Městský soud v Praze zatím nepravomocně nařídil aktivistům za práva zvířat ze spolku OBRAZ — Obránci zvířat, aby se omluvili společnosti Albert, která provozuje jednu z největších tuzemských sítí supermarketů a hypermarketů a je součástí nizozemského holdingu Ahold Delhaize. Aktivisté totiž zveřejnili drastické záběry z velkochovu drůbeže ve vlastnictví holdingu Rabbit a ve své kampani uvedli, že Albert vydělává na znetvořených kuřatech, která jsou nemocná, dusí se a mají popáleniny.

Spolu s Albertem podal na aktivisty žalobu také holding Rabbit, jehož majitelem je jeden z největších českých agrobaronů Zdeněk Jandejsek.

Jeho požadavkům soud nevyhověl, neboť zástupci Jandejskovy společnosti žádali úplné odstranění záběrů, pořízených aktivisty v jejich halách. Za výše uvedená tvrzení vůči řetězci Albert však soud nařídil organizaci OBRAZ omluvu, protože údajně firmu poškozují a nezakládají se na pravdě. Soudce Filip Liška to odůvodnil tím, že Albert nemůže přímo ovlivnit, v jakých podmínkách je jím odebíraná drůbež chovaná, a že chov neporušuje legislativu.

Podle Městského soudu v Praze tedy jako občan České republiky nesmíte drastické záběry přešlechtěných a zjevně týraných zvířat v nehumánních podmínkách velkochovů doprovodit ani tak bazálním konstatováním, že jsou „nemocná“, a že řetězec, který z daného chovu drůbež odebírá, vydělává na „znetvořených kuřatech“.

Tímto údajně příliš radikálním výrazivem totiž zasahujete do pověsti obchodní korporace, která kuřata z těchto chovů skutečně odebírá. A pokud tak učiníte, hrozí vám, že budete na svých kanálech muset — jak to soud nařídil organizaci OBRAZ — potupně vyvěsit po tři měsíce viditelnou omluvu za to, že jste veřejnosti předložili zjevná fakta.

Albert se hájil tím, že drůbež je chovaná v souladu s českou legislativou, a soud se s tím ztotožnil. To sice vypovídá ledacos nelichotivého o české legislativě na ochranu zvířat, ale nijak se to nevylučuje s faktem, že drůbež v podmínkách daného velkochovu velice trpí. Albert se oháněl i tím, že od Rabbitu odebírají maso také další řetezce, například česká odnož původem britského Tesca, zatímco kampaň míří pouze na Albert. To na podstatě věci ale těžko cokoliv mění.

Zlehka pozitivní zprávou je, že soud alespoň nedonutil aktivisty záběry zcela stáhnout. To totiž učinil už dříve Krajský soud v Českých Budějovicích, který kampaň označil za „manipulativní“, a vydal proto v předběžném opatření pokyn, aby aktivisté videa odstranili. Opatření následně zrušil Vrchní soud v Praze. Aktivisté se chtějí proti rozsudku pražského městského soudu odvolat, přejme jim úspěch.

Vyčerpat a zastrašit kritiky

V případě vleklého sporu mezi houževnatými aktivisty za práva zvířat a dvěma spolupracujícími korporacemi jde o typickou strategickou žalobu mající za cíl umlčet veřejnou kritiku — tedy o fenomén, pro nějž se vžila zkratka SLAPP na základě anglického termínu Strategic Lawsuits Against Public Participation.

Iniciátory těchto žalob bývají zpravidla politici nebo velké korporace, kteří žalobami kvůli údajnému poškození vlastního dobrého jména snaží zkomplikovat práci novinářům, občanské společnosti či komukoliv, kdo by poukázal na nepříjemná fakta. Primárním cílem není zisk z odškodného nebo vítězství v konkrétních sporech, ale systematická snaha přimět novináře či občanské aktivisty k autocenzuře. Po zkušenostech s podobnými nákladnými a lidsky vyčerpávajícími soudními spory by měli být jednou provždy ve své kritice mnohem opatrnější.

Příkladů ze světa i z domova je celá řada, šikana aktivistů z organizace OBRAZ je jenom tím nejnovějším. Žalobě ultrakonzervativní protipotratové organizace Hnutí pro život úspěšně čelil deník Alarm, který ho v jednom ze svých komentářů roku 2021 mimo jiné nazval protiženským hnutím. Hnutí svoji žalobu obsahující požadavek, aby médium muselo článek odstranit, omluvit se a uhradit stotisícové odškodné, nakonec stáhlo.

Český polostátní energetický hegemon ČEZ podobně podal SLAPP žalobu roku 2019 na českou odnož mezinárodní ekologické organizace Greenpeace kvůli údajnému porušení autorských práv, jímž měla být zveřejněná parodie jedné z reklam ČEZu. SLAPP žalobám čelil též Deník Referendum, například když manželka uhlobarona Pavla Tykače Ivana žalovala někdejší reportérku DR Gaby Khazalovou za reportáž o skrytém realitním impériu manželů Tykačových.

V případě Albertu a Jandejskova Rabbitu jde o obdobný záměr: na základě abstraktních právních formulí, jako je legislativa na ochranu pověsti, zavléct kritiky do nevyzpytatelných a dlouhých soudních sporů, na něž mají korporace finanční, lidské a mocenské kapacity mnohem větší než běžná nevelká organizace občanské společnosti. To je náročné samo o sobě, v tomto případě však navíc dal soud nepochopitelně zjevně účelově šikanózní žalobě za pravdu.

Agrobaron na cestě do vysoké politiky

Zatímco Albert jedná jako ziskuchtivá nadnárodní korporace se vší arogancí a cynismem, který k tomu patří, u Rabbitu vlastněného Zdeňkem Jandejskem je ještě jeden důležitý rozměr. Jandejsek je v posledních letech velmi politicky činný, dříve vedl Agrární komoru, spolupracoval s klausistickým hnutím Trikolora, vystupoval na antisystémových demonstracích a organizoval loňské zemědělské protesty.

Krom toho byl zakládajícím členem hnutí STAČILO!, spojeného s konspirátorem Danielem Sterzikem, které se v říjnových volbách bude snažit o vstup do Sněmovny i s účastí KSČM a SOCDEM. Za STAČILO! Jandejsek loni také neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu.

Právě hnutí STAČILO! a milieu kolem něj patří spolu s SPD a také s hnutím ANO mezi politické aktéry, kteří nejaktivněji operují s motivy, jako je ochrana svobody slova, údajně ohrožená vládou Petra Fialy (ODS), a boj proti cenzuře, jímž se rozumí vládní boj proti dezinformacím.

Málokdy lze fenomén ilustrovat tak zřetelně a v tak přímočaré konstelaci: výrazný představitel hnutí, které se zasazuje o boj proti cenzuře a umlčování nepohodlných názorů, ve svém civilním životě, ve sféře svých soukromých zájmů, bezostyšně, s pomocí soudu hodlá cenzurovat kritické občany, kteří zveřejní záběry týraných zvířat v jeho velkochovech.

Strategiím SLAPP se samozřejmě nejvíce daří ve všemožně defektních a invalidních demokraciích. Tam jsou v souladu s trendy doby vítaným nástrojem politických elit s autoritativními ambicemi, kterak neformálním způsobem umlčovat novináře, aniž by je museli přímo zavírat, případně zakazovat a rušit konkrétní média.

Lze proto očekávat, že po říjnových volbách se tato šikana kritické veřejnosti může stát jednou z užitečných strategií pro normalizaci poměrů v nezávislých médiích a občanské společnosti. Poslanec ANO Radek Vondráček dokonce již v tomto volebním období neúspěšně inicioval návrh, který by prostor pro SLAPP žaloby vůči novinářům v českém prostředí podstatně rozšířil.

Příští vládě, dost možná ve formátu ANO a STAČILO!, se umlčování občanské společnosti a novinářů bude hodit: mezitím se však budou kasat, jak za svobodu slova bojují tím, že zruší vládní programy boje proti dezinformacím.