Koalice SPOLU se rozhodla jít v příštím roce do voleb do Evropského parlamentu opět společně. „Programové desatero koalice Spolu do evropských voleb“, které v souvislosti s tím zveřejnila, bohužel naplňuje varování, že společná kandidátka tří stran, které mají na EU v řadě věcí odlišné pohledy, nemůže být ničím jiným než cvičením v minimalismu a obecných frázích, které ani tak nedokáže rozdíly mezi jednotlivými stranami zakrýt.

SPOLU ve svém desateru sděluje, že chce Evropu vnitřně bezpečnou, svobodnou, konkurenceschopnou, energeticky nezávislou, „zelenou pro člověka“, propojenou dopravní a informační infrastrukturou, sociálně a kulturně rozmanitou. Chce také přispět k obraně Evropy před hrozbami zvenčí a usilovat o prosperující zemědělství a živý venkov. No nekupte to!

Oddělíme-li ale slovní omáčku od toho, co je v programu SPOLU pro eurovolby snad podstatné, nezbude už z prvního programového bodu desatera nazvaného „Evropa vnitřně svobodná“ v podstatě nic. Snad jen ujištění, že se SPOLU zasadí o „odstraňování byrokratických překážek a nadbytečných regulací.“

Na tomto společném záměru je přitom pozoruhodné, že k jeho realizaci se politické frakce, k nimž jednotlivé strany SPOLU patří, stavějí dosti odlišně. Europoslanci SPOLU se tak v tomto bodě mohou ocitnout v konkurenčním vztahu. Zatímco ODS patří k euroskeptické frakci Evropští konzervativci a reformisté, TOP 09 a lidovci jsou členy frakce Evropské lidové strany, která regulace, jež jsou pro další chod EU užitečné, obecně podporuje a prosazuje. Vedle toho Evropští konzervativci a reformisté často hlasují proti takovým návrhům.

Druhý bod desatera „Evropa vnitřně bezpečná“ opakuje fráze, které slyšíme od většiny českých politiků o potřebě více chránit vnější hranice EU či o boji proti nelegální migraci, pašerákům a terorismu. Zajímavá je především formulace „požadujeme zásadní reformu azylového systému, která daleko víc zohlední bezpečnostní faktory“. SPOLU též odmítá povinné kvóty na přerozdělování migrantů.

Nová azylová a migrační politika EU ale byla nedávno schválena a svým hlasem ji ve jménu současné vlády, jejíž páteří je koalice SPOLU, podpořil i český ministr vnitra z hnutí Starostové a nezávislí Vít Rakušan. Nově přijatá reforma obsahuje i cosi jako přerozdělování, protože země dostanou na výběr, zda přetíženým migrací pomůžou tak, že se postarají o určitý počet žadatelů o azyl, anebo pomohou zemím, které žadatele o azyl přijmou, finančně.

Lídr kandidátky SPOLU Alexandr Vondra v nedávném rozhovoru sice tvrdil, že je třeba jít dál, pravidla upravit a zpřísnit, je však zcela nerealistické, aby EU k reformě azylové a migrační politiky přistoupila bezprostředně poté, co několik let strávila složitou debatou nad politikou, která byla nedávno přijata. Bylo by zajímavé slyšet, jak se k tomuto bodu staví Luděk Niedermayer z TOP 09, který je trojkou na společné kandidátce a Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL, který je na čtvrté pozici.

Bezpečnost

Asi nikoho nepřekvapí, že v třetím bodě Desatera, nazvaném „Obrana Evropy před hrozbami zvenčí“ se SPOLU hlásí k podpoře Ukrajiny ve válce s Ruskem a k podpoře Izraele. Jelikož je bezpečnost Izraele spjata nejen s vojenským, ale především politickým řešením vztahu s palestinskými teritorii, mohl by leckdo očekávat, že když už je zmíněn Izrael, vyjádří se SPOLU i k tomu, jak se staví k otázce Palestiny. Koneckonců to nepochybně bude i předmětem zásadních debat v europarlamentu. Program však tuto problematiku zcela přehlíží.

SPOLU se také prý hodlá zasazovat o posilování obranných schopností členských států EU, odmítá ale myšlenku společné evropské armády, neboť by byla duplicitní k NATO. I o tomto bodě se v EU povedou vážné debaty, zejména zvítězí-li v nadcházejících amerických prezidentských volbách Donald Trump, který se dle svých poradců několikrát vyjádřil, že pokud bude znovu zvolen, navrhne vystoupení USA z NATO. EU by se v takovém případě debatě o vlastní bezpečnosti, nezávislé na USA, nevyhnula. SPOLU si tak k této diskusi dopředu zavírá dveře.

Bod čtyři, nazvaný „Evropa konkurenceschopná“ je z velké části jen slovní vatou. Zajímavé je snad jen ujištění, že „jsme připraveni přijímat nezbytná opatření, aby se ani Česko, ani EU nedostávaly do nebezpečné závislosti na rizikových zemích.“ Na tom by se v budoucnosti snad mohli shodnout i skupina evropských lidovců s frakcí, v níž zasedá ODS.

Zelená Evropa

Pikantní příchuť má slovní ekvilibristika v bodech 5 (Evropa energeticky nezávislá) a 6 (Zelená Evropa pro člověka). Desatero v bodě 5 uznává, že dekarbonizace a transformace energetiky jsou „obrovskou výzvou“, ale schválené cíle spojené s ochranou klimatu a energetickou transformací je prý třeba provádět způsobem, který neoslabí naši konkurenceschopnost a neuvrhne podstatnou část českých občanů do chudoby.

Jelikož politici, kteří vedou společnou kandidátku SPOLU, byli všichni v EP i v končícím období, víme, že jak Vondra, tak Veronika Vrecionová (též ODS), jsou silnými kritiky evropského „zeleného údělu“, zatímco Niedermayer politiku EU v boji s klimatickými změnami podporuje. Tato pasáž Desatera je tedy přesně tím, co představitelé dalších českých stran, které budou kandidovat do europarlamentu, poměrně snadno rozbijí na kusy.

Podobně je tomu v sekci Zelená Evropa pro člověka, v níž SPOLU tvrdí, že se hlásí k principům a politikám, které směřují k lepší ochraně ovzduší, vody, půdy, lesů a biodiverzity.

Je tomu ale opravdu tak? Nejdou některé iniciativy dosavadních europoslanců přesně proti těmto cílům? Pomáhá jejich odpor k zákazu spalovacích motorů v roce 2035 a dalším ekologickým opatřením EU výše zmíněným ambicím? Koneckonců v bodě čtyři, věnovanému konkurenceschopnosti, se jazykem, jejž důvěrně známe z vyjádření politiků ODS, praví, že SPOLU je sice pro inovace v automobilovém průmyslu, řešení však prý není v dalších zákazech, příkazech, dotacích a regulacích, nýbrž ve svobodné soutěži.

Hroty v programovém sametu

Body 7 a 8 lze kvůli jejich nicneříkající obecnosti klidně přeskočit. V bodě 7 nazvaném „Evropa propojená dopravní a informační infrastrukturou“ se SPOLU hlásí k dokončení dopravní infrastruktury, včetně dálniční sítě, vysokorychlostních tratí a zavedení vysokorychlostního internetu po celé zemi.

Bod „Prosperující a živý venkov“ je úlitba lidovcům mluvící o produkci potravin za přijatelnou cenu a dobrých životních podmínkách zvířat. Zajímavé je snad jen deklarované odhodlání SPOLU zajistit, aby dotace nešly na produkci agroholdingů, ale na náhrady za aktivity vedoucí k pestrosti odolnosti krajiny. O kom je zde mezi řádky řeč, je vzhledem k antibabišovskému étosu, který vedl ke vzniku SPOLU už v roce 2021, jasné.

Nejpozoruhodnější je Desatero v bodech 9 (Evropa sociálně a kulturně rozmanitá) a 10 (Evropa budoucnosti). SPOLU je prý připraveno hájit základní práva a svobody, které mají kořeny ve sdílené „židovsko-křesťanské civilizaci“, ale ve sférách, kde se kulturní tradice jednotlivých států liší, prý nechce přenášet kompetence zbytečně na evropskou úroveň. Chce se prý vyvarovat kulturních válek, které společnost rozdělují a polarizují. Mnohem více pozornosti navrhuje upřít na podporu mladých lidí při zakládání rodin. Všechny generace v našich rodinách prý potřebují více podpory.

Jsou to formulace, které by se pěkně vyjímaly na lidoveckém sjezdu či na dýchánku skupinky ultrakonzervativního křídla ODS. Jsou navíc značně pokrytecké, protože kulturní války ohledně manželství pro všechny nebo ochrany žen proti násilí podle Istanbulské úmluvy rozdmýchávají u nás právě KDU-ČSL a konzervativní část ODS. V obou případech jdou proti tomu, co evropský západ už dávno přijal za své.

Česká společnost je v těchto otázkách převážně na straně většiny v EU. Jestli ji někdo „kulturními válkami“ polarizuje, rozděluje a oslabuje, jsou to především čeští konzervativci, jejichž priority byly vetknuty do desatera pro eurovolby. Co na to TOP 09?

Do argumentační pasti se desatero dostává i v bodě 10 věnovaném budoucnosti Evropy. SPOLU prý podpoří rozšíření EU o partnerské státy ve východní a jihovýchodní Evropě, ale „nemá zájem“ rušit právo veta ve sféře zahraniční a obranné politiky ani v oblasti daní. Odmítá i rozšiřování vlastních příjmů EU.

Nakolik je společná kandidátka SPOLU pro eurovolby umělým projektem, by hezky vyjevila televizní debata mezi jedničkou kandidátky SPOLU Vondrou a její trojkou Niedermayerem právě na toto téma.

SPOLU by každopádně neměla voličům věšet bulíky na nos: nelze zároveň podporovat rozšíření a slibovat to při každé příležitosti zemím na Balkáně a ve východní Evropě, a zároveň odmítat reformu rozhodovacích procesů v podobě snížení počtu záležitostí, o kterých se v EU rozhoduje jednomyslně. Velké západní země na rozšíření bez takové reformy nepřistoupí, další skupinu zemí s mentalitou Visegrádu si bez zpružnění rozhodovacích procesů v EU prostě nemohou dovolit.

Přinejmenším Vondra, který se ostře pustil do prezidenta Pavla kvůli jeho podpoře debaty o omezení práva veta v EU, to dobře ví. Je však přinejmenším divné, že se pod to podepsala TOP 09.

Jisté je, že programové Desatero SPOLU pro eurovolby je vyžehleným kočkopsem stejně jako koalice sama. V televizních debatách před eurovolbami proto lídry kandidátky SPOLU ve střetu s ostatními stranami, zejména proevropskými Piráty a hnutím STAN, čekají perné okamžiky.