Odcházení a neodcházení Andreje Babiše
Jiří PehePodle interních informací Babiš údajně váhá s oznámením prezidentské kandidatury, neboť mu z průzkumů vychází, že by ve druhém kole jasně prohrál s generálem Pavlem. Svým současným kličkování každopádně těžko cokoli získá.
Andrej Babiš od začátku tohoto roku vydává poněkud zmatené signály, pokud jde o jeho politickou budoucnost. Na sjezdu hnutí ANO oznámil, že na příštím sjezdu už nebude kandidovat ani na předsedu hnutí, ani do Sněmovny.
Nedávno v rozhovoru pro deník Právo tvrdil, že je v podstatě na odchodu, zváží ale prezidentskou kandidaturu. Nejnověji v rozhovoru pro CNN Prima News ale prohlásil, že v politice nejspíš zůstane, pokud by byl pravomocně odsouzen v kauze Čapí hnízdo.
Celý rozhovor vyzněl tak, že svoje případné odsouzení chápe Babiš jako takovou nespravedlnost, že by v politice zůstal takříkajíc na truc. „Tyto věci, tahle nespravedlnost, tyhle lži mě spíše motivují, abych v politice zůstal,“ řekl expremiér. Pravda a láska by prý měly zvítězit, a zatím prý nevítězí.
Není přitom jasné, zda svým případným setrváním v politice má Babiš na mysli, že by revidoval svoje rozhodnutí nekandidovat znovu na předsedu hnutí ANO a ve sněmovních volbách. Anebo zda by ho to, co vnímá jako nespravedlnost v podobě případného odsouzení v kauze Čapí hnízdo, nakonec definitivně přesvědčilo, že má kandidovat na prezidenta.
Politický mučedník
Babiš se evidentně pokouší rozehrát politickou hru, kterou známe dobře z repertoáru jiných autoritářských politiků po roce 1989. Do role politického mučedníka se v roce 1994 pasoval slovenský premiér Vladimír Mečiar, když byla odvolána jeho vláda. Fungovalo to, a na konci téhož roku se po parlamentních volbách znovu stal premiérem.
Václav Klaus rozehrál v podobě takzvaného sarajevského atentátu důmyslné politické divadlo na konci roku 1997 a v první polovině roku 1998. Vystupoval v něm v roli oběti spojených sil havlovského Hradu, centrální banky, lidovců a zrádců ve vlastní straně. I v jeho případě to zafungovalo.
Klaus se sice už nikdy nestal premiérem, ale jeho ODS skončila ve volbách v roce 1998 druhá, a dokázala si pojistit vliv na chod státu v podobě opoziční smlouvy s ČSSD. Klaus se později dokonce stal prezidentem.
Babiš se pokouší hrát podobnou hru. Z pozice premiéra byl údajně sesazen jen proto, že se proti němu spojily politické síly, kterým vadil jeho boj s korupcí. I kauza Čapí hnízdo byla údajně uměle vyvolaná proto, aby byl donucen coby „nepohodlný“ donucen k odchodu z politiky.
Novináři, kteří se seznámili s detaily žaloby na Babiše, hlásí, že žalobce viní expremiéra z toho, že způsob, jak si v případě Čapího hnízda neoprávněně přivlastnit 50 miliónů korun, nejen vymyslel, ale dohlížel i na kroky lidí v účelově vytvořené firmě Farma Čapí hnízdo, která byla nástrojem Babišova Agrofertu v celém dotačním podvodu. Babiš ale dál tvrdí, že je naprosto nevinný.
A evidentně chce hrát hru, v níž se vykresluje jako oběť politicko-justičního spiknutí, až do konce. Nyní k ní dokonce přidal cosi jako vydírání: už měl prý v úmyslu z politiky skutečně odejít, ale bude-li odsouzen, nezbude mu nic jiného než v ní zůstat. Právě on totiž musí naplnit odkaz Václava Havla.
Prezidentská kandidatura
Zdá se, že kauza Čapí hnízdo sehraje podstatnou roli i v Babišově rozhodování, zda kandidovat na prezidenta. Nikoliv proto, že by do 4. listopadu, na kterýžto den nově načasoval svoje oznámení, zda bude kandidovat, mělo být v soudním procesu o Čapím hnízdu rozhodnuto. To je dost nepravděpodobné.
Spíše proto, že průzkumy veřejného mínění do té doby ukážou, jaký vliv má kauza na Babišovu popularitu. Zejména zda zabralo jeho politicko-divadelní představení, v němž se bude vykreslovat jako oběť zkorumpovaného systému.
Nebude přitom hrát s úplně slabými kartami. Prohlubující se energetická krize a inflace budou zvyšovat společenské napětí na podzim ještě mnohem více než nyní. A přinejmenším jeho dosavadní voliči nejspíš znovu uvěří jeho slibům, že na rozdíl od chaotické vládní koalice právě Babiš ví, jak zemi z krize dostat — ať už by se znovu ocitl v pozici premiéra, anebo nově z pozice prezidenta.
Podle některých médií, která citují anonymní zdroje mezi Babišovými spolupracovníky, Babiš zatím váhá s oznámením prezidentské kandidatury proto, že průzkumy veřejného mínění, včetně těch objednaných jen pro potřeby Babišova týmu, ukazují, že by v druhém kole prezidentské volby jasně prohrál s generálem Petrem Pavlem.
Je tedy třeba počkat na to, jak s veřejným míněním zamíchá kombinace ekonomické krize, soudní proces v kauze Čapí hnízdo, Babišova sílící demagogická kritika vlády kvůli její podpoře Ukrajině, nebo případné posilování některých dalších prezidentských kandidátů, zejména odborového předáka Josefa Středuly. A také oficiální oznámení Pavlovy kandidatury na konci léta.
Poněkud překombinované
Otázkou je, zda Babišovo politické představení, v němž v krátkém časovém rozmezí oznamuje, že odchází ze stranické politiky, ba že už je v podstatě na odchodu, aby vzápětí naznačoval, že v ní možná nakonec zůstane, pokud se bude cítit jako oběť soudního procesu v kauze Čapí hnízdo, není už poněkud překombinované. Expremiér není navzdory svému údajnému odhodlání bránit Pravdu a Lásku znám jako vyznavač pravdy, a nemálo i jeho potenciálních voličů může vnímat jeho kličkování ohledně jeho politických plánů jako jen jeho další pavučinu manipulací, v nichž se už málokdo orientuje.
Analýza●Vojtěch Berger
Andrej jako jeden z nás. Jak ženské magazíny Agrofertu vylepšují image Babišovi
To se týká i jeho případné prezidentské kandidatury. Tu chtěl původně oznámit v září, spustil se i sběr potřebných padesáti tisíc podpisů na jeho podporu jako „občanského kandidáta“. Nyní prý ale bude stačit dvacet poslaneckých podpisů, a kandidaturu oznámí až na poslední chvíli.
Taktika, jejímž cílem je prezentovat Babiše jako mesiáše, který vstoupí do prezidentského klání na poslední chvíli s cílem vyvést zemi z krize, ovšem nemusí vyjít. Z Babišova ukňouraného ublíženectví a nedůvěryhodného kličkování v otázce jeho politické budoucnosti jsou nejspíš unaveni i mnozí jeho dosavadní příznivci.
Nemluvě o tom, že většina jeho dosavadních voličů by ho nejspíš raději viděla ve funkci premiéra, kde by mohl pokračovat ve své populistické politice. Prezidenta si i oni spojují s poněkud jinou symbolikou, než jakou nabízí právě Babiš.
Svoje další kroky si tedy Babiš musí opravdu dobře promyslet. Zatím se zdá, že spíše improvizuje. A ani jeho faktická prezidentská kampaň, kterou schovává za výlety v „obytňáku“ za občany po celé zemi, zatím nepřinesla výrazný posun v jeho prospěch v průzkumech podpory pro prezidentské kandidáty.