„Mám silný vůz“. Přísaha se spojuje s Motoristy, Šlachta se může stát senátorem
Vojtěch PetrůPřísaha, nejsilnější neparlamentní strana z voleb 2021, půjde do eurovoleb v koalici s hnutím pražských odpůrců cyklistiky Motoristé sobě. Robert Šlachta navíc bude na podzim ve svém domovském obvodu v Břeclavi kandidovat do Senátu.
Hnutí Přísaha bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty půjde do červnových evropských voleb v koalici s hnutím Motoristé sobě, za nímž stojí mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka. Oba lídři to oznámili minulý týden na tiskové konferenci.
Společnou kandidátku povede automobilový závodník a prezident Jaguar klubu ČR, influencer a radikálně pravicový komentátor Filip Turek, dvojkou bude předsedkyně jihočeské krajské organizace Přísahy Nikola Bartůšek a na třetím místě bude lídr Motoristů sobě Macinka. Už dříve přitom obě hnutí avizovala, že Motoristé sobě podpoří kandidaturu lídra Přísahy Roberta Šlachty do Senátu na jeho domovském Břeclavsku.
„My jsme se s Petrem (Macinkou) potkali někdy na podzim loňského roku, kdy jsme spolu začali komunikovat o jeho veřejné podpoře mé kandidatury v senátní volbě v Břeclavi, protože Petr je původem Břeclavák. Od té doby jsme spolu začali debatovat o širších otázkách, o programu Motoristů i Přísahy, a musím říct, že společných průnikových bodů bylo čím dál více. Sedli jsme si i lidsky a dnes už jsme kamarádi, což se v politice moc nenosí,“ popsal na úvodní tiskové konferenci předseda Přísahy Robert Šlachta, jak se různorodé spojenectví zrodilo.
„Čeká nás supervolební rok a jedny z nejdůležitějších voleb, do Evropského parlamentu. Pokud někdo dříve nevnímal Evropu jako důležitou, tak to, co se tu aktuálně děje, to úplně obrací. Můžeme překreslit Evropu v tom, že tam přijdou politici, kteří budou rozhodovat pro naše občany, a ne úplně opačně,“ uvedl dále bývalý elitní policista.
Předseda Motoristů sobě Petr Macinka uvedl, že hlavními programovými body společné kandidátky je odpor k diskutovanému zrušení práva veta v rámci reformy rozhodovacích procesů v Radě Evropské unie, migraci a přijetí eura, a podporují zrušení zelené dohody pro Evropu a emisní normy Euro 7.
Volby do Evropského parlamentu 2024 proběhnou na území České republiky 7. a 8. června. Celkem se bude volit 720 křesel, což je kvůli populačním změnám v Evropské unii více než před pěti lety, České republice však zůstává jednadvacet europoslanců. Evropské volby jsou specifické v tom, že celá země tvoří jediný obvod, zatímco ve sněmovních volbách je republika rozdělena do čtrnácti obvodů. Tento systém napomáhá spíše větším, případně regionálně silným stranám. Zároveň pro všechny strany i koalice shodně platí klauzule pěti procent. Nenavyšuje se tedy v případě spojenectví dvou nebo více stran po vzoru voleb sněmovních. Analýzy a komentáře k tématu letošních eurovoleb naleznete na našem webu pod příslušným štítkem.
„Pro nás a naše lidi je jakákoliv podpora masové migrace a přerozdělovacích mechanismů na uprchlíky a migranty nepřijatelná. Naši kandidáti také podpoří veškeré snahy o zrušení zákazu aut se spalovacími motory a budou proti jakýmkoliv pokusům se to opět pokoušet prosadit. To je pro Motoristy zásadní a jsem rád, že i Přísaha má stejný postoj. Naši kandidáti budou aktivně vystupovat a hlasovat proti současné podobě zelené dohody pro Evropu. Považujeme ho za ohrožení našeho průmyslu, energetické bezpečnosti a prosperity naší země,“ popsal Macinka na úvodní tiskové konferenci, kde došlo rovněž k podpisu memoranda o spolupráci.
Přísaha v problémech
Hnutí Přísaha oslaví v dubnu své třetí narozeniny. Jeho zakladatelem a předsedou je Robert Šlachta, jehož jméno bylo původně vepsané přímo v oficiálním názvu strany. Někdejší elitní policista je v povědomí veřejnosti spojen především se zásahem na Úřadu vlády v červnu 2013, v jehož důsledku padla vláda Petra Nečase (ODS), a proto si hnutí jako ústřední téma definovalo boj proti korupci. Od samého vzniku však existovaly obavy, že má především dopomoci k případné sněmovní většině hnutí ANO Andreje Babiše.
To se nakonec nestalo. Přestože v předvolebních průzkumech Přísaha oscilovala kolem pětiprocentní hranice, hnutí do dolní parlamentní komory neproniklo. Přísaha získala 4,68 procenta a téměř 252 tisíc hlasů, stala se tak nejsilnějším mimoparlamentním subjektem. Spolu se sociální demokracií, KSČM, koalicí Trikolory, Svobodných a Soukromníků a Volným blokem se stala součástí seskupení, které dohromady získalo necelý milion převážně protestních hlasů.
Přes tento relativní neúspěch Šlachtovo hnutí pokračovalo ve své činnosti, byť jeho řady po volbách během roku 2022 opustily některé výrazné tváře spojené s jeho počátky, mimo jiné Karel Tichý, bývalý vyšetřovatel případů kmotra Františka Mrázka, lobbisty Radovana Krejčíř či zakladatele TV Nova Vladimíra Železného. Tichý poté angažmá v Přísaze označil za „největší omyl svého života“.
Další bývalé elitní vyšetřovatelky, které se původně se Šlachtou spojily a krátce po neúspěšných volbách se kvůli údajným autoritářským sklonům předsedy s hnutím rozešly, byly Jaroslava Burianová a Jiřina Hofmanová. Vedení hnutí pak na sněmu předloni opustil první místopředseda a druhá nejvýraznější tvář Tomáš Sochr, další bývalý detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.