Neklidná „klidná síla“

Vladimír Hanáček

Na rozdíl od éry Josefa Luxe, kdy se lidovci dokázali jasně vymezit vůči Klausově ODS, dnes KDU-ČSL ve vládě jen sekunduje neoliberální politice dominantní ODS. Většina voličů se cítí nynějším vedením strany zrazena.

Mladí, progresivní představitelé strany sice budí sympatie veřejnosti, uvnitř strany však většinovou podporu nemají. Foto FB Petr Hladík

V posledních týdnech se v souvislosti s nešťastným vystupováním předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky v kauze večírku v den masové vraždy na Filozofické fakultě ještě intenzivněji rozproudily debaty o budoucnosti nejstarší vládní strany, jež se momentálně topí v preferencích hluboko pod hranicí volitelnosti.

Jakkoliv byl rozhodnutím celostátní konference KDU-ČSL Marian Jurečka v pátek 26. ledna podržen ve své funkci, je velmi pravděpodobné, že nejpozději na řádném sjezdu, připravovaném na říjen letošního roku, zvolí lidovci do svého čela nového předsedu. V souvislosti s diskusemi o tom, kdo má největší šanci se jím stát, se přirozeně znovuotevírá téma vnitřní názorové rozrůzněnosti strany.

Konzervativci a liberálové

Četné úvahy se zaměřují na údajné rozdělení strany na liberální křídlo a konzervativce, kteří si přejí zachovávat tradicionalistický hodnotový fundament v politice strany, především pak důraz na obranu současné definice manželství a tradiční rodiny, bioetická témata a odpor k myšlenkovému progresivismu.

Do této sestavy údajně patří skupina nejhlasitějších kritiků návrhu na uzákonění takzvaného manželství pro všechny, tvořená poslankyněmi Ninou Novákovou, Romanou Bělohlávkovou a Pavlou Golasowskou, předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL Alešem Dufkem a jihočeským poslancem Šimonem Hellerem, proslulým výrokem, že „hovězí je hovězí“. Nepasovanou hlavou této skupiny je pak dle mnohých komentátorů další Jihočech, první místopředseda strany a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek, kterého tato skupina údajně podporuje na funkci předsedy.

×