Motoristé sobě uspořádali v sobotu svůj první kongres, na němž představili program a schválili žádosti o členství. Těch je údajně 1415, přičemž k formálnímu přijetí budou ještě žadatelé muset zaplatit členské příspěvky. Předsedou uskupení byl znovuzvolen mluvčí Institutu Václava Klause Petr Macinka.

„Jsem si vědom, že na první pohled se může strana s tímto názvem zdát jako recese či excentrický pokus vyvýšit jednu skupinu společnosti. Název jsme zvolili záměrně jako provokativní symbol dnešní doby, jejíž elitářský mainstream pohrdá běžnými lidmi a jejich základními životními potřebami. Nesporným symbolem existenčních potřeb stovek milionů Evropanů je osobní automobil, zastřešuje vše, co levičáčtí pokrokáři dnešních dní tak agresivně napadají,“ prohlásil na kongresu Petr Macinka.

Motoristé sobě chtějí navázat na relativní úspěch z červnových evropských voleb, kdy jejich koalice s politickým hnutím Přísaha získala dva mandáty, jeden pro automobilového závodníka a ultrapravicového influencera Filipa Turka. Právě Turek, ač sám — podle vlastního vyjádření z časových důvodů — zůstává nestraníkem, byl na sjezdu Motoristů přítomen a na úvod mu byl udělen titul čestného prezidenta strany.

„Nevidím tu jinou pravicovou konzervativně-liberální stranu. Jsem rád, že jsem mohl být u původní myšlenky a že jsem mohl přispět k vybudování strany motoristů. Kdybyste byli v Evropském parlamentu a viděli s předstihem, co se na nás odtamtud žene, vypadali byste stejně naštvaně jako teď já,“ uvedl ve své řeči europoslanec a influencer Turek.

Program Motoristů: auta a uhlí

Na kongresu byly představeny programové priority, které navázaly na dosavadní hesla užívaná Motoristy v pražských komunálních volbách i ve volbách do Evropského parlamentu. Tím ústředním je nepřekvapivě podpora automobilismu. „Všichni revolucionáři všech dob se snažili ovládnout obyvatelstvo tím, že lidem znemožnili pohyb nebo ho kolektivizovali. Už za feudalismu mohli lidé pánovi koně vést, ale nesměli na něm jet, dnes stejně tak sledujeme ideologický tlak na omezování individuální automobilové dopravy ve prospěch dopravy veřejné,“ uvedl na kongresu Macinka.

„I za tuhé normalizace měli lidé možnost nasednout do svých osobních automobilů a uniknout ze sídlištních garsonek tam, kde se alespoň na chvíli cítili svobodně,“ pokračoval Macinka své zdůvodnění, proč je pro něj podpora motorismu důležité symbolické téma.

Navázal kritikou klimatických politik, které jsou podle něj nástrojem „evropské radikální levice“ s cílem získat prostředky pro její nový socialistický koncept, a odmítl také odklon od těžby a spalování uhlí.

Kongres pokračoval představením krajských struktur a koordinátorů uskupení v jednotlivých regionech: mezi nimi figurují i bývalí komunální politici ODS, SPD, Trikolory nebo Věcí veřejných. Nejznámější z nich je pražský koordinátor Boris Šťastný, někdejší poslanec ODS a vlivná zákulisní postava na pomezí politiky a netransparentního byznysu. Šťastný má být rovněž odborným garantem Motoristů pro oblast zdravotnictví, vedle někdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, jejíž odborným resortem má být spravedlnost, šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera či ekonoma Vladimíra Pikory.

Kromě krajských struktur představili Motoristé také svou novou mládežnickou organizaci Generace Motor, kterou vede někdejší člen Svobodných a jejich neúspěšný kandidát do Evropského parlamentu Matěj Gregor. Do veřejného povědomí vešel též jako výrazný řečník na demonstracích proti covidovým opatřením a proti české podpoře napadené Ukrajiny.

Jsou-li pravdivé údaje o počtu členů, které Generace Motor poskytla médiím, šlo by o nejpočetnější českou mládežnickou organizaci, násobně převyšující i politické přípravky zavedených parlamentních stran. Mladí motoristé současně mají ambici vytvořit na českých univerzitách síť „konzervativních kruhů“, které budou mít za cíl potlačovat progresivní názory ve vysokoškolském prostředí.

S podpůrnou řečí na sněmu Motoristů vystoupil někdejší prezident a zakladatel ODS Václav Klaus. Vyzval je, aby se na místo kritiky předlistopadového režimu zaměřili na současnou levici. „Skutečná pravicovost musí být odmítnutím dnešního progresivismu, multikulturalismu, genderismu, globalismu a zelené ideologie poschovávané v nejrůzněji pojmenovaných politických stranách dneška,“ uvedl Klaus, léta nejviditelnější český zpochybňovač vlivu lidstva na klimatické změny.

Krom něj na kongresu vystoupili zástupci spřátelených subjektů: dorazili místopředseda sněmovny a exministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO), senátor a bývalý lidovecký předseda Jiří Čunek (KDU-ČSL), senátor Robert Šlachta (Přísaha), bývalý europoslanec Jan Zahradil (ODS) nebo prezident Ústředního automotoklubu Oldřich Vaníček.

Motoristé ve sněmovně?

Hnutí Motoristé sobě poprvé kandidovalo v komunálních volbách v září 2022: na pražský magistrát se sice nedostalo, získalo však 2,29 procenta a předstihlo i KSČM a koalici Solidarita spojující sociální demokraty a zelené.

Pro evropské volby letos v červnu se Motoristé spojili s hnutím Přísaha Roberta Šlachty a nad očekávání uspěli, když získali 10,26 procenta a skončili na celkově třetím místě. Koalice získala dva mandáty: jeden pro lídra a nestraníka Filipa Turka a druhý mandát pro Nikolu Bartůšek (Přísaha).

Krom viditelného lídra Turka oslovili voliče odporem vůči Zelené dohodě a omezování výroby nových aut se spalovacími motory: patrně v důsledku toho měli silnější podporu na periferiích a v lokalitách, kde je vysoká zaměstnanost v automobilovém průmyslu.

V zářijových volbách pak Motoristé sobě postavili s hnutím ANO společného senátního kandidáta, a to někdejšího poslance ODS Borise Šťastného. Ten skončil se ziskem 26,28 procenta na druhém místě, na druhé kolo mu to však nestačilo, neboť obhajujícímu senátorovi Pavlu Fischerovi (za TOP 09) dalo hlas již v prvním kole více než padesát procent voličů. Motoristé také podporovali úspěšnou senátní kandidaturu předsedy Přísahy Roberta Šlachty na Břeclavsku.

Motoristé sobě mezitím pozvolna rostou i v předvolebních průzkumech a blíží se k pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny, v několika průzkumech v průběhu podzimu ji dokonce překročili. Naposledy v listopadovém průzkumu NMS Market Research získali Motoristé 4,4 procenta, Přísaha, s níž Motoristé plánují utvořit předvolební spolupráci, samostatně tři procenta. Sestupný trend přitom zaznamenává dosud nejvýraznější síla na populistické pravici, hnutí SPD Tomia Okamury, jehož preference se momentálně pohybují okolo šesti až sedmi procent.

Oslovení odborníci přitom podotýkají, že zejména pro Okamuru může být etablování Motoristů problém: další v řadě poté, co jeho voličskou základnu začalo ohrožovat radikalizující se hnutí ANO. „Motoristé rozhodně mají potenciál převzít část voličů SPD, i když by bylo troufalé nyní mluvit o tom, že Motoristé SPD nahradí zcela. Úspěch Motoristů v evropských volbách a rostoucí preference ukazují na schopnost oslovit voliče, kteří hledají alternativu k současným krajně pravicovým populistickým stranám,“ říká pro Deník Referendum politoložka Petra Mlejnková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Protestní potenciál hnutí SPD se totiž podle Mlejnkové vyčerpal a voliči se v něm zklamali. „Zcela fakticky si vezměme, že SPD je na politické scéně jedno desetiletí, ale na celostátní či evropské úrovni bez vlivu,“ upozorňuje politoložka.

„Euroskeptická témata jsou v české politice stále relevantní, a pokud Motoristé sobě dokážou efektivně propojit svůj program s kritikou EU v oblasti dopravy, emisních limitů nebo energetické politiky, mohou postupně přebírat část voličů SPD, která se také na euroskeptických postojích stavěla, avšak v poslední době dynamiku ztrácí,“ dodává.

Politolog Vladimír Naxera z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni za růstem Motoristů vidí především osobnost schopného rétora Filipa Turka, ačkoliv ten sám členem strany není. „Novou konfliktní linii bych za růstem strany neviděl. Když už, šlo by o střet motoristů a cyklistů, což bylo patrné na pražské — a brněnské — komunální úrovni,“ říká pro Deník Referendum Naxera s odkazem na podobný spolek s titulem Brno autem, personálně spojený i se současnou komunální stranou Fakt Brno.

„Motoristům a Turkovi se spíše podařilo vzít některá klasická témata některých proudů české pravice, tedy například důraz na automobilismus jako projev osobní svobody, odpor vůči environmentálním politikám a euroskepticismus, které doplnili o populistický element v tom ohledu, že environmentální politiky EU prezentovali jako záměr špatné elity poškodit lid, například prostřednictvím zákazu spalovacích motorů. To je ukázkový populistický narativ,“ dodává plzeňský politolog.

Vláda s Babišem?

Pokud by se Motoristům sobě v koalici s Přísahou povedlo dostat se příští rok na podzim do sněmovny, mohli by dodat potřebné mandáty do většiny, kterou bude pravděpodobně potřebovat favorit voleb, hnutí ANO Andreje Babiše. Ostatně spolupráci si vyzkoušeli už v zářijových senátních volbách, v Evropském parlamentu sedí od letošních voleb ve stejné frakci Patrioti pro Evropu spolu s maďarským Fideszem, francouzskými lepenisty nebo rakouskými Svobodnými. Sám místopředseda ANO Karel Havlíček ve svém vystoupení na kongresu uvedl, že si spolupráci s Motoristy dovede představit — s tím, že jeho hnutí však nadále usiluje o to získat co nejvíce hlasů, a pokud možno se obejít bez vládního partnera.

Jsou tedy Motoristé především satelitem hnutí ANO? Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd pražské Univerzity Karlovy upozorňuje, že proces vzniku Motoristů sobě byl odlišný a vycházel z jiných základů než u Přísahy Roberta Šlachty, která se modelu „béčka ANO“ blížila více.

„Ze vstřícného vystoupení Havlíčka na sjezdu Motoristů bylo zřejmé, že by si přál, aby s nimi vznikla po příštích volbách vládní spolupráce. Hnutí ANO však patrně nemůže očekávat externí podporu pro jednobarevnou vládu, protože předseda Motoristů Macinka dal najevo, že chtějí být přímou součástí vlády. To naznačují i odborné komise, které si strana buduje,“ říká politolog Michal pro Deník Referendum.

Motoristé by navíc podle politologa byli pro Babiše předvídatelnějším a stabilnějším partnerem než případně Stačilo! Sbližování ANO a Motoristů sobě lze podle Michala chápat také jako vzkaz dovnitř ODS, která se v očích části vyhraněně pravicových voličů orientuje příliš umírněně na koaliční model SPOLU.