Zástupci stran koalice Spolu se v listopadu po komplikovaných jednáních a průtazích dohodli, že do evropských voleb příští rok v červnu půjdou ve stejném formátu jako ve sněmovních volbách 2021 a v části větších měst a senátních obvodů při loňských komunálních volbách.

Velká zdrženlivost ke koalici s KDU-ČSL a TOP 09 byla patrná zejména na straně občanských demokratů. Kritičtí ke vzniku „evropské Spolu“ byli stávající europoslanci ODS Alexandr Vondra i Veronika Vrecionová, stejně jako někteří výrazní domácí politici ODS, mimo jiné senátor Tomáš Jirsa. Vondra s Vrecionovou během léta dokonce zahájili vlastní europarlamentní kampaň pod heslem „Evropa bez nesmyslů“.

Odpor k postavě předsedy hnutí ANO a expremiéra Andreje Babiše, podpora Ukrajiny ve válce s Ruskem či pravicová ekonomická agenda při konsolidaci veřejných financí ODS, lidovce a TOP 09 v rámci koalice spojují. Postoj k evropské integraci i celá řada dalších celoevropských témat naopak členy koalice rozdělují.

Odlišná hodnotová východiska členů koalice se projevují i v tom, že jednotlivé strany zasedají v evropském parlamentu v odlišných frakcích: občanští demokraté ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, TOP 09 a KDU-ČSL ve frakci Evropské lidové strany.

Nakonec se ale strany dohodly, že zopakují formát z voleb do Poslanecké sněmovny: kandidovat budou v koalici a po volbách se rozejdou do „svých“ frakcí. Aby se učinilo zadost skeptičtějším občanským demokratům, připadne ODS pozice lídra pro Alexandra Vondru i druhé místo na kandidátce pro Veroniku Vrecionovou. Až za nimi budou lídr TOP 09 Luděk Niedermayer a Tomáš Zdechovský za KDU-ČSL.

Babiš jako tmel

Z úst politiků ODS, TOP 09 i KDU-ČSL je slyšet navlas identické odůvodnění, proč se rozhodli ve formátu koalice Spolu jít i do evropských voleb, přestože mezi nimi panují silné neshody ve vztahu k evropské integraci, zelené politice či k porušování principů právního státu v Maďarsku — a během éry končící vlády ultrakonzervativců z Práva a spravedlnosti v Polsku. Je jím obava z možného vítězství hnutí ANO expremiéra a opozičního lídra Andreje Babiše.

„Občané nás již v roce 2019 na masových demonstracích proti vládě Andreje Babiše vyzývali ke spojení. A my jejich přání vyslyšeli. Vedlo to k vítězství koalice Spolu v parlamentních i senátních volbách. Pro mě je právě vůle občanů tím největším důvodem. Vzali značku Spolu za své a opakovaně nám vyjadřují svou podporu. Také proto jsme se rozhodli jít v tomto složení i do evropských voleb,“ argumentuje šéfka TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová pro Deník Referendum. „Kompromisy k tomu samozřejmě patří,“ dodává. Podobně mluvil při oznámení vzniku eurovolební koalice Spolu i premiér a lídr celostátní koalice Petr Fiala (ODS).

„Vznik koalice má dobré důvody, zejména z pohledu domácí politiky. Je třeba, aby u nás dnes existovala politická síla, která je s to úspěšně bojovat s hnutím ANO o volební vítězství. Jednotlivé strany koalice Spolu to nejsou, koalice ano,“ vysvětluje pro Deník Referendum současný europoslanec a neformální stranický lídr do nadcházejících evropských voleb Luděk Niedermayer (TOP 09).

Současně odmítá rezignaci na programové směřování TOP 09 a odklon od hodnot, které sám v Evropském parlamentu prosazuje. „Spolupráce neznamená ani změnu pohledu,“ zdůrazňuje Niedermayer, který v posledních volbách v květnu 2019 získal vůbec nejvíc preferenčních hlasů ze všech českých kandidátů.

Koalici Spolu podle Niedermayera v evropské politice spojuje víc, než se na první pohled zdá: posílení unijní konkurenceschopnosti, fungování jednotného trhu a další body ze zveřejněného programového desatera. „Věřím, že v dnešní složité době války na Ukrajině a napětí na Blízkém východě, v době posilování autoritářství v některých zemích Evropy včetně našich sousedů je třeba hledat, kde to jde, společnou řeč. A o to se snažíme,“ říká Luděk Niedermayer.

Podle europoslance KDU-ČSL Tomáše Zdechovského má koalice Spolu podle interních dat šanci volby do Evropského parlamentu vyhrát. „Vede nás k tomu také nárůst populistických, extremistických a protisystémových stran, které aktuálně těží z mnoha těžkých krizí, jež sužují Evropu,“ potvrzuje Zdechovský slova Luďka Niedermayera.

Strašák pětiprocentní hranice

Politologové potvrzují, že pro jednotlivé členy koalice je přes diametrálně odlišný přístup k Evropské unii výhodné značku Spolu udržet ve vztahu k domácí politice. A to nejen proto, že lidovci a TOP 09 nemají samostatně překonání pětiprocentního prahu vůbec jisté a preference ODS po dvou letech u moci klesají.

„Pro využití značky Spolu i pro volby do Evropského parlamentu vidím celou řadu důvodů. Co se týče dynamiky českého stranického systému jako celku, je to jasné sdělení směrem k ostatním stranám, že aliance nadále funguje, a to i přes snahy Andreje Babiše oslovovat některé jednotlivce či frakce v ODS s nabídkou budoucí spolupráce,“ vysvětluje pro Deník Referendum politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze. „Současně může tato volební aliance zmírnit třenice uvnitř koalice, které vznikají pod vlivem místy značně vyhraněné rétoriky jednotlivých stran a v souvislosti s prohlubováním programových pozic,“ dodává.