Hnutí SPD Tomia Okamury se pro nadcházející sněmovní volby spojí s konkurenčními subjekty Trikolora, PRO a Svobodní. Předsedové zúčastněných stran to oznámili na tiskové konferenci minulý týden v pátek 21. března. Formálně nepůjde o koalici, která by si žádala navýšení pětiprocentní uzavírací klauzule: tři zúčastněné menší strany podpoří samostatně kandidující hnutí SPD, které jejich politikům uvolní volitelná místa na kandidátkách, včetně pozic krajských lídrů pro předsedy jednotlivých stran.

„Dnes dáváme dohromady sílu, která zastaví rozklad naší země,“ uvedl na tiskové konferenci ve své řeči předseda Tomio Okamura s tím, že jeho prioritami jsou levné energie, levné a kvalitní bydlení, zdravotnictvím a aby měli lidé „pokoj od migrace a nemuseli do války“.

Krom Okamury a předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy na tiskové konferenci hovořili i zbývající lídři, Jindřich Rajchl (PRO), Zuzana Majerová (Trikolora) a Libor Vondráček (Svobodní).

„Vyslyšeli jsme přání občanů a jsme připraveni ukončit diletantství vlády Petra Fialy, která ničí naši zemi a nelze ji nazvat jinak než jako asociální a protičeskou,“ uvedl Rajchl. „V čase obrovských ekonomických problémů, které způsobuje zelená drahota a Green Deal a historického zadlužování České republiky nesmí propadnout ani jediný hlas,“ zdůvodňoval pak spojenectví předseda Svobodných Vondráček. Zúčastněná hnutí mají přitom spletitou historii konfliktů, antipatií a vzájemných personálních akvizic.

Ke spojenectví donutil Okamuru pokles preferencí SPD

Ještě loni v červnu v evropských volbách tvořili koalici pouze SPD a Trikolora, Svobodní i PRO kandidovali samostatně. Uspěla pouze SPD, která získala 5,73 procenta a jediný mandát, který obhájil její europoslanec Ivan David, hnutí PRO získalo 2,15 procenta a Svobodní 1,76. Naproti tomu uspěla nová, konkurenční uskupení jako koalice Motoristů sobě a Přísahy vedená Filipem Turkem nebo projekt STAČILO! europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM), která získala po dvou mandátech.

Podobně pak koalice STAČILO! předstihla hnutí SPD v řadě krajů i v loňských zářijových krajských volbách. SPD sice na mandáty oslabila jen mírně, avšak za cenu spojení s jinými stranami napříč kraji.

„Delší čas jsme mohli sledovat pokles preferencí SPD, v některých průzkumech padaly až k pěti procentům. Souviselo to s určitou vyčerpaností, která byla ještě zřetelnější ve srovnání s nově nastupujícími konkurenty STAČILO! a Motoristy sobě. Pro SPD jde o snahu pojistit si minulý zisk a opětovné zasednutí ve sněmovně. Pragmaticky vzato je to logické. Že je to v rozporu s tím, co jsme mnohokrát slyšeli v minulosti, asi nikoho moc nepřekvapí,“ komentuje pro Deník Referendum spojení čtveřice stran politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Ke spolupráci s partnery byl Okamura podle Charváta donucen okolnostmi. „Dokud měl Okamura deset procent, o žádnou koalici neusiloval, podle mě především pro špatnou zkušenost se svojí první stranou, kde nakonec proběhl puč. Jeho cílem je strana absolutně loajální, ideálně bez agilních a viditelných individualit, jako byl Lubomír Volný nebo Hynek Blaško,“ popisuje politolog.

„Podle průzkumů se část voličů opravdu přesouvá od SPD ke STAČILO!, Motoristům a pravděpodobně i k ANO. ANO má výhodu vyplývající z takzvaného stádového efektu, kdy se k němu část voličů menších stran přesouvá čistě z obav z propadnutí hlasu nebo potřeby hlasovat tak, jak činí velká část společnosti,“ míní politoložka Daniela Ostrá z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Tomio Okamura podle ní může po třinácti letech v české politice části antisystémových voličů připadat jako kariérní politik spjatý s establishmentem. „Kateřina Konečná je sice také v politice od roku 2002, díky angažmá v europarlamentu se jí ale podařilo ,schovat‘ a nyní působí pro řadu voličů jako nový element. Motoristé mají podobnou výhodu — oproti SPD je jejich komunikace dynamičtější, Filip Turek je charismatický a dokáže úspěšně oslovovat zvláště mužské voliče, kteří jsou mimochodem obecně pro populistickou pravici nepostradatelní,“ vykresluje současnou situaci Ostrá pro Deník Referendum.

Okamurovo spojenectví může ohrozit STAČILO! a Motoristy sobě

Nejnovější průzkum sociologického centra STEM z minulého týdne přisoudil samostatně kandidující SPD podporu 7,8 procenta, Svobodným 2,3 procenta, Trikolora a PRO se ve výsledcích pro zanedbatelnou podporu ani neobjevily. Průzkum NMS Market Research z počátku března potom naměřil SPD podporu 7,2 procenta, Trikoloře a Svobodným shodně 1,6 procenta a PRO rovné procento.

„Podpora SPD se s uzavřením spojenectví bude konsolidovat a téměř jistě vzroste natolik, aby SPD zabezpečila vstup do sněmovny, protože voliči všech těch stran jsou si podobní, je mezi nimi značný překryv. Největší nejasnost je, jak tomuto spojenectví budou loajální voliči Svobodných. Spekulativně se lze ptát, zda nebude ochota volit toto spojenectví i u těch voličů, které dosud odrazovala právě roztříštěnost scény a malé šance jednotlivých stran,“ říká pro Deník Referendum sociolog z centra STEM Martin Kratochvíl s tím, že spojenectví má potenciál vystoupat nad desetiprocentní hranici.

„Propojenou voličskou základnu má SPD především s hnutím ANO, ale také se STAČILO! a Motoristy sobě. Je tu skupina voličů, která půjde za tím, kdo se jim bude zdát jako nejautentičtější v protestu,“ dodal analytik. ANO dlouhodobě předvolební průzkumy a modely opanuje a drží si velký náskok před druhou koalicí SPOLU, v posledním průzkumu STEM dosáhlo na 32,7 procenta, v předchozích průzkumech dokonce překračovalo hranici 35 procent.

STAČILO! a samostatně kandidující Motoristé sobě se dlouhodobě pohybují mírně nad pěti procenty: v průzkumu STEM z minulého týdne dosáhli 6,5, respektive 6,4 procenta. Pokud by SPD sílilo na jejich úkor, mohlo by to pro ně tudíž představovat existenční ohrožení.

Sjednocování krajní pravice kolem SPD volební šance současné vládní koalice nijak výrazně neovlivní. I pokud by zabránilo propadnutí části opozičních hlasů, opozice jako celek má dlouhodobě ve všech modelech takový náskok, že zisk sněmovní většiny má podle odborníků takřka jistý.

O SPD se diskutuje jako o možném partneru hnutí ANO při sestavování příští vlády, ať už přímo, anebo ve formě externí podpory. Koalice tato dvě hnutí uzavřela už po loňských krajských volbách hned ve čtyřech regionech: v Moravskoslezském, Olomouckém, Královéhradeckém kraji a na Vysočině.

„Nebude to mít tedy zásadní vliv na šance vlády obhájit mandát. Debata o tom je do značné míry komická, protože nevidíme takřka žádnou aktivitu, která by měla k obhajobě směřovat, a zdá se, že nikdo nepředpokládá, že by měly volby dopadnout jinak než poměrně drtivým vítězstvím ANO. Řeší se jen, jak velké vítězství to bude a s kým pak bude potřebovat uzavřít tu koalici, zda vůbec,“ říká politolog Jan Charvát z pražské Univerzity Karlovy.

Kandidáty SPD může ohrozit kroužkování

Přesné složení kandidátek včetně jejich lídrů ještě jasné není, orgány SPD o nich teprve budou jednat. Pravděpodobné je, že lídr Tomio Okamura stejně jako před čtyřmi lety povede kandidátku v Moravskoslezském kraji, kde se utká s expremiérem Andrejem Babišem (ANO) nebo se současným ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), lídrem koalice SPOLU.

Potenciálním rizikem pro SPD, k němuž bude podle oslovených odborníků muset při sestavování kandidátek přihlížet, je možné vykroužkování kandidátů spolupracujících stran. To se výrazně vymstilo před čtyřmi lety Pirátům v koalici se STAN a zkušenost s tím má i samotné hnutí SPD ze zářijových krajských voleb. Okamurovci totiž ve většině krajů uzavřeli nějaký formát spojenectví s Trikolorou, Svobodnými a PRO v různých kombinacích.

Třeba v Jihomoravském kraji se do zastupitelstva na úkor kandidáta SPD dostala díky preferenčním hlasům Klára Liptáková (PRO), v královéhradeckém krajském zastupitelstvu na úkor kandidátů SPD zasedli Eva Kaprálová (PRO) a Miroslav Havrda (Svobodní). Podobně v Moravskoslezském kraji přes umístění na spodních místech kandidátky získal mandát Libor Hřivnáč (PRO) namísto kandidáta Okamurova hnutí.

V Pardubickém kraji dokonce oba zastupitele za koalici SPD, Trikolory a PRO představují kandidáti Rajchlova hnutí Rostislav Šťastný a Jolana Matějková, kteří se díky preferenčním hlasům do zastupitelstva dostali až z desátého a třináctého místa a předstihli dokonce i lídra kandidátky a poslance Marcela Dlaska (SPD). V Ústeckém kraji byla do zastupitelstva zvolena až z šedesátého místa kandidátky Ivana Turková (PRO), na Vysočině potom z desátého místa Andrea Peňáz (PRO). Celkem jde napříč kraji o sedm mandátů navíc pro PRO, v pěti případech na úkor SPD, ve dvou na úkor kandidátů Trikolory.

„Všechny strany cílí komunikaci hlavně na své lídry, je proto možné, že k překroužkování dojde u některých výrazných kandidátů spolupracujících stran. SPD má ale výhodu stabilnější strany s dlouhodoběji viditelnými poslanci i větší členskou základnou, kterou může na kandidátky využít. A také vzhledem ke svým volebním preferencím bych řekla, že bude ve vyjednáváních o pozicích na kandidátkách tahat za delší konec provazu,“ komentuje možná rizika pro SPD plynoucí z preferenčního hlasování politoložka Petra Vodová z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Riziko přitom pro Okamuru představují zejména kandidáti hnutí PRO, jak je zřejmé i ze zjevné mobilizace jeho voličů v loňských krajských volbách. „U Majerové a Vondráčka výrazné šance na skákání v rámci kandidátek nevidím. Rajchl má naopak výhodu přímého napojení na dezinformační scénu, která se dokáže organizovat,“ shrnuje politoložka Daniela Ostrá z Univerzity Palackého v Olomouci.