Výsledek koalice Spolu v loňských sněmovních volbách překvapil takřka všechny. Mimořádný úspěch přinesl ODS křeslo premiéra, a lidovcům největší počet sněmovních mandátů po roce 1989 a slušnou pozici ve vládě. Také TOP 09 zdvojnásobila počet svých poslanců a Markéta Pekarová Adamová se i díky tomu stala předsedkyní Poslanecké sněmovny.

Není proto divu, že se všechny tři strany na loňský úspěch pokoušejí navázat i v letošních zářijových komunálních a senátních volbách. V řadě míst či obvodů vzniknou koalice na stejné bázi a pod stejnou značkou, jako ve sněmovních volbách.

V Praze, kde koalice Spolu v loňských sněmovních volbách získala přes čtyřicet procent hlasů, se pod hlavičkou trojkoaličního projektu pokusí vrátit do vedení města občanští demokraté. Jejich poslanec a bývalý primátor Bohuslav Svoboda je hlavním vyzyvatelem dosavadního pirátského primátora Zdeňka Hřiba.

Lokální obdoba koalic Spolu bude přízeň voličů testovat také v Ostravě, Plzni, Olomouci, Pardubicích, Havířově, Frýdku-Místku, Karviné a v Karlových Varech. Ve většině statutárních měst však ODS, lidovci či TOP 09 kandidují samostatně či v jiných koalicích, do nichž někde přibírají i jiné strany — nejčastěji se jedná o STAN a Zelené.

V Brně se tak na jedné kandidátce vedené primátorkou Markétou Vaňkovou spojila její ODS s TOP 09. Koaliční lidovci se zde k partnerům nepřipojili a uzavřeli spojenectví se STAN. S Vaňkovou se tak utká o primátorský post její první náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podle politologa Jakuba Čapka z Univerzity Karlovy ovšem fakt, že v řadě měst se na koncept spojenectví ODS, KDU-ČSL a TOP09 nepodařilo na místní úrovni navázat, nic podstatného o fungování koalice Spolu na celostátní a vládní úrovni nevypovídá. „Komunální volby se od voleb sněmovních výrazně liší. Při skládání kandidátních listin pro komunální volby hrají velkou roli osobní vazby a ambice,“ říká Čapek, který se na komunální politiku v rámci svého výzkumu specializuje.