Složení kandidátek hlavních aktérů české antisystémové a nacionálně populistické scény — hnutí STAČILO! a SPD Tomia Okamury — naznačuje, že jejich případné zastoupení po říjnových volbách bude velmi pestré. Obě hnutí, která spojuje snaha vyvolat referendum o setrvání v Evropské unii či NATO, odmítání klimatických opatření i české pomoci napadené Ukrajině, vsadila na koncentraci protestních hlasů.

STAČILO! vzniklo jako formální zastřešení koalice KSČM, SOCDEM a menších národoveckých stran. SPD naopak nabídla volitelná místa partnerům z Trikolory, Svobodných a hnutí PRO Jindřicha Rajchla, někdejšího organizátora protivládních demonstrací na Václavském náměstí.

Podle posledního modelu agentury STEM z první poloviny srpna by SPD se spojenci získala jedenáct procent hlasů, což by odpovídalo třiadvaceti mandátům. STAČILO! by obdrželo sedm procent a obsadilo třináct křesel. V současnosti má SPD — po červencovém odchodu poslance Jiřího Kobzy — devatenáct mandátů a jednolitý poslanecký klub, naproti tomu KSČM ani SOCDEM, které tvoří jádro STAČILO!, nemají od posledních parlamentních voleb v roce 2021 ve sněmovně zastoupení. Obě hnutí se zároveň jeví jako možní partneři dlouhodobě dominantního politického hnutí ANO expremiéra a oligarchy Andreje Babiše v příští vládě.

Nesourodá kandidátka STAČILO!

Kandidátky hnutí STAČILO! mají svébytnou podobu. Všichni kandidáti formálně vystupují pod jeho hlavičkou, předseda hnutí a konspirátor Daniel Sterzik vede kandidátku v Jihomoravském kraji, skutečnou volební lídryní je ale předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná. Komunisté dodali největší podíl kandidátů a hnutí oficiálně podporují. Podobným způsobem se zapojily i další menší strany — Sociální demokracie, Česká strana národně sociální, Spojení demokraté — Sdružení nezávislých či autonomistická strana Moravané.

KSČM obsadila v hnutí STAČILO! klíčové pozice — její zástupci vedou kandidátky v šesti krajích. Kromě Kateřiny Konečné v Moravskoslezském kraji jde například o krajského zastupitele Jaroslava Komínka v Ústeckém, stranického mluvčího a šéfa kampaně Romana Rouna v Pardubickém či exposlankyni Marii Pěnčíkovou ve Zlínském kraji. V čele kandidátek stojí i další dlouholetí komunističtí politici, například Vladimír Urbánek v Olomouckém nebo Stanislav Mackovík v Libereckém kraji.

Na listinách se objevují i známé postavy KSČM, například ikona ortodoxního stranického křídla Marta Semelová a někdejší předsedkyně komise mládeže KSČM Petra Prokšanová v Praze, exposlanec Leo Luzar v Moravskoslezském kraji či šéfredaktor stranických novin Naše pravda Ludvík Šulda v Olomouckém kraji.

Národní socialisté mají dva lídry kandidátek STAČILO! — předseda Michal Klusáček vede listinu v Královéhradeckém kraji, Jana Turoňová ze spolku Svatopluk kandiduje v Jihočeském. Celkem kandiduje za STAČILO! čtyřiadvacet zástupců ČSNS, mezi nimi i někdejší voják, předseda Národní domobrany a známá tvář dezinformační scény Marek Obrtel na čtvrtém místě v Olomouckém kraji.

Další krajské kandidátky STAČILO! vedou například bývalá novinářka a klausovská politička Jana Bobošíková ve Středočeském kraji, student politologie a publicista Vítek Prokop v Plzeňském kraji, starosta Kozojídek Otakar Březina na Vysočině či předseda hnutí Daniel Sterzik v Jihomoravském kraji.

Na nižších, ale stále volitelných pozicích se objevují další známé tváře — současný poslanec Jiří Kobza, jenž v červenci opustil SPD a nyní figuruje na pátém místě středočeské kandidátky STAČILO!, nebo konspirátorka a influencerka Petra Rédová Fajmonová, která kandiduje v Jihomoravském kraji také z pátého místa.

Na ústecké kandidátce se na třetím místě objevuje kontroverzní romský aktivista Marco Cavali, známý vyhrožováním oponentům i novinářům. Trojkou v Praze je pak bývalá učitelka Martina Bednářová, která v roce 2022 během výuky češtiny šířila mezi žáky proruské narativy o válce na Ukrajině. Letos v květnu za to byla odsouzena k podmíněnému trestu.

Sociální demokraté se ke STAČILO! přidali až na poslední chvíli, začátkem července. Ještě na začátku letošního roku přitom vedení SOCDEM v čele s exministryní práce Janou Maláčovou kategoricky tvrdilo, že pro hnutí STAČILO! jsou prioritou kulturní války a témata jako zákon proti „zahraničním agentům“ nebo referendum o vystoupení z EU.

„Hnutí STAČILO! nechce zdůrazňovat socioekonomická témata, levicová témata dává na okraj a je postaveno ryze na antisystémovém programu,“ uvedla v únoru Maláčová. O necelý půlrok později však SOCDEM původně proklamovanou samostatnou kandidaturu opustila, ke STAČILO! se připojila a jeho program bezezbytku přijala.

Díky tomu získala dvě pozice lídrů původně určených komunistům: Maláčová vede pražskou kandidátku STAČILO! a místopředseda SOCDEM Jiří Nedvěd je lídrem v Karlovarském kraji.

Na dalších volitelných místech figurují například první místopředseda SOCDEM a bývalý ministr Lubomír Zaorálek, dvojka v Moravskoslezském kraji, či starosta Duchcova známý blízkými vztahy s politiky z ultrapravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti Zbyněk Šimbera, dvojka v kraji Ústeckém. Celkem SOCDEM umístila na kandidátky STAČILO! sedmatřicet osob.

Hnutí Moravané, usilující o návrat k zemskému zřízení České republiky a dříve spolupracující s SPD, dodalo na kandidátky STAČILO! v moravských krajích devět zástupců. Předseda Moravanů Ctirad Musil je trojkou na olomoucké kandidátce.

Spojení demokraté mají jedinou nominantku — předsedkyni hnutí a bývalou senátorku Alenu Dernerovou, která figuruje na posledním místě ústecké krajské listiny.

Hnutí STAČILO! již kandidovalo v loňských krajských volbách v různých koaličních konstelacích. Preferenční hlasy zvýhodnily především komunisty — například v Pardubickém kraji exposlankyně Květa Matušovská (KSČM) přeskočila ze čtvrtého místa Milana Sýse (za ČSNS) na třetí pozici. Podobné posuny však nebyly plošné ani zásadní a mnozí partneři KSČM naopak získali mandáty, o které by při samostatné kandidatuře nedosáhli.

Výzvy k individuálnímu kroužkování STAČILO! svým kandidátům letos nijak nezakazuje, někteří, jako původně avizovaná pražská lídryně Petra Prokšanová později nahrazená Maláčovou, sami avizovali vlastní kampaň za své vykroužkování.

Dominance zástupců SPD na kandidátkách

Kandidátky SPD jsou oproti STAČILO! jednotnější. Okamurovo hnutí se spojilo s menšími stranami populistické pravice, z nichž každá získala pouze dvě volitelná místa na kandidátkách, jinak tvořených téměř výhradně členy SPD. Z menších stran mají Svobodní dva lídry: předsedu Libora Vondráčka v Jihočeském kraji a ekonomku Markétu Šichtařovou v Praze.

Za Trikoloru vede kandidátku SPD ve Zlínském kraji předsedkyně a exposlankyně Zuzana Majerová. Ústavní právník a jihomoravský zastupitel Zdeněk Koudelka, někdejší poslanec ČSSD a nyní člen Trikolory, figuruje na třetím místě kandidátky v Jihomoravském kraji. Předseda hnutí PRO Jindřich Rajchl vede kandidátku SPD v Moravskoslezském kraji, zatímco jeho stranický kolega a chomutovský náměstek Pavel Tůma je trojkou ústecké krajské listiny.

Jako hosta lze potom chápat i nestraníka, někdejšího děkana Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslava Ševčíka, který vede kandidátku SPD v Jihomoravském kraji. Ten s SPD spolupracuje již od předloni — před čtyřmi lety kandidoval ještě za spojenectví Trikolory, Svobodných a Soukromníků. Koncem roku 2023 byl Ševčík odvolán z vedení fakulty kvůli dlouhodobým kontroverzím a protestům studentů, zejména poté, co se zúčastnil pokusu účastníků protisystémové demonstrace o stržení ukrajinské vlajky z budovy Národního muzea.

V loňských krajských volbách, kdy SPD už napříč zemí tvořila koalice se svými současnými partnery, někteří kandidáti hnutí PRO díky preferenčním hlasům přeskákali kandidáty SPD. Mandáty, které by jinak připadly Okamurovu hnutí podle pořadí na kandidátce, tak získali Klára Liptáková v Jihomoravském, Eva Kaprálová v Královéhradeckém, Libor Hřivnáč v Moravskoslezském kraji, Andrea Peňáz na Vysočině a Ivana Turková v Ústeckém kraji — všichni vykroužkovaní ze zadních pozic.

V Pardubickém kraji oba mandáty koalice SPD, Trikolory a PRO získali vykroužkovaní kandidáti PRO — Rostislav Šťastný z desátého místa a Jolana Matějková ze třináctého místa. Za Svobodné byl vykroužkován Miroslav Havrda z jedenáctého místa na kandidátce SPD v Královéhradeckém kraji.

Do sněmovních voleb však každá menší strana získala jen dvě bezpečně volitelná místa, takže prostor pro preferenční hlasy je výrazně menší. V osmi krajích — tedy ve většině — budou voliči moci volit prakticky jen z kandidátů SPD, například v na mandáty lukrativním Středočeském kraji.

Pnutí se projeví po volbách

I kdyby byli kandidáti SPD a STAČILO! zvoleni přesně podle pořadí na kandidátkách, kluby obou stran by byly velmi pestré. Oba kluby by tvořily čtyři strany a navíc několik nestranických solitérů.

Nepředvídatelným prvkem zůstává chování voličů při udělování preferenčních hlasů: každý volič má až čtyři hlasy pro konkrétní kandidáty, kteří se mohou posunout na čelo kandidátky, pokud získají více než pět procent z celkového počtu hlasů své strany v kraji.

Nejistota kolem kroužkování se týká především STAČILO!, které má mnohem rozmanitější kandidátky než SPD a ne vždy umístilo své výrazné osobnosti na první místa, jako to činí SPD. „Voliči komunistů ani sociálních demokratů v minulosti téměř vůbec nekroužkovali, ale je otázkou, kolik z voličů STAČILO! budou dřívější voliči těchto stran a zda se ve voličském chování neobjeví nějaké nové strategie navázané na konkrétní osobnosti nebo strany,“ říká pro DR politoložka Petra Vodová z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

„Osobně si myslím, že jasným základem preferenčního hlasování u STAČILO! bude vynesení kandidátů spojených s KSČM na vyšší místa. Přirozeně to nemusí platit u nestraníků, kteří nicméně jsou pro sympatizanty KSČM stejně s touto stranou spojeni, jako je i předseda hnutí Sterzik. Myslím si, že SOCDEM ani další menší strany, které vyslaly své členy na kandidátní listiny, příliš neuspějí,“ předvídá politolog Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity v Praze.

Další odborníci připomínají, že komunisté i přes rychlý úbytek členů stále disponují po lidovcích druhou nejsilnější členskou základnou, což souvisí i s jejich silnou volební disciplínou.

Odborníci dále upozorňují, že taková povolební konstelace může ovlivnit stabilitu klubů obou zmíněných uskupení, která se zavázala vytvořit po volbách jednotné poslanecké kluby, a rovněž vládní koalici, které by se potenciálně účastnila nebo ji podporovala zvenčí.

„Bavilo by mě být muškou na jednání poslaneckých klubů SPD a Stačilo!. V prvním na sebe budou narážet různé představy o ekonomice a sociálním státu, ve druhém o zahraniční politice,“ říká politický analytik a komentátor Lukáš Jelínek.

„Kdyby měli někteří poslanci snahu dezertovat, jednací řád Sněmovny jim to ztíží — na takto vzniklé kluby se nevztahuje plnohodnotný servis ani třeba právo na přednostní vystupování. Nepřekvapilo by mě ale ani přestupování k ANO nebo mezi SPD a STAČILO! Každopádně hledat shodu v atomizované Sněmovně by bylo velmi obtížné a tento stav by se nepochybně odrazil i na nestabilitě vlády,“ dodává Jelínek pro Deník Referendum.

„Vše závisí na tom, zda bude mít Andrej Babiš funkční většinu s SPD. Pokud dají dohromady 103 a víc hlasů výhradně s poslanci z SPD, je podle mého názoru hra skončena a nebude vůbec záležet na tom, jak si bude počínat STAČILO! nebo další strany v alianci s SPD. Opačná situace ale samozřejmě zvyšuje pravděpodobnost tenze,“ říká pro DR politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

„Také bych ale nepodceňoval možné pnutí uvnitř kandidujících koalic, vycházejících zejména z následného přerozdělování státních příspěvků na mandáty,“ uzavírá Michal.