říct, že takový postoj se předsedům dotčených stran může jevit jako velmi nerozumný, ale ve skutečnosti ho i s ohledem na racionální závěry politologů neradno vnímat jako zcela nesmyslný.

Spřízněni obavami

Koalice SPOLU je politické dítě současného premiéra Petra Fialy. Právě on stál před třemi lety s Markétou Pekarovou Adamovou a Marianem Jurečkou u jejího zrodu, aby ve sněmovních volbách v roce 2021 přivedl koalici k vítězství se ziskem přesahujícím 27 procent hlasů.

Právě tak Fiala splnil svůj slib, který dal spolustraníkům před svým historicky prvním zvolením předsedou ODS na kongresu strany v lednu roku 2014, tedy v době jejího největšího politického úpadku. Zavázal se tehdy, že přivede ODS opět k dominantní pozici s tvrdým voličským jádrem kolem dvaceti procent, na které se budou nabalovat taktické hlasy motivované odporem ke konkurenci, ať už tradiční levici či populistům. Díky tomu bude ODS znovu schopna vyhrávat volby.

ODS pod Fialovým vedením toho po sedmi letech dosáhla, avšak nikoli sama, nýbrž v koalici s TOP 09 a KDU-ČSL. Tento detail je ovšem naprosto zásadní, neboť Petr Fiala ví, že mnozí jeho straníci takový úspěch nepovažují za skutečný a prozatím stále marně očekávají růst preferencí ODS samostatné na slíbenou úroveň. Fiala hraje vabank. Pokud by přivedl ODS k výsledku, který by se rovnal zhruba polovině podpory nejsilnějšího hnutí ANO, taková prohra by hluboce otřásla jeho pozicí v čele strany. Jedině koalice SPOLU mu zaručuje šanci na úspěch.

Obavy premiéra jistě sdílejí i Markéta Pekarová Adamová a Marian Jurečka. V jejich případě ovšem hraje roli zásadnější obava, aby se  jejich strany do Evropského parlamentu vůbec dostaly. Obě se pohybují v průzkumech kolem pětiprocentní hranice či dokonce pod ní. Pro volby do Evropského parlamentu sice průzkumy k dispozici nejsou — alespoň ne veřejně —, nicméně straníci tvrdí, že je mají interně k dispozici a že podpora je opravdu taková.