KDU-ČSL bude o víkendu volit mezi statusem quo a návratem ke kulturním válkám

Vojtěch Petrů

Favorité souboje o post lidoveckého předsedy Marian Jurečka a Marek Výborný působí jako garanti politiky Fialovy vlády. Jiří Čunek naopak vládu kritizuje za ekonomickou politiku a KDU-ČSL hodlá orientovat na kulturní války.

Ultrakonzervativec Jiří Čunek patří k takzvaným ochráncům tradičním hodnot, kteří se profilují v hnutí ANO, SPD, euroskeptickém křídle ODS nebo Přísaze a Motoristech. Foto FB Jiří Čunek

Lidovci si o nadcházejícím víkendu na sjezdu zvolí nové vedení. Svůj mandát bude obhajovat stávající předseda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, přestože jeho pozice ve straně se nejpozději od počátku letošního roku oslabila. Bude mít minimálně dva vážné protikandidáty, kteří už KDU-ČSL v minulosti také vedli: ministra zemědělství Marka Výborného a senátora a starostu Vsetína Jiřího Čunka.

Svůj post naproti tomu již nebude obhajovat dosavadní první místopředseda a poslanec Jan Bartošek, o němž se také spekulovalo jako o možném kandidátovi na předsedu. Zvažované kandidatury se několik týdnů před sněmem zřekli i staronový jihomoravský hejtman Jan Grolich a ministr životního prostředí Petr Hladík, kteří se oba řadí k liberálnějšímu lidoveckému křídlu.

Strana si zvolí nejen předsedu, ale i celé nové vedení: v současnosti jsou místopředsedy kromě Bartoška náměstkyně ministra práce a bývalá senátorka Šárka Jelínková, poslanec Tom Philipp, zastupitel Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo a ministr životního prostředí Petr Hladík. Ten má ambici nahradit jako první místopředseda Bartoška, vzájemně se v kandidatuře podporují s Výborným a mají podporu vlivné jihomoravské stranické buňky.

Lidovci mají díky kandidatuře v koalici SPOLU od roku 2021 historicky nejsilnější sněmovní zastoupení a tři ministerské posty ve vládě Petra Fialy (ODS). V průběhu volebního období však ve volebních preferencích dlouhodobě spadli na úroveň kolem dvou či tří procent a při samostatné kandidatuře by se tak do sněmovny nedostali.

Krom toho současného předsedu Jurečku letos v lednu ostře kritizovala část spolustraníků za to, jak mlžil o předvánočním večírku na ministerstvu práce, který i za ministrovy účasti pokračoval ještě dlouho poté, co byla veřejně známá informace, že o pár ulic dále v jedné z budov Filozofické fakulty Univerzity Karlovy probíhá masová střelba.

Širší stranické vedení tehdy Jurečku podrželo, když mu vyjádřilo důvěru a neschválilo návrhy na předčasné uspořádání volebního sjezdu již na jaře. Sám předseda si pro případnou obhajobu vytkl za cíl dobré výsledky v evropských, krajských a senátních volbách a zvrácení nepříznivého trendu v preferencích strany.

Jak sám Jurečka přiznal, tyto podmínky se mu zcela naplnit nepodařilo, přesto se rozhodl post obhajovat. Naznačil přitom, že částečnou roli v jeho rozhodování sehrála i okolnost, že Grolich, do nějž kvůli jeho úspěchu v krajských volbách řada straníků vkládala naděje, nakonec na předsedu nekandiduje.

„Chci dát v situaci, kdy žádná superstar nepřichází, dohromady dobrý zkušený tým, ale i lidi, kteří přinesou novou dynamiku a nové nápady. Mým cílem je přinést naprosto konkrétní plán pro nadcházejících dvanáct měsíců, abychom příští volby vyhráli a abychom byli jako strana součástí demokratické koaliční vlády a silný poslanecký klub,“ zdůvodnil Jurečka svou kandidaturu.

Úkol pro předsedu: zvrátit sestup preferencí a zachovat SPOLU

Nejzásadnějším úkolem nového předsedy lidovců bude pozvednutí dlouhodobě uvadající voličské podpory. Samostatné preference KDU-ČSL jsou nejslabší z vládních stran a oscilující okolo tří procent: naposledy agentura Median v zářijovém průzkumu naměřila lidovcům pouze dvě procenta.

Paradoxně mají nyní lidovci ve sněmovně historicky nejsilnější zastoupení. Vděčí za to koalici SPOLU a preferenčnímu hlasování voličů především v moravských krajích, díky němuž lidovečtí kandidáti přeskákali některé nominanty ODS a TOP 09.

×
Diskuse
PK
October 17, 2024 v 14.02

Čtěme Badiuoua, Lenina, Bakunina, Daniela Veselého, Petra Kužela, Michaela Hausera, Kropotkina, Chomského, Jana Kellera, Gramsciho, Eduarda Chmelára, Chelčického, Ilonu Švihlíkovou, Marxe a další!

A taky trochu Lubomíra Zaorálka!