Lidovci si o nadcházejícím víkendu na sjezdu zvolí nové vedení. Svůj mandát bude obhajovat stávající předseda a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, přestože jeho pozice ve straně se nejpozději od počátku letošního roku oslabila. Bude mít minimálně dva vážné protikandidáty, kteří už KDU-ČSL v minulosti také vedli: ministra zemědělství Marka Výborného a senátora a starostu Vsetína Jiřího Čunka.

Svůj post naproti tomu již nebude obhajovat dosavadní první místopředseda a poslanec Jan Bartošek, o němž se také spekulovalo jako o možném kandidátovi na předsedu. Zvažované kandidatury se několik týdnů před sněmem zřekli i staronový jihomoravský hejtman Jan Grolich a ministr životního prostředí Petr Hladík, kteří se oba řadí k liberálnějšímu lidoveckému křídlu.

Strana si zvolí nejen předsedu, ale i celé nové vedení: v současnosti jsou místopředsedy kromě Bartoška náměstkyně ministra práce a bývalá senátorka Šárka Jelínková, poslanec Tom Philipp, zastupitel Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo a ministr životního prostředí Petr Hladík. Ten má ambici nahradit jako první místopředseda Bartoška, vzájemně se v kandidatuře podporují s Výborným a mají podporu vlivné jihomoravské stranické buňky.

Lidovci mají díky kandidatuře v koalici SPOLU od roku 2021 historicky nejsilnější sněmovní zastoupení a tři ministerské posty ve vládě Petra Fialy (ODS). V průběhu volebního období však ve volebních preferencích dlouhodobě spadli na úroveň kolem dvou či tří procent a při samostatné kandidatuře by se tak do sněmovny nedostali.

Krom toho současného předsedu Jurečku letos v lednu ostře kritizovala část spolustraníků za to, jak mlžil o předvánočním večírku na ministerstvu práce, který i za ministrovy účasti pokračoval ještě dlouho poté, co byla veřejně známá informace, že o pár ulic dále v jedné z budov Filozofické fakulty Univerzity Karlovy probíhá masová střelba.

Širší stranické vedení tehdy Jurečku podrželo, když mu vyjádřilo důvěru a neschválilo návrhy na předčasné uspořádání volebního sjezdu již na jaře. Sám předseda si pro případnou obhajobu vytkl za cíl dobré výsledky v evropských, krajských a senátních volbách a zvrácení nepříznivého trendu v preferencích strany.

Jak sám Jurečka přiznal, tyto podmínky se mu zcela naplnit nepodařilo, přesto se rozhodl post obhajovat. Naznačil přitom, že částečnou roli v jeho rozhodování sehrála i okolnost, že Grolich, do nějž kvůli jeho úspěchu v krajských volbách řada straníků vkládala naděje, nakonec na předsedu nekandiduje.

„Chci dát v situaci, kdy žádná superstar nepřichází, dohromady dobrý zkušený tým, ale i lidi, kteří přinesou novou dynamiku a nové nápady. Mým cílem je přinést naprosto konkrétní plán pro nadcházejících dvanáct měsíců, abychom příští volby vyhráli a abychom byli jako strana součástí demokratické koaliční vlády a silný poslanecký klub,“ zdůvodnil Jurečka svou kandidaturu.

Úkol pro předsedu: zvrátit sestup preferencí a zachovat SPOLU

Nejzásadnějším úkolem nového předsedy lidovců bude pozvednutí dlouhodobě uvadající voličské podpory. Samostatné preference KDU-ČSL jsou nejslabší z vládních stran a oscilující okolo tří procent: naposledy agentura Median v zářijovém průzkumu naměřila lidovcům pouze dvě procenta.

Paradoxně mají nyní lidovci ve sněmovně historicky nejsilnější zastoupení. Vděčí za to koalici SPOLU a preferenčnímu hlasování voličů především v moravských krajích, díky němuž lidovečtí kandidáti přeskákali některé nominanty ODS a TOP 09.

Dosud měli lidovci třiadvacet sněmovních mandátů, nyní jich mají dvaadvacet, neboť poslanec David Šimek (za KDU-ČSL) byl zvolen do Senátu a náhradníkem za něj je v rámci pardubické kandidátky SPOLU Radim Jirout (ODS).

Slábnutí strany se projevuje i ve volbách, byť je to díky dlouhodobé spolupráci s občanskými demokraty a TOP 09 v rámci koalice SPOLU méně výrazné. V červnových evropských volbách KDU-ČSL ztratila jeden mandát, a to pro dosavadní europoslankyni Michaelu Šojdrovou, která se do Evropského parlamentu těsně nedostala — mandát obhájil za lidovce pouze Tomáš Zdechovský.

V zářijových krajských a senátních volbách strana zůstala skoro na svém: ztratila čtyři z 53 mandátů napříč krajskými zastupitelstvy, udržela však svého jediného hejtmana Jana Grolicha v Jihomoravském kraji.

V senátních volbách KDU-ČSL ztratila dosavadního zlínského senátora Patrika Kunčara, nově však na Svitavsku získala senátora Davida Šimka. Dlouholetý vsetínský senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek svůj mandát obhájil již v prvním kole, a tak si strana udržela svůj třináctičlenný senátní klub i svou místopředsedkyni horní komory.

V nadcházejících sněmovních volbách bude pro stranu zásadní, zda bude pokračovat spolupráce v rámci koalice SPOLU, která je dnes jedinou šancí KDU-ČSL na jisté překročení pětiprocentní hranice, a jakou pozici na společných kandidátkách dovede nové vedení vyjednat.

Nový předseda: Výborný, Čunek, nebo znovu Jurečka?

Všichni tři veřejně známí kandidáti na lidoveckého předsedu — s tím, že další se může objevit ještě na sjezdu — již KDU-ČSL vedli. Marian Jurečka je předsedou od roku 2020, během předsednictví Pavla Bělobrádka byl jeho prvním místopředsedou a ve vládě Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD) zastával post ministra zemědělství.

Marek Výborný krátce vedl lidovce od počátku roku 2019 jako nástupce dlouholetého předsedy Bělobrádka. Už tehdy se střetl o post předsedy s Jurečkou, kterého porazil. Ještě v listopadu téhož roku se však Výborný po osobní tragédii funkce vzdal a na následném sjezdu se stal předsedou KDU-ČSL Jurečka.

Výborný se do vysoké politiky vrátil jako řadový lidovecký poslanec, po volbách 2021 se stal předsedou poslaneckého klubu a od loňského roku je ve Fialově vládě ministrem zemědělství.

Současný senátor a starosta Vsetína Jiří Čunek se ve vysoké politice pohybuje léta. Lidovce vedl v letech 2006 až 2009 a za vlády Mirka Topolánka (tehdy ODS) byl — s přestávkou kvůli kauze údajně neoprávněného pobírání sociálních dávek — ministrem pro místní rozvoj. Do roku 2020 byl též hejtmanem Zlínského kraje. Do této funkce se mu už od té doby nepodařilo vrátit především kvůli sporům se silným místním hnutím ANO o megalomanský projekt nové krajské nemocnice ve Zlíně.

Čunek se dlouhodobě profiluje jako výrazný kritik rozšiřování práv LGBTQ lidí a přijetí Istanbulské úmluvy, je znám i svými protiromskými postoji. V KDU-ČSL Čunek patří k vyhraněně konzervativnímu křídlu, podobně jako již zmíněný Bartošek, současný předseda poslaneckého klubu Aleš Dufek nebo někteří poslanci, mezi nimiž vyniká Šimon Heller, autor slavného přirovnání lidských vztahů k druhům masa, nebo dlouholetá bojovnice proti Istanbulské úmluvě Nina Nováková.

Naproti tomu Marek Výborný má za to, že strana by měla kulturní otázky upozadit. „Jsme a zůstaneme stranou, která propojuje oba póly politického spektra čili jsme stranou středovou s jasným konzervativním ukotvením, což ale neznamená, že máme být stranou moralizující. Nejsme tady od toho, abychom lidem říkali, jak mají žít. Musíme tady být od toho, abychom pomohli lidem řešit jejich každodenní problémy,“ popsal Výborný pro Deník Referendum.

S tím souhlasí i obhajující předseda Jurečka, který však zdůrazňuje, že konzervativní charakter si musí strana ponechat. „Kulturní otázky nesmí být jedinou viditelnou součástí naší politiky. Náš volič od nás očekává, že dokážeme řešit praktické problémy v jeho životě, ať už se to týká rodinné politiky, ekonomiky nebo třeba dopravy,“ uvedl Jurečka pro Deník Referendum.

„V tomto chci na sjezdu nabízet řekněme třetí cestu oproti dalším kandidátům, protože si myslím, že ani větší důraz na kulturní otázky pod Jiřím Čunkem a ani liberalizace strany pod Petrem Hladíkem s Markem Výborným větší úspěch KDU-ČSL nepřinese,“ dodává.

Jiří Čunek na nabídku Deníku Referendum vyjádřit se ke své kandidatuře nereagoval.

Další důležitou štěpnou linii může být politika Fialovy vlády, jíž jsou lidovci součástí. Tu pochopitelně hájí především současný předseda Jurečka, který je zároveň vicepremiérem.

„Populismus nám nikdy nebyl vlastní. Vnímám, že bych rád posunul naši komunikaci na lepší úroveň, protože děláme řadu kroků například v podpoře rodin, jako je vyšší rodičovský příspěvek, vytváření dětských skupin, zavedení podpory zkrácených úvazků nebo digitalizace na ministerstvu práce, revize dávek a další, které jsou pro naše voliče důležité, a potřebujeme o nich lépe informovat,“ míní Jurečka.

Krom toho, že hájí práci lidovců ve Fialově vládě, Jurečka i Výborný jednoznačně podporují pokračování koalice SPOLU s občanskými demokraty a TOP 09. „Nevidím zde jinou alternativu vůči těm často černobílým, líbivým a populistickým řešením, která přináší současná opozice. Tomu se musíme společně postavit a volby příští rok vyhrát,“ říká Výborný.

Naproti tomu senátor Jiří Čunek ve svých mediálních vystoupeních ostře kritizuje vládní politiku i předsedu Jurečku samotného. V ekonomické rovině mu zejména vadí to, že vláda znovu nezavedla superhrubou mzdu, což podle něj měli lidovci stanovit jako podmínku pro vstup do pětikoalice. Zrušení superhrubé mzdy schválila jen několik měsíců před minulými sněmovními volbami situační většina ANO, SPD a ODS.

Čunkovo zvolení a rozpad SPOLU?

I politolog Michal Malý z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy souhlasí, že obhajoba Jurečky či zvolení Výborného by na účast lidovců v koalici SPOLU neměly vliv. „V případě zvolení Jiřího Čunka lze naopak očekávat možný rozpad koalice SPOLU a změnu kurzu lidovců směrem k hnutí ANO nebo jiným stranám, jako jsou Přísaha a Motoristé, což jsme ostatně už mohli sledovat před krajskými a senátními volbami,“ říká pro Deník Referendum Malý.

Poukazuje přitom na nedávnou účast Čunka na akci Debata o budoucnosti pravice spolu s europoslancem Filipem Turkem (za Přísahu a Motoristy sobě), bývalým poslancem a vlivnou postavou pražské ODS Borisem Šťastným (dnes Motoristé sobě), poslancem a pražským zastupitelem Patrikem Nacherem (ANO) a bývalým europoslancem Janem Zahradilem (ODS).

„Zároveň lze od Čunkova vedení očekávat posun ke konzervativnější politice. Nepředpokládám přitom odchod lidovců z vlády, ale možná razantnější až vyděračský postup v určité oblasti,“ dodává politolog Michal Malý.

Politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze soudí, že Čunkovo zvolení by pro SPOLU představovalo větší výzvu než kontinuita pod jedním ze současných ministrů Fialovy vlády, ať již Jurečkou nebo Výborným.

„Přesto nelze apriorně tvrdit, že by Čunek KDU-ČSL z aliance SPOLU určitě vyvedl. Může ji vnímat jako užitečnou jak z pragmatických důvodů — KDU-ČSL by nyní samostatně stěží překonala volební práh —, tak i s ohledem na možnost prosadit na kandidátní listiny i do programatiky aliance konzervativnější témata,“ uzavírá politolog z pražské Metropolitní univerzity.

Podle sociologa Jana Herzmanna by nový předseda měl více zdůrazňovat svůj program než loajalitu ke koalici SPOLU a více hovořit o tom, co by chtěli prosadit a co se jim ve vládě nedaří. „Kromě toho by potřebovali podstatnou personální obměnu: jako když v roce 2010 vypadli z Poslanecké sněmovny a v čele se objevil veřejnosti dosud nepříliš známý Pavel Bělobrádek. Dnešní lidovecké předsednictvo jsou převážně staré tváře,“ říká Herzmann pro Deník Referendum.

V souvislosti s tím je pozoruhodná iniciativa Sdružení žen KDU-ČSL, která vyzvala delegáty nadcházejícího sjezdu, aby do vedení strany zvolili alespoň dvě ženy.

S potřebou silné nové osobnosti souhlasí i politolog Michal Malý z Univerzity Karlovy. „Lidovci stojí před volbou, před kterou stálo už více tradičních politických stran v České republice i jinde. Jako původně masová strana mají lidovci stále ještě poměrně velkou členskou základnu, i když se v čase snižuje. Cestou z problému klesajících preferencí a dědictví masové strany může být přizpůsobení se trendu politické personalizace, který pozorujeme na celém světě. Voliči se totiž stále více orientují na osoby politiků, zejména lídra, než na strany jako abstraktní instituce,“ říká Malý.

Tento trend pochopili například komunisté, kteří se skryli za značku STAČILO! a vsadili vše na osobnost Kateřiny Konečné. Pokud však ve volbě předsedy KDU-ČSL zvítězí Marek Výborný, strana se podle Michala Malého k tomuto trendu neposune, a naopak bude pokračovat ve stávajícím kurzu.