Sami namísto Spolu. ODS, KDU-ČSL a TOP 09 se dohodly pouze ve čtyřech krajích
Vojtěch PetrůODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou kandidovat jako koalice Spolu v zářijových krajských volbách pouze ve čtyřech krajích a v menšině senátních obvodů. Předsedové to nepokládají za problém a svým místním organizacím nechávají volnost.
Společná koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 pro zářijové krajské volby vznikne v pouhých čtyřech krajích ze třinácti: ve Středočeském, Jihomoravském, Moravskoslezském a Libereckém. Jinde strany Spolu kandidují samostatně či ve spojení s jinými stranami a lokálními hnutími. Společné kandidáty v rámci souběžných senátních voleb postaví Spolu také v menšině obvodů.
V nejlidnatějším Středočeském kraji kandidátku Spolu povede současný místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Občanští demokraté na kandidátce jasně dominují, neboť obsadili sedm z deseti předních míst na kandidátce. Dvě místa připadla TOP 09 a jediné lidovcům.
V Jihomoravském kraji bude lídrem místní koalice Spolu dosavadní hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), který před čtyřmi lety vedl samostatnou lidoveckou kandidátku. Druhé místo obsadil starosta Blanska a dosavadní krajský radní Jiří Crha (ODS), třetí je populární mladý starosta obce Branišovice na Brněnsku Marek Sovka (TOP 09). V první desítce kandidátky drží po čtyřech místech ODS i lidovci, kteří mají na jižní Moravě silnou krajskou organizaci, a po dvou TOP 09.
V Moravskoslezském kraji Spolu povede někdejší krajský radní a starosta obce Šilheřovice na Opavsku Radek Kaňa (ODS). Detailní obsazení kandidátky ještě není známo, dvojkou nicméně bude současný radní kraje Lukáš Curylo (KDU-ČSL), který je zároveň místopředsedou lidovců. Posledním z krajů, v němž vznikne místní obdoba koalice Spolu, je Liberecký kraj, v jejím čele bude stát bývalý europoslanec Edvard Kožušník (ODS). Podobně jako ve Středočeském kraji na místní kandidátce dominuje ODS, která zaujala sedm z deseti předních míst, lidovci obsadili dvě a TOP 09 jediné.
Jinde strany celostátní koalice Spolu kandidují minimálně ve dvou blocích, často ve spojenectví s jinými stranami. V Jihočeském kraji kandiduje ODS v čele se současným hejtmanem a exministrem průmyslu Martinem Kubou samostatně, což je jeho dlouhodobá strategie, na místní úrovni zatím úspěšná. TOP 09 a KDU-ČSL se na jihu Čech do voleb spojily, tak jako před čtyřmi lety. Podobný formát, kdy ODS kandiduje samostatně, zatímco lidovci a TOP 09 se spojili, případně s dalšími menšími stranami, funguje také v Olomouckém a Ústeckém kraji.
V Pardubickém, Plzeňském kraji nebo na Vysočině se ODS spojila s TOP 09 proti lidovcům, kteří jdou do voleb samostatně či ve spolupráci s nezávislými osobnostmi a malými stranami, jako tomu bylo v dřívějších volbách. Ve Zlínském kraji pak kandidují strany koalice Spolu hned ve třech blocích: lidovci v koalici s místním hnutím Zlín 21, občanští demokraté samostatně a TOP 09 s hnutím STAN.
„Koalice Spolu je složena z politických stran, které mají různé regionální základny a politické priority. Každý kraj také potřebuje trochu jiný přístup kvůli nastavení politické soutěže v daném regionu,“ vysvětluje pro Deník Referendum politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vznik koalice Spolu ve zmíněných čtyřech krajích je tak podle něj především reakcí na specifické místní okolnosti, snahou zvýšit své šance vůči lokálním silným konkurentům.
V Libereckém kraji jde o letité dominantní postavení místního hnutí Starostové pro Liberecký kraj, jež vede současný hejtman Martin Půta. Ve Středočeském kraji hraje roli snaha přečíslit hnutí STAN, které má v kraji od posledních voleb svou hejtmanku Petru Peckovou a v regionu obecně silnou základnu: ze středočeského Kolína pochází i současný předseda STAN Vít Rakušan, který tu opakovaně velmi výrazně uspěl v komunálních volbách.
V Moravskoslezském kraji mají všechny tři strany koalice Spolu dlouhodobě slabší postavení. Kraji aktuálně zcela dominuje hnutí ANO, byť i to se zde potýká s problémy: přišlo nejdříve o svého lídra Ivo Vondráka, krátce nato kvůli odsouzení za korupci odstoupil z hejtmanské pozice i jeho nástupce Jan Krkoška.