Síti supermarketů Albert se v České republice nebývale daří. Ekonomicky pro ni byly poslední roky dokonce rekordní. Řetězec svůj zisk meziročně zvýšil o 87 procent na dvě miliardy korun. Tržby vzrostly o takřka deset procent na 66,75 miliardy korun.

K těmto výborným hospodářským výsledkům jistě přispěl i propracovaný marketing. Albert ve své komunikaci nejvíce ze všech maloobchodních řetězců pracoval s koncepty udržitelnosti a ohleduplnosti, včetně údajně řádné a nadstandardní péče o zvířata, jejichž maso ve svých prodejnách prodává.

„O naše kuřátka je dobře postaráno!“, „Spojili jsme se s farmami, kde se kuřata mají královsky“, „Stojí za to jíst lépe“ a další hesla zní z Albertových reklam v televizi, na internetu či v prodejnách. Albert tak zjevně cílí na hodnotově orientované zákazníky, pro které je důležité, co svým spotřebitelským chováním podporují.

Jak ale ukázaly aktuální investigativní záběry ze tří českých velkochovů, z nichž Albert svá kuřata odebírá, realita by od manipulativního greenwashingového nátěru nemohla být odlišnější. Na záběrech, které zveřejnil spolek OBRAZ — Obránci zvířat, vidíme přeplněné haly bez oken, v nichž se na každém metru čtverečním tísní desítky kuřat. Tato kuřata zjevně nejsou v dobrém stavu. Hroutí se pod vahou svých přešlechtěných rychle rostoucích těl, především prsní svalstvo mají nepřirozeně obrovské.

Z toho, že během jediného měsíce vyrostou z malého kuřátka na jateční váhu přes dva kilogramy, se jim lámou kosti, podlamují nohy nebo kolabuje organismus. Je pro ně obtížné se vůbec udržet na nohách, své krátké životy tak proleží na prokálené podestýlce, kde jim množství čpavku způsobuje popáleniny na nohách a na břichu. Na záběrech vidíme řadu zmrzačených, nemocných, umírajících nebo mrtvých kuřat.

Útěk před odpovědností

Albert nyní před svou odpovědností kličkuje. První taktikou této firmy bylo tvrdit, že situace a znázorněné utrpení je vlastně v pořádku. Po vlně kritiky, kdy tuto firmu veřejnost konfrontuje mimo jiné skrze web albertovakrutost.cz, označil mluvčí Albertu záběry za šokující, s tím, že je na místě omluva. Odpovědnost se však snaží přenést na farmáře, ačkoliv ti Albertu dodávají přesně to, co si tento obchodní řetězec objedná a zaplatí.

Bylo by směšné domnívat se, že nákupčí a manažeři Albertu netušili, z jakých chovů miliony kuřat pro svou vlastní značku Albertovo čerstvé kuře prodávají a že oči jim otevřela teprve dokumentaristika ochránců zvířat.

Takto to však opravdu nemusí vypadat a sám Albert to velice dobře ví. V dalších dvou zemích, kde řetězec své prodejny provozuje, v Nizozemsku a Belgii, přijal závazek zlepšit životy zvířat a kuřata z takto extrémně trýznivých podmínek už prostě neprodává. Albert se v těchto zemích domluvil s chovateli, že budou dodávat jen pomaleji rostoucí kuřata, z méně přešlechtěných plemen, v halách poskytujících více prostoru, kde mají kuřata také prostředí obohacené o bidla a materiál na klování.

Samozřejmě, velkochovy budou vždy z principu problematické. Avšak díky několika poměrně jednoduchým vylepšením mohou žít tato vůbec nejchovanější a nejprodávanější zvířata zdravější, delší, přirozenější a méně bolestivé a trýznivé životy. Soubor pravidel Evropský závazek pro kuřata (European Chicken Commitment), který sestavili veterináři spolu s organizacemi na ochranu zvířat, nastavuje konkrétní, jasná a měřitelná animal welfare pravidla přinášející významná zlepšení kuřecích životů.

Jedná se tedy o mezinárodně uznávaný standard, pravý opak marketingového greenwashingu. Součástí dodržování Evropského závazku pro kuřata je i každoroční audit, který je prováděn nezávislými třetími stranami, a vydávání pravidelných reportů o naplňování závazku.

Dvojí standard

Podmínky chovaných kuřat se postupně mění v celé Evropě. Evropský závazek pro kuřata přijalo a postupně jej implementuje 20 až 25 procent evropského trhu s kuřecím masem. Například ve Francii již tento závazek přijaly všechny významné maloobchodní řetězce a přechod na pomaleji rostoucí plemena v lepších podmínkách chovu se tam daří. V sousedním Polsku tento závazek přijaly velké řetězce Carrefour a Auchan. V Nizozemsku se řetězce zavázaly k tamnímu standardu Beter Leven (v překladu Lepší život), a to včetně Albert Heijn, nizozemského Albertu, který je v zemi řetězcem s vůbec nejvyšším počtem prodejen.

Standard Beter Leven má tři úrovně podle kvality života umožněného kuřatům. A i jen jednohvězdičkový Beter Leven, k němuž se nizozemský Albert zavázal coby nejnižšímu standardu, který bude nabízet zákazníkům, je ambicióznější než Evropský závazek pro kuřata (ECC), který ochránci zvířat požadují po českém Albertu. Nežádáme tedy pro kuřata zase tak mnoho.

Více prostoru pro kuřata, chov pomaleji rostoucích plemen, obohacení prostředí o možnost hřadování a klování a přístup denního světla jsou realistické a napříč Evropou zaváděné požadavky, jež zároveň podle studie proveditelnosti nepředstavují zásadní nárůst nákladů. Ostatně k tomuto závazku se v České republice zvládly připojit i menší řetězce s obtížnější pozicí na trhu, jako jsou Terno, Trefa a východočeský Konzum.

Je nejvyšší čas, aby Albert upustil od dvojího standardu spočívajícího v tom, že nás sice krmí marketingovými hesly jako na Západě, ale skutečný respekt ke zvířatům ani ke svým zákazníkům jednoduše nemá. Je nejvyšší čas, aby Albert překročil propast mezi svým lživým navoněným marketingem a realitou plnou bolestí a utrpení. Nejsme Divoký východ, kde nás tato nadnárodní korporace nakrmí masem nemocných zvířat a výsměšnými hesly o šťastných kuřátkách a miliardové zisky pošle do Nizozemska, kde by si už takové chování ke zvířatům ani zákazníkům nedovolila.

Pokud chcete podpořit kampaň iniciativy Obraz, můžete tak učinit na stránkách albertovakrutost.cz.