Zástupci stran koalice Spolu se v listopadu po komplikovaných jednáních a průtazích dohodli, že do evropských voleb příští rok v červnu půjdou ve stejném formátu jako ve sněmovních volbách 2021 a v části větších měst a senátních obvodů při loňských komunálních volbách.

Velká zdrženlivost ke koalici s KDU-ČSL a TOP 09 byla patrná zejména na straně občanských demokratů. Kritičtí ke vzniku „evropské Spolu“ byli stávající europoslanci ODS Alexandr Vondra i Veronika Vrecionová, stejně jako někteří výrazní domácí politici ODS, mimo jiné senátor Tomáš Jirsa. Vondra s Vrecionovou během léta dokonce zahájili vlastní europarlamentní kampaň pod heslem „Evropa bez nesmyslů“.

Odpor k postavě předsedy hnutí ANO a expremiéra Andreje Babiše, podpora Ukrajiny ve válce s Ruskem či pravicová ekonomická agenda při konsolidaci veřejných financí ODS, lidovce a TOP 09 v rámci koalice spojují. Postoj k evropské integraci i celá řada dalších celoevropských témat naopak členy koalice rozdělují.

Odlišná hodnotová východiska členů koalice se projevují i v tom, že jednotlivé strany zasedají v evropském parlamentu v odlišných frakcích: občanští demokraté ve frakci Evropských konzervativců a reformistů, TOP 09 a KDU-ČSL ve frakci Evropské lidové strany.

Nakonec se ale strany dohodly, že zopakují formát z voleb do Poslanecké sněmovny: kandidovat budou v koalici a po volbách se rozejdou do „svých“ frakcí. Aby se učinilo zadost skeptičtějším občanským demokratům, připadne ODS pozice lídra pro Alexandra Vondru i druhé místo na kandidátce pro Veroniku Vrecionovou. Až za nimi budou lídr TOP 09 Luděk Niedermayer a Tomáš Zdechovský za KDU-ČSL.

Babiš jako tmel

Z úst politiků ODS, TOP 09 i KDU-ČSL je slyšet navlas identické odůvodnění, proč se rozhodli ve formátu koalice Spolu jít i do evropských voleb, přestože mezi nimi panují silné neshody ve vztahu k evropské integraci, zelené politice či k porušování principů právního státu v Maďarsku — a během éry končící vlády ultrakonzervativců z Práva a spravedlnosti v Polsku. Je jím obava z možného vítězství hnutí ANO expremiéra a opozičního lídra Andreje Babiše.

„Občané nás již v roce 2019 na masových demonstracích proti vládě Andreje Babiše vyzývali ke spojení. A my jejich přání vyslyšeli. Vedlo to k vítězství koalice Spolu v parlamentních i senátních volbách. Pro mě je právě vůle občanů tím největším důvodem. Vzali značku Spolu za své a opakovaně nám vyjadřují svou podporu. Také proto jsme se rozhodli jít v tomto složení i do evropských voleb,“ argumentuje šéfka TOP 09 a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová pro Deník Referendum. „Kompromisy k tomu samozřejmě patří,“ dodává. Podobně mluvil při oznámení vzniku eurovolební koalice Spolu i premiér a lídr celostátní koalice Petr Fiala (ODS).

„Vznik koalice má dobré důvody, zejména z pohledu domácí politiky. Je třeba, aby u nás dnes existovala politická síla, která je s to úspěšně bojovat s hnutím ANO o volební vítězství. Jednotlivé strany koalice Spolu to nejsou, koalice ano,“ vysvětluje pro Deník Referendum současný europoslanec a neformální stranický lídr do nadcházejících evropských voleb Luděk Niedermayer (TOP 09).

Současně odmítá rezignaci na programové směřování TOP 09 a odklon od hodnot, které sám v Evropském parlamentu prosazuje. „Spolupráce neznamená ani změnu pohledu,“ zdůrazňuje Niedermayer, který v posledních volbách v květnu 2019 získal vůbec nejvíc preferenčních hlasů ze všech českých kandidátů.

Koalici Spolu podle Niedermayera v evropské politice spojuje víc, než se na první pohled zdá: posílení unijní konkurenceschopnosti, fungování jednotného trhu a další body ze zveřejněného programového desatera. „Věřím, že v dnešní složité době války na Ukrajině a napětí na Blízkém východě, v době posilování autoritářství v některých zemích Evropy včetně našich sousedů je třeba hledat, kde to jde, společnou řeč. A o to se snažíme,“ říká Luděk Niedermayer.

Podle europoslance KDU-ČSL Tomáše Zdechovského má koalice Spolu podle interních dat šanci volby do Evropského parlamentu vyhrát. „Vede nás k tomu také nárůst populistických, extremistických a protisystémových stran, které aktuálně těží z mnoha těžkých krizí, jež sužují Evropu,“ potvrzuje Zdechovský slova Luďka Niedermayera.

Strašák pětiprocentní hranice

Politologové potvrzují, že pro jednotlivé členy koalice je přes diametrálně odlišný přístup k Evropské unii výhodné značku Spolu udržet ve vztahu k domácí politice. A to nejen proto, že lidovci a TOP 09 nemají samostatně překonání pětiprocentního prahu vůbec jisté a preference ODS po dvou letech u moci klesají.

„Pro využití značky Spolu i pro volby do Evropského parlamentu vidím celou řadu důvodů. Co se týče dynamiky českého stranického systému jako celku, je to jasné sdělení směrem k ostatním stranám, že aliance nadále funguje, a to i přes snahy Andreje Babiše oslovovat některé jednotlivce či frakce v ODS s nabídkou budoucí spolupráce,“ vysvětluje pro Deník Referendum politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze. „Současně může tato volební aliance zmírnit třenice uvnitř koalice, které vznikají pod vlivem místy značně vyhraněné rétoriky jednotlivých stran a v souvislosti s prohlubováním programových pozic,“ dodává.

Politolog Daniel Šárovec z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem potvrzuje, že pokud by strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 kandidovaly každá zvlášť, kampaň před eurovolbami by měla zcela odlišnou dynamiku. „Strany by musely realizovat volební kampaň jako autonomní aktéři, sestavit vlastní kandidátní listiny a více se vymezovat i vůči sobě navzájem,“ vysvětluje, jakým rizikem by taková eventualita mohla být pro soudržnost domácí koalice.

Jistou psychologickou roli může podle Šárovce hrát i skutečnost, že ODS je podle posledních volebních modelů až v pořadí třetí za opozičními ANO a SPD. „Pokud by toto byl dlouhodobý trend, koalice Spolu na to musí adekvátně reagovat. Nicméně hlavní motivací pro koalici Spolu zůstává, že má poslání tvořit jakýsi protibabišovský blok a pokusit se o vítězství, a to navzdory své vnitřní heterogenitě,“ říká Daniel Šárovec.

Politologové potvrzují, že evropské volby mohou mít primárně charakter „referenda o vládě“ — podobně jako komunální a senátní volby loni v září. „Kvůli této tendenci a s ohledem na to, že jde o takzvané volby druhého řádu s předpokládanou nízkou volební účastí, obě menší strany aliance Spolu by mohly mít problém překročit uzavírací klauzuli. Hlasy, které by takto propadly, by sice mohly posílit zisk ODS, ale rovněž ANO či SPD,“ upozorňuje pak politolog Ladislav Cabada.

Vondra, Niedermayer, Zdechovský. A Kalousek?

Podoba kandidátky ještě není jasná. Své nominace má schválené pouze KDU-ČSL, zatímco TOP 09 bude rozhodovat v půli prosince. Podle dosavadních dohod má v čele kandidátky stát europoslanec Alexandr Vondra (ODS), druhé místo má rovněž obsadit nominantka ODS, současná europoslankyně Veronika Vrecionová. Třetí místo má obsadit Luděk Niedermayer (TOP 09) a až čtvrté Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). První pětici má uzavírat šéf kanceláře europoslance Vondry Ondřej Krutílek (ODS).

V druhé polovině první desítky by se podle dostupných informací mohli postupně objevit poslanec a předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09), první náměstek jihočeského hejtmana František Talíř (KDU-ČSL), současná europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Od šestého do posledního osmadvacátého místa platí na navržené kandidátce Spolu mechanismus ODS — TOP 09 — KDU-ČSL — ODS — KDU-ČSL — TOP 09. Představu o konkrétních obsazeních hlavně zadních míst kandidátky však dosud mají pouze lidovci, kteří si své pořadí zvolili už v září.

Diskutuje se průběžně také o dalších jménech, jako je bývalý předseda strany a exministr financí Miroslav Kalousek, který sbírá nominace regionálních organizací své domovské TOP 09 a nechal se slyšet, že by možnou výzvu ke kandidatuře do europarlamentu za koalici Spolu přijal. Podle zákulisních informací tím vyvolal nervozitu především v ODS, ale i mezi lídry zbývajících dvou stran koalice Spolu. Kalousek navíc v poslední době neváhá veřejně ostře kritizovat vládu Petra Fialy (ODS), jejíž součástí je i Kalouskova domovská TOP 09.

„Miroslav Kalousek je bezpochyby viditelnou a sršatou postavou české politiky,“ říká politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze. „Je to výrazný rétor, v kampani může být důležitou posilou. Snad jen někteří voliči KDU-ČSL by jej stále mohli považovat za rozvraceče strany, z níž v roce 2009 odešel a založil novou,“ říká. Pozitiva z hlediska potenciálního voličského zisku ale podle Cabady převažují nad negativy.

„V evropských volbách funguje stejně jako v těch sněmovních kroužkování. Šok z toho, jak výraznou změnu v poměru mandátů způsobilo kroužkování v koalici Pirátů a STAN, dosud trvá. U eurovoleb je tento efekt omezenější, ale i tak lze strategizovat,“ říká pro Deník Referendum analytik sociologického centra STEM Martin Kratochvíl. „Toto riziko nese vždy větší strana. Pokud voliči budou intenzivně kroužkovat kandidáty KDU-ČSL i TOP 09, kandidátům ODS, kteří by běžně uspěli, hrozí, že se do europarlamentu nedostanou,“ vysvětluje.

Právě Kalousek platí za velmi výraznou postavu, které by se i z nízké pozice na kandidátce mohlo podařit sesbírat dostatečné množství preferenčních hlasů, aby se do Evropského parlamentu dostal. Takto ostatně před pěti lety pronikl do Evropského parlamentu z patnáctého místa na kandidátce díky téměř třiceti tisícům preferenčních hlasů Alexandr Vondra.

Nicneříkající volební desatero

Při podpisu memoranda zástupci koalice Spolu představili také takzvané volební desatero pro volby do Evropského parlamentu, které je však spíše obecné a z hlediska konkrétních programových slibů minimalistické. Tématům, jež mohou být uvnitř trojice stran sporná, se základní programový dokument Spolu do europarlamentu vyhýbá.

Strany koalice Spolu tak slibují „odstraňování byrokratických překážek“, reformu systému evropské azylové a migrační politiky, odmítají společnou evropskou armádu jako alternativu k Severoatlantické alianci. Evropská průmyslová transformace prý nemá ohrožovat konkurenceschopnost vůči Číně a dalším velmocem a má být vedena spíše dílčími cíli. Součástí dekarbonizace v českém kontextu má zůstat jaderná energetika.

Občanští demokraté, lidovci a topkaři se v desateru sice hlásí k lidským právům, odmítají však „ve sférách, kde se kulturní tradice jednotlivých států liší,“ přenášet kompetence „zbytečně a násilně“ na unijní úroveň. Na závěr odmítají změnit Evropskou unii v „centralizovaný superstát“, odmítají revizi smluv o EU a zrušení práva veta v bezpečnostní a obranné politice či v oblasti daní.

„Otázka evropské integrace však může být jedním z typických témat, kde bude viditelný velmi jasný nesoulad mezi jednotlivými kandidáty z čela kandidátní listiny. Bude proto velmi významně záležet na tom, zda dotyční kandidáti dokáží upozadit svůj vlastní pohled na danou problematiku, anebo zda to bude důvod k rozporu uvnitř koalice, který pochopitelně může nahrávat politickým konkurentům,“ komentuje formulaci volebního desatera politolog Daniel Šárovec.

Do hlavní frakce nebo s krajní pravicí?

Součástí dohody mezi zástupci stran koalice Spolu bylo také to, že strany mají volbu europarlamentní frakce, kam po volbách zamíří. Čtyři europoslanci ODS v současnosti zasedají ve frakci ECR s polskou stranou Právo a spravedlnost, italskými Bratry Itálie či španělským Voxem. Dva lidovečtí europoslanci a dva europoslanci TOP 09 sedí v nejsilnější frakci Evropské lidové strany, v níž zasedají i například němečtí či rakouští křesťanští demokraté a z níž vychází současné předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

To, že se po volbách v příštím roce rozložení sil v Evropském parlamentu skoro jistě změní, potvrzuje i analytička Asociace pro mezinárodní otázky a expertka na otázky spojené s Evropskou unií Vendula Kazlauskas. Napovídají tomu i výsledky voleb v jednotlivých členských státech Evropské unie, jako například naposledy v Nizozemsku. Tam zvítězila Strana pro svobodu pravicového populisty Geerta Wilderse, který by rád z Evropské unie vystoupil.

„Příští Evropský parlament bude fragmentovanější a posílí pravicové frakce, včetně těch krajně pravicových. Frakce Identita a demokracie, v níž sedí europoslanci za SPD, by tak mohla být až čtvrtou největší silou v Evropském parlamentu. Současným nejsilnějším frakcím včetně EPP naopak hrozí oslabování a můžeme očekávat, že budou chtít přitáhnout i některé strany z jiných frakcí, jako například ODS,“ říká Kazlauskas pro Deník Referendum.

Nabízí se tedy otázka, zda v rámci povolebního přeskupování v evropském parlamentu nenajde ODS — nyní už bez někdejšího lídra Evropských konzervativců a reformistů Jana Zahradila — zázemí v jiné frakci. „ODS si bude muset sama vyjasnit, jestli pro ni bude výhodnější zůstávat dál ve frakci konzervativců, kterou spoluzakládala a kam svými názory jasně zapadá, nebo jestli se nově stane například členem Evropské lidové strany,“ říká Vendula Kazlauskas.

Potrestají voliči Spolu za „účelové spojení“?

Nikdo si prozatím netroufá odhadnout, do jaké míry se zjevný programový nesoulad mezi jednotlivými stranami může promítnout do volebního výsledku koalice Spolu. V posledních eurovolbách v roce 2019 kandidovala každá z trojice stran v jiné konstelaci. ODS skočila druhá za hnutím ANO se ziskem 14,55 a čtyř mandátů. TOP 09 kandidovala v koalici se STAN a s podporou Zelených, získala dva mandáty. Lidovci při samostatné kandidatuře získali 7,24 procenta a rovněž dva mandáty.

„Riziko, že společná kandidátka tří stran s dosti odlišnými postoji k evropské integraci jako celku a některým zásadním otázkám týkajícím se vývoje Evropské unie, odradí část jejich voličů, samozřejmě existuje. Nemusí nutně spočívat v tom, že tito voliči podpoří jiné strany nebo kandidáty, ale spíše v tom, že k volbám nepřijdou. Ostatně účast ve volbách do Evropského parlamentu byla v České republice v minulých letech jedna z nejnižších v celé EU,“ říká politolog Ladislav Cabada.

Nynější průzkumy navíc poukazují na pozvolný pokles podpory stran koalice Spolu. Listopadový průzkum agentury STEM přisoudil občanským demokratům až třetí místo za hnutím ANO (33,2 procenta) a SPD (12 procent). Získali by 11,6 procenta. TOP 09 by volilo 5,2 procent dotázaných, KDU-ČSL by se ziskem 3,5 procenta samostatně na nutný pětiprocentní práh nedosáhla.

„Ze statistického hlediska jsou čísla pro ODS i SPD z posledního průzkumu srovnatelná. Nejpozději od začátku tohoto roku ODS postupně ztrácí, a naopak SPD se vrací na své někdejší maximum. Potkávají se tedy ve vzestupném a na druhé straně sestupném trendu,“ upozorňuje analytik centra STEM Martin Kratochvíl.

„SPD tak může se stát lídrem protestní scény. Co se týče ODS, je třeba počkat, zda se trend zopakuje i nadále. Pokles může být dán i tím, že nejsme v čase volební kampaně, takže se teď tolik lidí o politiku nezajímá. V našem průzkumu byla modelová účast na úrovni 58 procent. Jistější si budeme až například měsíc před volbami, když už bude běžet kampaň, téma se vrátí do veřejného prostoru a lidé budou rozhodnutější ohledně své volby,“ říká Kratochvíl pro Deník Referendum.

Koalici Spolu však podle něj nahrává, že k evropským volbám chodí jiná struktura voličů než k velkým volbám. „Je to ta nejdisciplinovanější část voličstva, která volí navíc obvykle spíše proevropské strany. Přes všechny neshody spíše k volbám přijdou,“ dodává.

Spolu až navěky?

Z dlouhodobého hlediska vyvstává otázka budoucnosti značek jednotlivých stran, které jsou v současnosti upozaděné značkou koalice Spolu. Týká se to hlavně menších koaličních stran TOP 09 a KDU-ČSL, protože jejich účastí v eurovolbách na jedné kandidátce s ODS padá jedna z posledních viditelných věcí, v níž se strany od svého silnějšího a dominantního partnera odlišovaly: pozitivní přístup k evropské integraci.

„Podíváme-li se na nejnovější vývoj a čerstvá čísla z volebních modelů, pak se opět potvrdilo, že ODS je ze všech třech stran dlouhodobě nejsilnější. Naopak TOP 09 i KDU-ČSL by to se spolehlivým překročením hranice pěti procent měly komplikované, v případě druhého jmenovaného subjektu velmi nejisté,“ říká politolog Daniel Šárovec.

„Podle memoranda o vzájemné spolupráci ve volbách do Evropského parlamentu 2024 je zřejmé, že všechny tyto tři zúčastněné strany staví svou strategii na tom, že kandidují v koalici, která de facto ve volbách otestuje, zda má smysl o jejím pokračování uvažovat i nadále.“ Jakkoliv podle Šárovce budou rozhodovat hlavně kandidáti jednotlivých stran na čele kandidátky, okolo kterých bude volební kampaň postavená, je jasné, že výhodné je toto koaliční uspořádání zejména pro TOP 09 a KDU-ČSL.

Zástupci menších koaličních partnerů ODS však zatím, podle svých slov, strach nemají. „Ani ve volbách do Poslanecké sněmovny jsme neskrývali, že na některé věci máme odlišné názory. Nebudeme tak tedy činit ani u evropských voleb a třeba nutnost přijetí eura bude TOP 09 akcentovat, protože je to pro nás zásadní.

Zároveň jsem však přesvědčena, že občané chtějí od politiků, aby hledali především to, co je spojuje a uměli se dohodnout. Odlišnosti sami moc dobře vidí, ale ještě lépe vidí, co by České republice hrozilo, kdyby volby vyhrávali populisté či extremisté,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

„Ve volbách do Poslanecké sněmovny jsme, myslím, jasně ukázali, že se umíme skvěle doplnit. O značku KDU-ČSL nemám strach, procházíme si složitějším obdobím, ale své voliče stále máme. Vědí, co od nás mohou čekat a v čem jsou naše přednosti,“ míní místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Jisté obavy naznačuje pouze europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer, pravděpodobná trojka společné kandidátky. „Odpověď, že se nebojím, že v rámci koalice Spolu bude TOP 09 splývat, by nebyla uvěřitelná. Zprávy od lidí, co mi píší, že za těchto okolností ztrácím jejich hlas, mne samozřejmě mrzí. Stejně ale věřím, že část voličů ocení schopnost nalezení dohody a tím i vstup Spolu do boje o vítězství i v těchto volbách,“ říká Niedermayer.

Ambicí Spolu podle něj musí být nabídnout voličům protiváhu populistům. „Topka tomu samozřejmě může hodně pomoci a musíme se snažit přesvědčit naše voliče, aby kandidátku podpořili i přes to, že dnes váhají,“ dodává.

„Pro všechny zúčastněné subjekty budou evropské volby určitý test, který napoví mnohé o rozložení sil a zároveň do voleb v roce 2024. O vzorcích dynamiky vývoje pak bude rozhodovat především to, zda projekt koalice Spolu bude pokračovat i v roce 2024. Anebo zda se ODS, TOP 09 a KDU-ČSL osamostatní a budou se ucházet o hlasy voličů jednotlivě,“ uzavírá politolog Daniel Šárovec.