Výsledky červnových voleb do Evropského parlamentu skončily pro koalici SPOLU relativním úspěchem. Zisk 22,27% hlasů a celkem šesti mandátů byl v porovnání s tím, co signalizovaly některé předvolební průzkumy, dobrý — v tom smyslu, že znamená v zásadě udržení pozic.

Některými analytiky předvídaná masivní mobilizace voličů kritických k Fialově vládě Andrejem Babišem, ani výsledek ANO vysoko nad třetinou hlasů, se nekonaly. Přesto jsou však výsledky voleb do Evropského parlamentu první velkým problémem, kterému koalice SPOLU za dobu své téměř čtyřleté existence čelí.

Nerovnoměrné zisky stran

Koalice SPOLU dosud úspěšně držela při sobě nejen proto, že všechny tři předchozí volby v podstatě vyhrála, ale hlavně proto, že spolupráce byla pro všechny tři zúčastněné strany výhodná a do značné míry ji potřebovaly. Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 se ukázalo, že projekt SPOLU je schopen i na absolutní počet hlasů porazit Andreje Babiše a zároveň rovnoměrně uspokojit potřeby všech tří zúčastněných stran.

ODS sice na počet mandátů zdaleka nedosahuje své síly z doby před rokem 2013, ale to by patrně nedosáhla ani samostatně a zisk čtyřiatřiceti poslaneckých křesel, tedy nejvíce ze všech tří stran SPOLU, byl i vzhledem k proporčnímu zastoupení stran na kandidátkách samozřejmě důvod ke spokojenosti.

Lidovci získali historicky nejvíc poslaneckých křesel v polistopadové historii, konkrétně třiadvacet. K zisku mandátů pomohla nejen voličská síla a početné zastoupení i přední místa na kandidátkách především v moravských krajích, ale i ve dvou případech z Čech slušné počty preferenčních hlasů kandidátů, kteří byli ze spodních pozic takzvaně „vykroužkováni“ (Hayato Okamura v Praze a Šimon Heller v Jihočeském kraji).

TOP 09 zase těžila ze schopnosti zařadit i na zadnější místa kandidátek výrazné osobnosti, schopné získat též nadprůměrné zisky preferenčních hlasů. Takto dosáhla zisku čtrnácti poslaneckých křesel, což je ve vztahu k jejím dlouhodobým preferencím taktéž slušný zisk.