O Zemanově nástupci rozhodneme koncem ledna. Seznam kandidátů ještě není úplný
Jan KašpárekPrezidentské volby začnou v polovině ledna 2023, oznámil předseda Senátu. Seznam kandidátů zatím není kompletní, účast stále nepotvrdil ani Andrej Babiš. Notně předběžné průzkumy přisuzují šance Petru Pavlovi.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí oznámil termín prezidentských voleb. První kolo začne v pátek a sobotu 13. a 14. ledna 2023, pravděpodobné druhé kolo naváže za dva týdny. Seznam kandidátů se uzavře začátkem letošního listopadu, definitivně 25. 11., do kdy ministerstvo vnitra posoudí zákonné náležitosti. Zájem dosud projevilo asi dvacet osobností. Účast ještě nepotvrdil jeden z potenciálně nejsilnějších uchazečů, předseda ANO Andrej Babiš. Kandidáta zatím nepostavila ani vládní koalice.
O prezidentský úřad se zatím plánují ucházet zhruba dvě desítky osobností: od výrazných tváří veřejného života po takřka neznámé kandidáty bez větších zkušeností s politikou. Podmínkou účasti ve volbách je podpora vyjádřená podpisy nejméně dvaceti poslanců, deseti senátorů či padesáti tisíc občanů.
Průzkumů volebních preferencí ještě neproběhlo mnoho, veskrze ale předesílají možný hlavní souboj mezi bývalým premiérem Babišem a generálem ve výslužbě, někdejším předsedou Vojenského výboru NATO Petrem Pavlem (nestr.). Podle posledního průzkumu agentury STEM by z druhého kola, ve kterém by se vybíralo mezi těmito dvěma kandidáty, odešel za nynějších podmínek patrně vítězně Pavel, a to přesto, že má podle sociologů méně skalních příznivců. Do voleb ale zbývá přes půl roku.
Babiš se o kandidatuře stále jasně nevyjádřil. Původně chtěl rozhodnout v září, to ale během červnového rozhovoru v České televizi přehodnotil s tím, že „to oznámí na poslední chvíli“. Nově se počítá se čtvrtým listopadem. Není zcela jasná ani forma: původně Babiš uváděl, že sežene podpisy občanů, později zmínil naopak podporu od poslanců. Na tu mu bohatě stačí vlastní politické hnutí s dvaasedmdesáti křesly v Poslanecké sněmovně.
Jakkoli šéf ANO roku 2014 tweetoval, že na prezidenta nikdy kandidovat nebude, s jeho účastí se nyní v průzkumech a veřejné debatě spíše počítá. Vystrčil při vyhlášení volebního termínu ve zřejmé narážce na Babiše dokonce zmínil některé politiky, kteří „provozující aktivity, které minimálně nesou znaky kampaně“, aniž kandidaturu otevřeně vyhlásili.
Politologové a komentátoři nacházejí pro expremiérovo lavírování více důvodů. Dvanáctého září například začíná soud v kauze Čapí hnízdo, kde Babiš figuruje jako podezřelý. Zmiňuje se i možné taktizování a záměr vyčkat, jak si povedou další kandidáti.
S oficiálním oznámením nepřišel zatím ani Pavel, plánuje jej „na konec léta nebo začátek nového školního roku“. Záměr utkat se o prezidentský post ale opakovaně otevřeně zmiňuje — jakkoli v rozhovoru pro Aktuálně.cz připustil i teoretickou variantu, kdy by při napjaté situaci z volby odstoupil ve prospěch silnějšího, názorově blízkého kandidáta.
Pro Pavla sbírá podpisy iniciativa Za společného prezidenta založená podnikatelem v oblasti letectví Adamem Coubalem. Ten je s kandidátem-generálem v kontaktu, ale oba uvádějí, že jde o aktivitu zdola, již má platit sám Coubal. Podpůrný web je registrován na PR agenturu Dark Side. A stránky vlastní Pavlovy kampaně pořídil neznámý vlastník přes amerického prostředníka umožňujícího anonymní nákup.
Soupiska ještě není definitivní
Mezi další kandidáty — ať již potvrzené či ještě mapující možnosti, jimž dosavadní průzkumy přisuzují větší volební potenciál či voličské preference, patří senátor a třetí nejsilnější kandidát minulých prezidentských voleb Pavel Fischer (nestr.), předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula či ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Účastnit se má i senátor a další kandidát minulé volby Marek Hilšer (nestr. za MHS) či miliardář Karel Janeček. Ten dříve uvedl, že hodlá do kampaně vložit maximální možnou sumu, tedy čtyřicet milionů korun pro první kolo.
Dalším výraznějším zájemcem je rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, generál v záloze a europoslanec Hynek Blaško (SPD) či představitel konzervativního křídla KSČM, Josef Skála. Získání potřebných padesáti tisíc podpisů již oznámil podnikatel Tomáš Březina. Kandidaturu naopak dříve odmítl veterán TOP 09 Miroslav Kalousek, hlavní soupeř Miloše Zemana a nynější senátor Jiří Drahoš či ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Nadále tak neznáme očekávaného kandidáta vládní koalice. Dosavadní spekulace zmiňovaly předsedu Senátu Vystrčila, ten ovšem na pondělním vyhlášení volebního termínu uvedl: „Nevím o tom, že by nějaký kandidát za vládní koalici nebo za koalici Spolu byl připraven, nebo měl již nominaci“. Zda se chystá kandidovat, nepotvrdil ani nevyvrátil.
Minulé prezidentské volby měly podobně široké spektrum kandidátů. Zpočátku jako obvykle vypadli recesisti — jako jazzový trumpetista Laco Déczi — a vážně mínění kandidáti podezíraní z recese — jako monarchista Emil Adamec s heslem „Předám moc králi“. Dalších jedenáct veskrze nepříliš známých zájemců vyřadilo ministerstvo vnitra kvůli nesplnění zákonných podmínek. Například konspirační teoretik Josef Toman tvrdil, že nasbíral pětasedmdesát tisíc občanských podpisů, ale odevzdal jich jen jedenáct.
Z devíti reálných kandidátů jich v prvním kole dosáhla na alespoň pět procent hlasů pětice: Miloš Zeman, Drahoš, Michal Horáček a Fischer s Hilšerem. Ve druhém kole zvítězil Zeman ziskem 51,4 procent hlasů. Celkem jej volilo 2,85 milionu Čechů, třetina dospělé populace — protivníka překonal asi o 150 tisíc hlasů. Drahoš podle komentátorů prohrál jak vlivem protivníkovy agresivní kampaně, tak vlastní nevýraznosti, kdy jej na Hradě skutečně chtěl málokdo. Až sedmačtyřicet procent lidí Drahoše volilo, aby nezvítězil Zeman.