Společná koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 pro zářijové krajské volby vznikne v pouhých čtyřech krajích ze třinácti: ve Středočeském, Jihomoravském, Moravskoslezském a Libereckém. Jinde strany Spolu kandidují samostatně či ve spojení s jinými stranami a lokálními hnutími. Společné kandidáty v rámci souběžných senátních voleb postaví Spolu také v menšině obvodů.

V nejlidnatějším Středočeském kraji kandidátku Spolu povede současný místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Občanští demokraté na kandidátce jasně dominují, neboť obsadili sedm z deseti předních míst na kandidátce. Dvě místa připadla TOP 09 a jediné lidovcům.

V Jihomoravském kraji bude lídrem místní koalice Spolu dosavadní hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL), který před čtyřmi lety vedl samostatnou lidoveckou kandidátku. Druhé místo obsadil starosta Blanska a dosavadní krajský radní Jiří Crha (ODS), třetí je populární mladý starosta obce Branišovice na Brněnsku Marek Sovka (TOP 09). V první desítce kandidátky drží po čtyřech místech ODS i lidovci, kteří mají na jižní Moravě silnou krajskou organizaci, a po dvou TOP 09.

V Moravskoslezském kraji Spolu povede někdejší krajský radní a starosta obce Šilheřovice na Opavsku Radek Kaňa (ODS). Detailní obsazení kandidátky ještě není známo, dvojkou nicméně bude současný radní kraje Lukáš Curylo (KDU-ČSL), který je zároveň místopředsedou lidovců. Posledním z krajů, v němž vznikne místní obdoba koalice Spolu, je Liberecký kraj, v jejím čele bude stát bývalý europoslanec Edvard Kožušník (ODS). Podobně jako ve Středočeském kraji na místní kandidátce dominuje ODS, která zaujala sedm z deseti předních míst, lidovci obsadili dvě a TOP 09 jediné.

Jinde strany celostátní koalice Spolu kandidují minimálně ve dvou blocích, často ve spojenectví s jinými stranami. V Jihočeském kraji kandiduje ODS v čele se současným hejtmanem a exministrem průmyslu Martinem Kubou samostatně, což je jeho dlouhodobá strategie, na místní úrovni zatím úspěšná. TOP 09 a KDU-ČSL se na jihu Čech do voleb spojily, tak jako před čtyřmi lety. Podobný formát, kdy ODS kandiduje samostatně, zatímco lidovci a TOP 09 se spojili, případně s dalšími menšími stranami, funguje také v Olomouckém a Ústeckém kraji.

V Pardubickém, Plzeňském kraji nebo na Vysočině se ODS spojila s TOP 09 proti lidovcům, kteří jdou do voleb samostatně či ve spolupráci s nezávislými osobnostmi a malými stranami, jako tomu bylo v dřívějších volbách. Ve Zlínském kraji pak kandidují strany koalice Spolu hned ve třech blocích: lidovci v koalici s místním hnutím Zlín 21, občanští demokraté samostatně a TOP 09 s hnutím STAN.

„Koalice Spolu je složena z politických stran, které mají různé regionální základny a politické priority. Každý kraj také potřebuje trochu jiný přístup kvůli nastavení politické soutěže v daném regionu,“ vysvětluje pro Deník Referendum politolog Jakub Čapek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Vznik koalice Spolu ve zmíněných čtyřech krajích je tak podle něj především reakcí na specifické místní okolnosti, snahou zvýšit své šance vůči lokálním silným konkurentům.

V Libereckém kraji jde o letité dominantní postavení místního hnutí Starostové pro Liberecký kraj, jež vede současný hejtman Martin Půta. Ve Středočeském kraji hraje roli snaha přečíslit hnutí STAN, které má v kraji od posledních voleb svou hejtmanku Petru Peckovou a v regionu obecně silnou základnu: ze středočeského Kolína pochází i současný předseda STAN Vít Rakušan, který tu opakovaně velmi výrazně uspěl v komunálních volbách.

V Moravskoslezském kraji mají všechny tři strany koalice Spolu dlouhodobě slabší postavení. Kraji aktuálně zcela dominuje hnutí ANO, byť i to se zde potýká s problémy: přišlo nejdříve o svého lídra Ivo Vondráka, krátce nato kvůli odsouzení za korupci odstoupil z hejtmanské pozice i jeho nástupce Jan Krkoška.

Překvapivé podle Čapka může být spojení tří stran v Jihomoravském kraji. Na krajské úrovni ani v metropoli Brně totiž dosud tyto tři strany nespolupracovaly, navíc jak KDU-ČSL v čele se současným hejtmanem Janem Grolichem, tak ODS tu mají samostatně silné postavení.

„Samostatná kandidatura dává smysl například u KDU-ČSL ve Zlínském kraji, kde je strana dlouhodobě silná. To samé platí pro ODS v Jihočeském kraji,“ uzavírá politolog Jakub Čapek. Politoložka Petra Vodová z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové pak upozorňuje, že strany koalice Spolu mají v některých krajích dlouhodobá spojenectví s regionálními stranami, která v minulých volbách fungovala, a mohou se proto logicky rozhodnout je zopakovat.

„KDU-ČSL a TOP 09 mohou v některých krajích — jako v Ústeckém — přinést koalici jen velmi málo voličů, koaliční spojenectví někdy není pro voliče identifikované s konkrétní stranou populární. Navíc v rámci volebních koalic je třeba vyjít vstříc všem členům, personálně i programově. Proto v některých krajích nemusí očekávaný volební zisk vyvážit stranám ztrátu ze vzniku koalice oproti samostatné kandidatuře,“ vysvětluje Vodová pro Deník Referendum.

Politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze pak přidává jako jeden z důvodů absence značky Spolu ve většině krajů osobní vztahy mezi místními představiteli stran. „Nelze přehlédnout, že v některých v rámci ODS ještě vidíme postavy z dob opoziční smlouvy a slabě kontrolované spolupráce ODS a ČSSD. Podobně někde vidíme animozity mezi představiteli TOP 09 a KDU-ČSL, od níž se TOP 09 v roce 2009 emancipovala, a samozřejmě ani vztahy mezi ODS a TOP 09 často nebyly a nejsou na krajské úrovni ideální,“ popisuje.

„V tomto ohledu krajské volby ze strany všech tří stran aliance Spolu nejsou vnímány jako platforma, kde mají stranická centra diktovat jednotný postup, naopak flexibilita je chápána jako výhoda,“ říká politolog pro Deník Referendum.

Do senátních voleb se stranám koaliční spolupráce nehodí

Souběžně s krajskými volbami proběhnou na podzim tradičně i volby do třetiny Senátu. Ačkoliv kompletní soupisky ještě jasné nejsou, už nyní je zřejmé, že společného kandidáta postaví strany koalice Spolu jen v menšině obvodů. Zatím bylo takových kandidátů představeno dvanáct, počítáme-li i ty, kteří kandidují primárně jako nezávislí, ale do voleb jdou s podporou jak stran Spolu, tak hnutí STAN a případně i Pirátů. K nim patří mimo jiné pražští obhajující senátoři a neúspěšní prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Pavel Fischer.

Strany Spolu jako celek podpořily vesměs obhajující senátory v některých obvodech, jako jsou Ladislav Chlupáč (ODS) na Litoměřicku, Hynek Hanza (ODS) na Teplicku, Raduan Nwelati (ODS) na Mladoboleslavsku, Jan Tecl (ODS) na Chrudimsku, Martin Červíček (ODS) na Náchodsku, Rostislav Koštial (ODS) na Břeclavsku, Herbert Pavera (TOP 09) na Opavsku nebo Patrik Kunčar (KDU-ČSL) na Zlínsku.

Jinde si ale strany konkurují a staví proti sobě silné kandidáty. Například v obvodu Brno-město se střetne dramatik Břetislav Rychlík, jehož mimo jiné podporují v kandidatuře TOP 09 i ODS, a současná lidovecká poslankyně Marie Jílková. Na Svitavsku stávajícího senátora Michala Kortyše (ODS) vyzývá dlouholetý starosta Svitav a poslanec za KDU-ČSL David Šimek.

Na Benešovsku ODS podporuje obhajujícího senátora Zdeňka Hrabu (původně zvolený za STAN, nyní nezávislý), zatímco s podporou TOP 09 se tu bude o mandát ucházet někdejší hokejista Dominik Hašek. A například na Domažlicku se utkají stávající senátor Vladislav Vilímec (ODS) se starostou Domažlic Stanislavem Antošem (KDU-ČSL).

Počet obvodů, v nichž strany Spolu staví společného kandidáta, nicméně kontrastuje se senátními volbami před dvěma lety, v nichž strany postavily společné kandidáty v devatenácti ze sedmadvaceti obvodů, z toho v patnácti ve výsledku uspěly.

„Nikomu nevnucujeme spolupráci“

Deník Referendum oslovil předsedy a předsedkyni stran koalice Spolu s dotazem, proč nevznikla místní koalice Spolu ve více krajích a zda tato skutečnost neukazuje na slabost značky či její odmítání členskými základnami stran.

Premiér a předseda ODS Petr Fiala odpověděl prostřednictvím stranického mluvčího Jakuba Skyvy: „Koalice SPOLU je dnes úspěšným projektem. Uspěli jsme s ním ve všech volbách. Nicméně nejsme stranou ani hnutím jednoho muže, každý kraj představuje různá specifika, která reflektujeme, podobně jako názory a doporučení našich regionálních představitelů, kterým nasloucháme,“ uvedl.

Ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka pro Deník Referendum vyzdvihl, že koalice Spolu se ustanovila hned ve třech nejlidnatějších českých krajích, v nichž dohromady volí takřka polovina všech voličů.

„To považuji za výrazný úspěch naší vládní spolupráce. KDU-ČSL je demokratická strana, jednotlivé kraje si tedy o podobě kandidátních listin rozhodují samy. Na krajské úrovni často fungují koalice, které dlouhodobě skvěle spolupracují, často za účasti některého z partnerů ze Spolu. V těchto případech opravdu nevidím důvod, proč bychom jako vedení strany měli regionům vnucovat jinou formu spolupráce,“ uvedl místopředseda vlády.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová odpověděla prostřednictvím stranické mluvčí Markéty Volfové: „Ve všech třech stranách funguje vnitřní demokracie a je čistě na rozhodnutí představitelů v jednotlivých krajích, jestli chtějí strany kandidovat samostatně, či v koalici, případně v jaké. Situace v regionech se mnohdy výrazně liší, a proto se spoléháme na úsudek a postup našich regionálních představitelů, kteří mají naši plnou důvěru,“ uvedla.

Hlasy proti vládě

Celkem obhajují občanští demokraté 99 mandátů napříč všemi kraji, lidovci 53 křesel a TOP 09 devatenáct. Před čtyřmi lety v krajských volbách strany současné vládní koalice uspěly, v mnoha krajích pak společnými koalicemi obešly vítězné hnutí ANO, jemuž po volbách zbyli pouzí tři hejtmani. Tehdy však ANO spolu se sociálními demokraty a za podpory komunistů tvořilo vládu, která se potýkala s pandemií covid-19.

Podle aktuálních volebních preferencí by většinu ve sněmovně získala opozice. Koalice Spolu přes aspirace na vítězství zaostala za hnutím ANO v červnových evropských volbách, výrazný propad zažili i jejich vládní partneři STAN i Piráti.

Podle politologa Ladislava Cabady „opozice i mimoparlamentní strany určitě povedou kampaň jednotně a celorepublikově. To znamená, že nabídnou témata, která nemají krajský charakter, možná dosti podobná jako ve volbách do evropského parlamentu. Automaticky to předpokládá, že opoziční strany postaví svou strategie na tom, že budou volby prezentovat jako hlas proti vládě.“ Volby podle něj ovlivní celá řada dosud neznámých faktorů — mezi nimi například volební účast.

„Oslabení Spolu je možné, ale na druhou stranu jsou krajské volby ve volebním cyklu už posunuty směrem ke konci, kdy se blíží se volby na národní úrovni. Což může teoreticky vládní strany oslabit méně, než se stalo v evropských volbách,“ říká pro DR politoložka Petra Vodová z Univerzity Hradec Králové.

„V některých krajích voliči poměrně stabilně podporují různá regionální uskupení, což oslabuje všechny parlamentní strany. Opoziční strany nemusí mít dostatečně regionálně známé a zakotvené osobnosti, jako je to časté zejména u ODS a KDU-ČSL, aby mohly jejich kandidáty efektivně vyzvat,“ dodává na závěr Vodová.