Jihočeského hejtmana zvolil především Martin Kuba sám
Michal HořejšíDrtivý úspěch Martina Kuby v Jihočeském kraji vyplynul z jeho kontroly nad institucemi, médii a celou regionální agendou. Značkou „jihočeská ODS“ umně odhodil svou temnou minulost a tváří se, že politika je jen operativním řešením problémů.
Martin Kuba (ODS) drtivě vyhrál krajské volby. Jeho úspěch povolební zpravodajství doslova uchvátil. Jak je možné, že člověk, který coby úřadující předseda stál u historického debaklu ODS v roce 2013 a který figuroval a figuruje v korupčních skandálech, získal takovou důvěru? Coby Českobudějovičan, nebo lépe a v souladu s Kubovým jazykem Jihočech, nabízím několik svých postřehů.
Pohladit, občas i říznout
Je středa 18. září, dva dny před krajskými volbami, a na oficiálním facebookovém profilu jihočeského hejtmana Kuby se objevuje post začínající těmito větami:
„O tohle se chci s vámi podělit. Dneska mi přišel pozdrav od dětí a všech z Arpidy, kteří v neděli odletěli z našeho jihočeského letiště do Bulharska k moři. A protože ten pozdrav patří vám všem, kteří jste nám pomáhali přispět na letenky, tak ho dávám sem. Možná si to pamatujete. Začalo to někdy v prosinci loňského roku, kdy za mnou přišli kolegové z Arpidy s tím, že naše jihočeské letiště by jim konečně mohlo umožnit vzít děti letadlem k moři. Není úplně možný vzít takovýhle množství dětí, dojet s nimi do Prahy, tam je odbavit.“
Dívám se obratem na stránky Centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením Arpida a nepřekvapivě zjišťuji, že děti „z Arpidy“ už dříve u moře byly — autobusem a také na základě veřejné sbírky. Kuba prokazatelně neříká pravdu, zkresluje, manipuluje. A dělá to chytře.
Tak nějak jsem nepochopil, co jste tím chtěl říci. Dělá něco špatně? Je pro vás ideově nepřijatelný? Koho ti lidé měli volit? Zaplakal jste si a nedal nám nic, co by nás posunulo dále.
Pane Sucháčku, závěrečné vyznění povolebních analýz M. Hořejšího nevyznívá sice možná zcela přesvědčivě, ale dekódovat základní intence autora článku asi přece jenom nebude tak zcela obtížné.
On vychází k konstatování, že současný jihočeský hejtman M. Kuba je - vzhledem ke své minulosti - přinejmenším značně kontroverzní osobností. Jeho následující otázkou je, čím to že právě takto zatížená osoba se mohla u jihočeských voličů dobrat tak vysokého stupně popularity.
M. Hořejší spatřuje vysvětlení tohoto fenoménu v tom, že M. Kuba si ve své politické funkci počíná jako ryzí populista. Který všude do popředí vysunuje, vystrkává především svou vlastní osobu; a to i za cenu demagogie, respektive vyloženě nepravdivých tvrzení. Ke kteréžto vlastní politické prezentaci používá/zneužívá svého reálného mocenského postavení. Který si svou politickou kariéru ohřívá na polívčičce emocí lokálního patriotismu, této o něco menší sestře populistického nacionalismu.
Tohle je tedy to, co podle mého soudu chtěl M. Hořejší zdejším čtenářům sdělit.
A pokud se ptáte, co by "nás mohlo posunout dále", pak v prvé řadě asi toto: nenechat se obalamutit populisty. Jakýkoli okatý akcionismus profesionálních politiků by vždy měl být velmi podezřelý; především tehdy když jak řečeno všude do popředí tlačí především svou vlastní osobu. A své vlastní zásluhy.
Ani váš příspěvek jsem nepochopil, pane Poláčku.
To je mi sice líto, ale s tím už nemohu nic dalšího udělat.
Nejde jen o Martina Kubu. Vzpomeňme na Jaroslava Kuberu ze severu. Voliči mají rádi typ enfant terrible.
Problém je už v tom, že mnoho lidí neví, kdo je v jejich kraji hejtmanem. Kdyby měli uvést nějaké hejtmany celorepublikově, začnou, příp. i skončí, tím Kubou. Když pominu snadnou zapamatovatelnost jeho příjmení, tak řečené vyplývá z určité politikovy osobní kontroverznosti a s ní spojené mediální pozornosti. Rovněž z jeho ambicióznosti a směřování vzhůru. Nebyl podobný případ Michala Haška z ČSSD?
V Jihočeském kraji žije jen 6% obyvatel ČR. Mnoho z voličů tu má stále tradiční rolnickou mentalitu. (Jihočechům bývají přisuzovány některé tomu odpovídající charakteristiky). Objektivně v kraji nebyl silný vliv "husitů", či dělnického hnutí. Lidé tedy volí výrazně napravo. Často mají smysl pro kraj a na své regionalitě si zakládají. V případě místní celostátně známé osobnosti, jež se profiluje jako alternativní k akademicky působícímu předsedovi ODS, proto podporou neskrblí.
Žijeme v čase nástupu vlny konzervatismu. V mnoha státech se to projevuje posílením vládnoucích režimů, resp. tento jev podporuje zvednutí hladiny odporu proti emancipaci v demokratických státech. Navíc siláctví se stalo nejjednodušším způsobem, jak získat respekt. To je rovněž případ senátora Zdeňka Hraby. Po střelbě na FF projevil starost o to, aby vládní pravice "nevyměkla" a neomezila právo na kvér. Bez jeho kandidatury by v obvodě Benešov byla skoro určitě zvolena Helena Válková za ANO. Také ona rozhodně není "škraloupuprostá". A co Robert Šlachta? Lidé vycítí, když má někdo rozhodnou vůli k moci. Ten je potřebuje, takovému pomohou.
V co se to dorostl český Honza?