„Fenomén Grolich“, „Král preferenčních hlasů“, „Absolutní vítěz“: takto titulovala média hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha poté, co v letošních krajských volbách získal téměř 47 tisíc preferenčních hlasů. Tedy vůbec nejvíc v historii krajských voleb.

Uskupení Spolu složené z KDU-ČSL, ODS a TOP 09, v jehož čele lidovecký hejtman stál, získalo bezmála čtyřicet procent hlasů a spolu se Starosty utvořilo koalici, která bude na jižní Moravě po příští čtyři roky vládnout.

Za úspěchem koalice stojí do velké míry právě popularita Jana Grolicha, který se svým vystupováním liší od většiny konzervativních lidovců. Hejtmana dlouhodobě provází pověst mladého pracovitého politika, jenž jde příkladem ukázkovou komunikací s občany, a schopného krizového manažera, který dokázal zvládnout obtížné situace, které jižní Moravu v posledních letech zasáhly.

Média o něm informují například jako o „moderně uvažujícím a nevšedním darem komunikace obdařeném politikovi“, který si své „vítězství odpracoval“ či který se „může pasovat do role nejvíc ‚cool‘ lidovce“.

Přestože má popularita jihomoravského hejtmana zjevně mnoho reálných důvodů, najdou se i kritické hlasy, jež mu vytýkají, že dělá věci hlavně na efekt. Jak je to doopravdy? Je úspěch Jana Grolicha daný jeho politickou a občanskou integritou a tím, co pro kraj skutečně dělá, nebo spíše jen brilantně zvládnutým marketingem?

Katolík z Velatic

Předtím, než se stal v roce 2020 poprvé hejtmanem, působil vystudovaný právník jako starosta Velatic. V obci se sedmi sty obyvateli poblíž Brna se stal starostou hned dvakrát za sebou, poprvé ve svých šestadvaceti letech.

Grolich je ve Velaticích, kde dosud bydlí, skutečně oblíbený. Svědčí o tom i tamní výsledky letošních voleb. Koalice Spolu získala v obci přes osmdesát procent hlasů, volební účast byla šedesát procent. Obě čísla jsou asi o dvacet procentních bodů vyšší než v okolních obcích. „Fakt je dobrej. Tady ho mají všichni rádi,“ potvrzuje nám ochotně obyvatelka Velatic Hedvika Petlachová na návsi vesnice.

Prakticky všichni lidé v obci svého bývalého starostu popisují s úctou jako pracovitého a skromného člověka. „Chová se jako normální vesnickej člověk. Nedělá ze sebe něco jinýho,“ říká jiná obyvatelka Velatic Anna Poláčková. „Když pracujete na vesnici, tak nemůžete úkoly příliš na někoho delegovat. Takže pokud nepracujete, za nikoho se neschováte. Pokud jste dobrý a pracovitý, ukáže se to,“ komentuje Grolichovu dobrou pověst ředitelka velatické školky Lenka Suchá.

Podle ní navíc pomáhá i to, že je Grolich členem křesťanských demokratů. „Lidé ve Velaticích jsou silně věřící, takže i to je myslím pro něj plus. Víra životu tady dává hodnoty a lidskou tvář,“ říká ředitelka školy. „To, že je Jan Grolich křesťan, je pro nás přínos. Jsme rádi, že v ateistickém světě je alespoň někdo naladěn na naši notu,“ přitakává Hedvika Petlachová.

Obyvatelé Velatic si chválí také změny, které v obci za Grolichova působení v roli starosty nastaly. Mezi ty nejvýznamnější patří přesunutí obecního úřadu, ke kterému navíc přibylo rodinné centrum a knihovna, a také rozšíření místní školky. „Před pár lety nastal populační boom, kvůli kterému nebylo ve školkách místo. Tady jsme to ale vůbec neřešili, u nás se dostalo i na děti, kterým ještě nebyly ani tři roky,“ říká ředitelka velatické školky Suchá.

Za deset let Grolichova vedení zrekonstruovala vesnice také kulturní dům, hospodu a sokolovnu. Dále opravila vodovod, provedla studniční vrt, takže obec má nový zdroj pitné vody, vybudovala parky či zrekonstruovala dětská hřiště.

Překročit limity lidovců

Podle politologů stojí za úspěchem Jana Grolicha i koalice Spolu hned několik důvodů. Skutečnost, že Grolich kandidoval na jižní Moravě, kde mají lidovci dlouhodobě silnou pozici, je jedním z nich, ale sama o sobě by nestačila. Zároveň se mu totiž podařilo oslovit i kmenové voliče jiných stran.

To potvrzují i data z průzkumu katedry politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Máme vstupy jen z relativně malého vzorku mezi voliči v Brně a v několika obcích mezi Břeclaví a Hodonínem. Nicméně ptali jsme se mimo jiné na to, kdo by byl ideálním hejtmanem. A jméno Grolich uvedla řada voličů doslova napříč politickým spektrem, včetně ANO a SPD,“ říká politolog Petr Voda z Masarykovy univerzity.

Grolichem vedené koalici se zároveň povedlo přetáhnout řadu voličů Pirátů a Starostů — tedy svých koaličních partnerů — a také oslovit některé nevoliče. „Podařilo se mu překročit limity lidovců,“ souhlasí Vodův kolega, politolog Otto Eibl.

Podle něj navíc lidem chyběla alternativa. Největší konkurenti, tedy ODS a TOP 09, kandidovali s lidovci v koalici. Stranou, která mohla přitáhnout podobně smýšlející voliče, bylo tedy hlavně uskupení Hlas Moravy (dříve Spolu pro Moravu), složené převážně ze Zelených a některých bývalých členů TOP 09. Hlas Moravy ale ve volbách propadl. „Jejich známost a veřejná viditelnost ale byly přeci jen podstatně menší,“ hodnotí výsledek voleb Eibl.

Kampaň vyzdvihovaná i kritizovaná

V Grolichově úspěchu mohlo podle politologů hrát roli i jeho sebevědomé vystupování, výrazná předvolební kampaň a fakt, že nikoho ničím vyloženě neodrazuje. Kampaň stála na křiklavých zelených plakátech a letácích s nápisem „Akce hejtman“ připomínajících slevovou akci v supermarketu.

Výrazně se tak lišila od tradičně koncipovaných vizuálů ostatních politických stran. „Signální barvy vás prásknou do očí a vy si jich všimnete. Navíc se vám velmi rychle spojí ta zářivá barva s konkrétní stranou, koalicí nebo kandidátem,“ vysvětluje politolog Eibl, který se na politickou komunikaci specializuje.

Vizuálně výrazné kampaně, které jsou v ulicích dobře vidět, má KDU-ČSL na jižní Moravě s úspěchem odzkoušené. Podobně křiklavé propagační materiály použil před dvěma lety i ministr životního prostředí Petr Hladík. A dva roky před ním s tím začal právě Jan Grolich, když v kraji kandidoval poprvé. Tehdy uspěl s heslem „Grolich je jinej,“ kterým se vymezoval vůči standardním politikům: trik, který často využívají politické projekty postavené primárně na marketingu.

Letos na svou první kampaň navázal. „Takto koncipovaná komunikace fungovala i díky tomu, že si Jan Grolich během předvolebního období na nic nehrál a působil stejně, jako celé čtyři roky, které ve funkci hejtmana strávil,“ tvrdí politolog Eibl.

Další výraznou složku Grolichovy komunikace tvoří sociální sítě. Na nich publikuje převážně krátká vtipná videa, v nichž je vidět jeho zkušenost s komickými vystoupeními — stand-upy, kterým se v minulosti věnoval. Právě takto pojatá Grolichova politická komunikace se však stává i terčem kritiky politických oponentů.

Bývalý brněnský primátor Petr Vokřál (dříve ANO, dnes Přísaha) například kritizoval hejtmana za to, že informace o povodních, které jižní Moravu zasáhly před volbami, sdílí na svém soukromém profilu a dělá si tak na tématu kampaň. Grolich se hájil tím, že jeho sociální sítě sleduje více lidí než oficiální profily Jihomoravského kraje a z toho důvodu umisťuje informace právě tam.

Kritiku od opozice schytal Grolich také za rozpočet na krajské fotografy. Vedení Jihomoravského kraje za ně totiž v minulém volební období zaplatilo skoro čtyři miliony korun. Alena Schillerová, která byla svého času za peníze na fotografy hojně kritizovaná, za ně utratila přitom přibližně jen polovinu.

Vedení Jihomoravského kraje se hájilo tím, že fotografové nefotili pouze hejtmana, ale i další členy krajské rady a některé krajské kampaně. „Pokud to bylo pro potřeby kraje, tak proč ty fotky nejsou na krajském Facebooku nebo Instagramu, proč jsou na Grolichových soukromých stránkách?“ ptá se končící opoziční zastupitel Jan Vitula (Hlas Moravy).

Nejen pořizování fotek, ale i videí pro Jihomoravský kraj by mohlo být považováno za problematické. Firma, která natáčí krajský videozpravodaj, totiž patří Grolichovu spolustraníkovi Pavlu Krčkovi. Stejná firma natáčí podobná videa i pro některé obce na jižní Moravě, jejichž starostové byli zároveň předními kandidáty koalice Spolu pro krajské volby, a pomáhá s komunikací i lidoveckému ministru životního prostředí Petru Hladíkovi.

„Vždy jsme na tvorbu videí udělali standardní výběrové řízení. Oni ho vyhráli a vyhráli ho s nejlepší cenou. Díky tomu, že se s Pavlem Krčkem známe a on se mnou spolupracovat chce, nabízí myslím ceny, které jsou podstatně levnější než od konkurence,“ řekl před časem Grolich Deníku N.

Za ryze předvolební tah považovala opozice také krajskou podporu MotoGP. Že kraj každoročně podpoří motocyklové závody na autodromu u Brna částkou pětatřicet milionů korun, totiž politici oznámili také těsně před volbami.

Vlaky, silnice a videa

Opoziční zastupitelé vše podávají tak, že právě dobře zvládnutý marketing je tím hlavním, co po Grolichovi za poslední čtyři roky zůstalo. „Za stávajícím hejtmanem vidím jediný velký výsledek, a to je nějakých osm set videí, která natočil,“ říká Vitula. Jinak podle něj „není příliš co dalšího hodnotit“.

„Občas se mi vytýká, že víc komunikuju, než pracuju. Ale sám to vnímám tak, že to je základní součást dnešní práce politika, který musí umět o práci, kterou udělal, také komunikovat,“ hájí se Grolich během rozhovoru, který jsme vedli v jeho kanceláři. A právě dobře zvládnutá komunikace toho, co se v předchozím volebním období povedlo, byla podle staronového hejtmana hlavním důvodem, proč se koalici Spolu podařilo získat tolik hlasů.

Za hlavní úspěchy minulých čtyř let považuje Grolich například velké investice do silnic, otevření nového gymnázia či přeměnu odborných škol na lycea. Za vůbec největší úspěchy pak označuje pořízení nových elektrických vlaků, které jezdí po jižní Moravě od loňského roku, a zahájení stavby Sanatoria Pálava v Pasohlávkách.

Vyzdvihování právě posledních dvou počinů však kritizuje jiný končící opoziční zastupitel Petr Kunc (Hlas Moravy). O nákupu vlaků i stavbě sanatoria totiž rozhodli zastupitelé už před rokem 2020. Tedy v době, kdy Jan Grolich ještě hejtmanem nebyl. „K nákupu vlaků se Grolich minulé volební období ani nepřiblížil. Jen u toho vzdáleně seděl, ale nic neudělal,“ říká Kunc.

„Pořízení vlaků má návaznost ještě na předchozí volební období. I tak to ale beru jako naši zásluhu, protože jsme se na tom podíleli od začátku. A ani samo dotažení realizace takto velké veřejné zakázky nebylo vůbec jednoduché,“ říká Grolich, který předtím, než se stal hejtmanem, působil v krajském zastupitelstvu jako jeho řadový člen.

Předvolební video má na Grolichově kanálu na YouTube 241 tisíc zhlédnutí.

Přítel občanské společnosti, zdatný krizový manažer

Redakci DR také zajímalo, jak jsou s prací kraje spokojeny občanské organizace působící na jižní Moravě. Právě ony tvoří předivo veřejných služeb a zájmů, které se promítají do kvality každodenního života společnosti. Jejich vztah s vedením kraje je proto důležitým ukazatelem toho, zda Grolichovo hejtmanství má opravdu charakter demokratické samosprávy kraje, nebo je pouze formou bez reálného obsahu; tak jako například panování — jiné mediální hvězdy poslední doby — Martina Kuby v jižních Čechách.

Zástupci občanských organizací, s nimiž jsme během práce na článku mluvili, se shodli na tom, že se jim s krajem za Grolichova vedení spolupracuje dobře, či dokonce lépe než v dřívějších obdobích. Zde je však na místě podotknout, že být lepší než předchůdci není v tomto případě obtížné — před Grolichem kraj řídila čtyři roky koalice vedená ANO a předtím po dvě období nechvalně proslulý hejtman Michal Hašek (ČSSD).

„Určitě se nám s krajem pracuje lépe než v některých dřívějších obdobích,“ říká Lucie Ambrozková, ředitelka Centra pro rodinu a sociální péči Hodonín. „Myslím, že kraj vnímá sociální služby jako potřebné, že je dobré o ně pečovat a nějakým způsobem je rozvíjet,“ popisuje. „I za jiných vedení to bylo dobré, ale v posledních čtyřech letech to bylo ještě lepší,“ přitakává starosta brněnského Sokola Martin Vlk.

„Přímo s hejtmanem jsem nikdy nejednal, spolupráce byla vždy přes jeho náměstka pro životní prostředí pana Dubce. Ale myslím, že co se týče životního prostředí, tak to vedení kraje, které teď končí, bylo jedno z těch lepších,“ říká také Vilém Jurek z ekologické organizace Rezekvítek.

V minulosti si Jan Grolich vysloužil také opakovanou chválu za zvládání krizí, kterým jižní Morava čelila. Hned na začátku minulého volební období to byla pandemie koronaviru. Tehdy kraj spolu s městem Brnem otevřel na Výstavišti vůbec první velkokapacitní očkovací centrum v republice.

Jen co polevil covid, ukázal se Grolich jako schopný krizový manažer při řešení následků tornáda na Břeclavsku a Hodonínsku. Panuje v zásadě shoda v tom, že pomoc kraje zasaženým obcím byla tehdy rychlá a efektivní, kraj také zapojil do pomoci dobrovolníky, což při podobných katastrofách nebývalo zvykem. Grolich navíc o situaci pravidelně informoval — jak jinak než na svých sociálních sítích.

Jen o několik měsíců později se musel kraj potýkat s příchodem uprchlíků z Ukrajiny, kteří po Praze a Středočeském kraji mířili nejvíce právě na jižní Moravu. Kraj jim zajišťoval ubytování, pomáhal s nalezením práce či míst ve školách a nabízel také poradenství či kurzy češtiny. Poslední krize, kterou musel hejtman řešit, pak přišla těsně před volbami, a to v podobě povodní.

Obecně se má za to, že ve všech uvedených krizových situacích jako manažer obstál. Bez ohledu na to, jakou roli v jeho popularitě hraje marketing a obratné performance na sociálních sítích, právě ve zvládnutí krizí lze vidět věcný základ jeho obliby.

Rada bez žen

Po volbách vyvolalo kritiku složení krajské rady, ve které nově není ani jedna žena. Grolich přitom ještě pár dnů před tím podpořil na svých sociálních sítích kandidátku do Senátu a svou stranickou kolegyni Marii Jílkovou, která se dlouhodobě o rovné postavení mužů a žen v politice zasazuje.

Grolich ve videu doslova říkal: „Proč Marie? Protože je to žena. (...) Myslím si, že v politice potřebujeme ženy, které tam budou prosazovat témata, o nichž si my muži tak úplně neuvědomujeme, že jsou důležitá.“ Sama Marie Jílková nové složení Grolichovy krajské rady komentovat nechce: „Přemýšlela jsem o tom a tohle je spíš otázka na pana hejtmana. Úplně nevím, co na to říct,“ odpověděla nám.

„O Marii jsem to říkal v obecném vztahu k politice. Byl to i odkaz na jedno dřívější video, které bylo poměrně virální. S Marií máme velmi dobrý vztah a můžeme si ze sebe vzájemně dělat srandu. A z její ženskosti a umístění na kandidátce jsme si dělali srandu, když kandidovala do sněmovny,“ komentuje složení rady kontrastující s deklarovanou podporou vyšší účasti žen v politice Grolich.

Ten se podle svých slov o větší zastoupení žen snažil, a to už při sestavování kandidátky Spolu. „Je to ale těžké, když kandidují tři strany a všechny mají na předních místech jen muže,“ říká.

„Snažím se vytipovávat ženy, na kterých je vidět, že na takovéto pozice chtějí. Myslím ale, že to prostředí pro ně není ideální. Že v něm nechtějí pracovat nebo je neláká. Často narážím na to, že prostě nechtějí,“ hájí se hejtman.

„Ať se na mě pan Grolich nezlobí, ale myslím, že se měl snažit víc. Některé věci samozřejmě nejdou změnit lusknutím prstu, ale právě lidé, jako je on, by se měli snažit o nějaká pozitivní opatření a zlepšování podmínek, aby ženy do politiky chtěly,” komentuje jeho vysvětlení Johana Jonáková z organizace Gender Studies, která se zabývá studiem systémových nerovností mezi muži a ženami.

Podle Jonákové může být malá ochota žen angažovat se přímo u lidovců dána také tím, že jejich politika není větší podpoře žen nakloněna. „Jana Grolicha vnímám jako jednoho z progresivnější lidovců, ale když se podíváme na celkový postoj KDU-ČSL, tak si v posledních letech nevybavuju ani jeden výrok vedoucích představitelů strany, který by ženy podporoval,“ říká Jonáková a jako příklad uvádí dřívější vyjádření Pavla Bělobrádka, který radil chudobou ohroženým matkám samoživitelkám, aby „svůj problém“ vyřešily tím, že si najdou jiného partnera.

Plány na další období: vlaky, silnice, větrné elektrárny

Když se ho zeptáte na plány kraje na další čtyři roky, Jan Grolich se rozpovídá o tom, že hodlá například investovat deset miliard do opravy silnic nebo dokoupit moderní vlaky do míst, kam ještě nejezdí — například do Kyjova či Moravského Krumlova.

K největším plánovaným projektům je však kritická Barbora Antonová, bývalá opoziční zastupitelka (Spolu pro Moravu — Hlas Moravy) a ředitelka ženského spolku Vesna, který v Brně pomáhá uprchlíkům a rodinám v nouzi. Podle ní jsou v kraji jiné priority, ke kterým by se měla přesouvat pozornost i finance.

„Chápu, že téma silnic je srozumitelné, každý si představí ucpané dálnice a kolony na cestách z Brna na jih i na sever. Ani na jedno ale kraj nemá přímý vliv. Počet kilometrů opravených silnic se ale dá dobře prezentovat, je to splnitelný a kontrolovatelný slib,“ říká Antonová, podle níž by měl kraj spíše mnohem více podporovat kvalitní veřejné vzdělání.

„Stoupající počet soukromých škol i na venkově je důkazem toho, že rodičům chybí kvalitní nabídka ve školách veřejných, což vede k dalšímu narušování soudržnosti celé společnosti,“ říká Antonová.

Podle ní by se měl kraj aktivněji zabývat i krizí bydlení, nečekat na nové zákony a nenechávat aktivní roli jen na obcích nebo developerech. „Krizi bydlení kraj nikdy nevyřeší. My máme vlastně jen dva způsoby, které jsou v rámci rozpočtu možné,“ říká Grolich s tím, že kraj jednak podporuje nájemní bydlení pro seniory a zároveň posílá peníze do nejvíce vylidňovaných oblastí, aby obce mohly vykupovat pozemky a staré nemovitosti, zřizovat nové bydlení či stávající rekonstruovat.

Kvůli stárnutí populace chce staronový hejtman také rozšiřovat kapacity domů pro seniory. Podle Antonové by se však měl kraj více zaměřit na podporu terénních služeb, díky kterým můžou senioři zůstávat déle ve svém domácím prostředí.

„V končícím volebním období jsme opravdu výrazně navýšili příspěvky občanským organizacím, které terénní služby poskytují. Naopak jsme stopli navyšování peněz do našich příspěvkových organizací. Tím jsme terénní péči významně podpořili,“ hájí se Grolich s tím, že takovouto podporu hodlá kraj držet i nadále.

Zaměřit se chce i na zdravotnictví, které měli v minulém volebním období na starost hned tři radní za sebou. Nyní si ho vzal Grolich pod sebe. Kraj chce také pro své potřeby zajistit energii z větrných elektráren. „Je tam spousta scénářů, od zasmluvnění dodávek až po vybudování vlastní kapacity větrných elektráren. Teď budeme vyhodnocovat, kterou cestou jít,“ tvrdí hejtman Grolich.

Schopný manažer s výborným marketingem. Má ale v sobě i něco víc?

Příznivý obraz Jana Grolicha má podle všeho skutečně věcný základ — dobře si poradil se všemi krizemi, které jižní Moravu zasáhly, a kraj za jeho působení funguje lépe než dříve. Na druhou stranu během končícího volebního období nevznikly žádné mimořádné projekty — ty, kterými se chlubí, mají základ ještě v době, kdy hejtmanem nebyl.

Zároveň ani v plánech na další volební období nemá kraj kromě opravy silnic a nákupu vlaků žádnou vizi většího vlastního projektu. Grolich přitom odmítl kandidovat na předsedu KDU-ČSL, což byl post, který měl po mimořádném úspěchu na jižní Moravy na dosah. Pokládá svou práci na Moravě za nedokončenou, nebo zkrátka chce být raději oblíbeným hejtmanem než předsedou strany směřující k volebnímu debaklu, jenž nejspíše celou vládní koalici za rok čeká?

Buď jak buď je pravděpodobné, že dříve či později Jana Grolicha vstup do celostátní politiky čeká. O tom, jak ošidný takový krok může být, by mohl vyprávět Vít Rakušan, který přechod z pozice i v celostátním kontextu bezprecedentně úspěšného kolínského starosty na ministerstvo vnitra příliš nezvládl: z celkově rozpačitých výkonů členů Fialovy vlády se nijak nevymyká.

Pokud však příští čtyři roky na Moravě stráví opět jako mimořádně komunikačně zdatný nákupčí vlaků, údržbář silnic, budovatel sanatoria a krizový manažer, beze snahy přijít s vlastním projektem něčeho pamětihodného, co by kvalitě života v kraji zásadně prospělo, jak pravděpodobné asi je, že si povede lépe o politické patro výš?

Každopádně zda má jeho úspěch spíše marketingový, nebo věcný základ, zatím nelze jednoznačně rozsoudit. Je dost možné, že to ještě neví ani Jan Grolich sám.