Na kuřata se v Albertu neptejte
Pavel BuršíkNález salmonely v kuřecím mase řetězce Albert dokládá neudržitelné podmínky chovů. Místo nápravy a odstranění dvojího standardu se Albert snaží umlčet informace o krutých podmínkách, z nichž kuřata pocházejí.
V posledních dnech odhalila Státní zemědělská a potravinářská inspekce hned dva případy nebezpečných bakterií salmonely v kuřecím mase značky Albertovo čerstvé v prodejnách ve Velkém Týnci a v Hradci Králové. Jednalo se o dva různé kuřecí masné produkty — Kuřecí stehenní řízky a Kuře celé bez drobů — a potravinářská inspekce vydala před těmito potravinami varování. Obchodní řetězec Albert se přitom snaží soudně umlčet kritiku podmínek, ze kterých kuřecí maso odebírá.
Skutečný rozsah promoření kuřecího masa v řetězci Albert je neznámý, protože kapacity inspekce pochopitelně umožňují jen občasné a namátkové kontroly. Obchody řetězce Albert jsou však jediné prodejny v republice, v kterých byla salmonela v měsících červenci a srpnu nalezena.
Salmonelóza, onemocnění způsobované těmito bakteriemi, má velmi nepříjemný průběh doprovázený průjmy, křečemi, zvracením a horečkou. V některých případech způsobuje další závažné obtíže jako selhání ledvin nebo zánět mozkových blan, u oslabených jedinců může být i smrtelná.
Takové věci se občas stávají, mohl by někdo namítnout. Opravdová absurdita případu však vyvstane ve chvíli, když si dáme závadnost a nebezpečnost masa z Albertových kuřat do souvislosti s tím, že Albert žaluje organizaci OBRAZ - Obránci zvířat za to, že si dovolila poukazovat na otřesné podmínky, ve kterých jsou Albertova kuřata chována.
Evropský závazek pro kuřata
Spolek Obránci zvířat od loňského roku poukazuje na to, že kuřata, která Albert prodává, pocházejí z nejhorších chovů. Kuřata v nich prožijí celé své krátké životy v přeplněných halách bez denního světla či jakýchkoli prvků zlepšujících jejich životní prostředí. Podestýlka, která se jim nemění, je tak plná výkalů, že jim způsobuje bolestivé popáleniny.
Největším utrpením je pro tato kuřata jejich vlastní přešlechtěné tělo. „Rychlokuřata“ jsou šlechtěna tak, aby z malých kuřátek vyrostla do téměř tříkilových jatečných těl za pouhý měsíc. Kvůli selekci na rychlý růst svalů, zejména prsních, po nichž je největší poptávka, se jim přitom nedostatečně vyvíjí pohybový aparát. Nohy ke konci výkrmu sotva unesou váhu těla, a kuřata se tak nemohou pořádně pohybovat. Překotný a nepřirozený růst z nich dělá vězně vlastního těla.
Obránci zvířat proto zveřejnili v roce 2024 záběry z několika chovů v rámci kampaně Albertova krutost. Ptali se přitom: proč Albert v České republice prodává kuřata z mnohem horších podmínek než v západoevropských zemích, včetně svého domovského Nizozemska? Proč si ze Západu — jak se zdá — dovezl jen líbivé „greenwashingové“ a „ethicswashingové“ reklamy se slogany jako „O naše kuřátka je dobře postaráno“, zatímco realita připomíná peklo na zemi? Proč jako společnost nadále tolerujeme nejen dvojí kvalitu potravin, ale také dvojí standardy pro utrpení — až systematické týrání — zvířat?
Vždyť nákladový rozdíl je v jednotkách korun a snadno se bez zásadní zátěže pro spotřebitele rozpustí v marži a cenotvorbě obchodního řetězce, kterému se v posledních letech ekonomicky nesmírně daří. Pokud v posledních pěti letech poznamenaných pandemií, válkou, energetickou krizí a vysokou inflací některé firmy prospívají, jsou to právě nadnárodní obchodní řetězce — byly otevřeny i v časech nejhlubších covidových lockdownů a s vysokou inflací přinejmenším držely krok či přímo roztáčely její kola.
A nejdůležitější otázka ze všech — přijme Albert Evropský závazek pro kuřata (European Chicken Commitment), aby přiblížil podmínky pro česká kuřata zemím, na kterých managementu tohoto nadnárodního řetězce zjevně více záleží?
Změny parametrů chovu, které přináší mezinárodní Evropský závazek pro kuřata, který vznikl ve spolupráci odborníků a ochranářských organizací a na který postupně přechází firmy v celé Evropě, by pomohly milionům zvířat. Více prostoru, pomaleji rostoucí plemena s o něco delším životem a přirozenějším růstem, denní světlo a obohacení chovu pro alespoň nějaké vyžití nad rámec holé haly.
Albertova snaha umlčet občanskou společnost
Jak však zareagoval Albert? Namísto investování energie a kapacit do zlepšování životů zvířat alespoň na úroveň, která je dnes už běžná na Západě, se Albert rozhodl platit drahé advokáty a snaží se zašlapat kampaň, která chce udělat z podmínek zvířat ve velkochovech věc veřejné diskuze. Zažaloval Obránce zvířat, požaduje ukončení kampaně, soudní zákaz šíření investigativních záběrů, cenzurování slovních spojení jako „kuřata jsou nemocná“ a také veřejnou omluvu. Žalobu podal Albert společně s kontroverzním agrobaronem Zdeňkem Jandejskem, jehož firma Rabbit CZ je jedním z Albertových dodavatelů kuřat.
Manažeři českého Albertu se rozhodli pro ukázkovou náhubkovou SLAPP žalobu, tedy strategickou žalobu proti účasti veřejnosti. Což je krok, který by si „doma“ v Nizozemsku nejspíš nedovolili. U nás jim však zjevně nevadí nejen trápit zvířata a nabízet nekvalitní mizerné maso nakažené salmonelou, ale také šlapat po občanské společnosti a kritických hlasech.
Opakované výskyty nebezpečných bakterií jsou přitom dokladem toho, že stávající systém nefunguje. Otázky welfare zvířat, tedy životních podmínek, totiž nelze oddělit od otázek hygieny a bezpečnosti potravin. Když kuřata trpí a žijí ve výkalech, logicky je vyšší riziko přenosu bakterií, které mohou ohrozit i spotřebitele.
V pondělí 18. srpna bude vynesen rozsudek ve věci žaloby Albert Česká republika a Rabbit CZ proti spolku OBRAZ - Obránci zvířat. Prvoinstanční rozsudek, ve kterém se rozhodne o přípustnosti poukazování na podmínky ve velkochovech a ukazování fotografií a videí z nich a o rozsahu svobody slova při kritizování mocných nadnárodních korporací, bude vynesen v 10 hodin u Městského soudu v Praze ve Slezské ulici.