Prezident vytyčil mantinely pro příští vládu
Jiří PehePrezident Petr Pavel v předstihu oznámil, že do příští vlády nejmenuje ministry ze stran zpochybňujících členství ČR v EU a NATO. Odkazuje se na svůj mandát chránit zahraničně-politické a bezpečnostní zakotvení České republiky.
Prezident Petr Pavel oznámil, že při formování vlády po podzimních volbách bude hrát důležitou roli v jeho rozhodování o tom, koho jmenovat do příští vlády, zda navržený ministr není členem strany, která zpochybňuje členství České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Pavel vysvětlil svůj postoj tak, že byl zvolen v přímé volbě a zastupuje tak mandát, s nímž byl zvolen.
Součástí tohoto mandátu je hájení českého zakotvení v mezinárodních organizacích, jako jsou EU a NATO. Pavel by tudíž považoval za nezodpovědné, kdyby tento mandát nezohlednil, až bude jmenovat příští vládu.
Reakce na toto prezidentovo vyjádření na sebe nenechaly dlouho čekat. Jelikož je jasné, že prezident svým vyjádřením míří především na politické subjekty, jako jsou Svoboda a přímá demokracie, Trikolora, PRO, Svobodní a koalice Stačilo!, které zpochybňují české členství v EU a NATO, příznivci stran současné vládní koalice na sociálních sítích prezidentův avizovaný postup uvítali.
Zároveň ale i někteří příznivci stran vládní koalice namítají, že prezident by měl respektovat ústavu. Tedy, že by měl dát šanci představiteli vítězné strany, aby sestavil většinovou vládu, a jím navržené ministry pak bez větších průtahů a obstrukcí jmenovat.
Podle kritiků by v České republice jakožto parlamentní demokracii neměli prezidenti překračovat své pravomoce, například když odmítali jmenovat ministry navržené předsedou vlády. Nebo když jmenování navržených ministrů zdržovali poukazy na to, že ústava nestanovuje žádné časové limity. Podle Ústavního soudu by měl prezident v takových situacích jednat bez zbytečných průtahů.
Minulí prezidenti a Pavel
Mohli bychom ale argumentovat, že Pavel bude novou vládu jmenovat v situaci, která je svým způsobem bezprecedentní a kterou žádný předchozí prezident od roku 1948 nemusel řešit. Česká republika totiž v současnosti čelí spolu se zbytkem Evropské unie konfrontaci s Ruskem, které vede válku na Ukrajině a zároveň vede hybridní válku proti zemím Evropské unie. O ní, a tedy i o České republice, mluví otevřeně jako o nepříteli.