Neklidná „klidná síla“
Vladimír HanáčekNa rozdíl od éry Josefa Luxe, kdy se lidovci dokázali jasně vymezit vůči Klausově ODS, dnes KDU-ČSL ve vládě jen sekunduje neoliberální politice dominantní ODS. Většina voličů se cítí nynějším vedením strany zrazena.
V posledních týdnech se v souvislosti s nešťastným vystupováním předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky v kauze večírku v den masové vraždy na Filozofické fakultě ještě intenzivněji rozproudily debaty o budoucnosti nejstarší vládní strany, jež se momentálně topí v preferencích hluboko pod hranicí volitelnosti.
Jakkoliv byl rozhodnutím celostátní konference KDU-ČSL Marian Jurečka v pátek 26. ledna podržen ve své funkci, je velmi pravděpodobné, že nejpozději na řádném sjezdu, připravovaném na říjen letošního roku, zvolí lidovci do svého čela nového předsedu. V souvislosti s diskusemi o tom, kdo má největší šanci se jím stát, se přirozeně znovuotevírá téma vnitřní názorové rozrůzněnosti strany.
Konzervativci a liberálové
Četné úvahy se zaměřují na údajné rozdělení strany na liberální křídlo a konzervativce, kteří si přejí zachovávat tradicionalistický hodnotový fundament v politice strany, především pak důraz na obranu současné definice manželství a tradiční rodiny, bioetická témata a odpor k myšlenkovému progresivismu.
Do této sestavy údajně patří skupina nejhlasitějších kritiků návrhu na uzákonění takzvaného manželství pro všechny, tvořená poslankyněmi Ninou Novákovou, Romanou Bělohlávkovou a Pavlou Golasowskou, předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL Alešem Dufkem a jihočeským poslancem Šimonem Hellerem, proslulým výrokem, že „hovězí je hovězí“. Nepasovanou hlavou této skupiny je pak dle mnohých komentátorů další Jihočech, první místopředseda strany a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek, kterého tato skupina údajně podporuje na funkci předsedy.