Zatímco média a parlamentní politici pranýřovali v dubnu vládu Andreje Babiše za odblokovala čerpání zemědělských dotací ve prospěch Agrofertu, stranou pozornosti zůstala intenzivní příprava zásadních změn zemědělských dotací, které mají zvýhodnit největší agropodniky.

Už dříve vláda rozhodla, že dotace budou plynout i těm chovům hospodářských zvířat, kde prokazatelně dochází k jejich týrání. Zájmy oligarchie, propojující ekonomickou a politickou moc, dnes vítězí nad zájmy drtivé většiny našich farmářů nad, schopností státních institucí plnit své funkce i nad důslednou ochranou welfare chovaných zvířat.

Čapí hnízdo 2.0

Podle posledního rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu pominul důvod, kvůli němuž Agrofert nemohl čerpat miliardové dotace. Bez nich by byl holding ve ztrátě. Státnímu fondu stačí, že premiér Babiš vložil akcie do svěřenského fondu. Zaštiťuje se přitom stanoviskem Advokátní kanceláře Portos, která už v minulosti pro státní fond vedený nynějším ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (nestraník za SPD) vypracovala stanoviska ve prospěch Agrofertu — ač je následně rozcupovaly české soudy.

Státní zemědělský intervenční fond se tedy přiklonil k mínění Andreje Babiše, podle něhož již premiér není ve střetu zájmů. V čele státního aparátu, který dotace uděluje, tak sedí tentýž člověk, který z dotací profituje — byť nepřímo přes budoucí benefity svých blízkých.

Doplňme, že po rozhodnutí státního fondu otevřel účast Agrofertu ve veřejných zakázkách i státní podnik Lesy ČR, který následoval sesterské Vojenské lesy a statky. Holdingové firmy jako Uniles či Wotan Forest přitom díky státním tendrům dosahovaly v minulosti miliardových tržeb.

Česká právní ekvilibristika však pravděpodobně narazí na právo Evropské unie. Platné nařízení z roku 2018 totiž vymezuje limity střetu zájmů přesněji a důsledněji: uvádí, že se osoby v Babišově postavení mají vyhnout situacím, které „lze objektivně vnímat jako střet zájmů“. Evropská komise totiž zastává opačný výklad než český zemědělský fond, a hrozí tak, že bude požadovat navrácení dotací vyplacených Agrofertu. Účet pak nakonec ponesou čeští daňoví poplatníci.

Ostatně vládní politici se — v duchu pravidla „kdo se moc ptá, moc se dozví“ — rozhodli situaci Andreje Babiše s Evropskou komisí nekonzultovat. Ministerstvo pro místní rozvoj vedené Zuzanou Mrázovou z hnutí ANO navíc zastavilo již připravenou žádost o stanovisko k možnému střetu zájmů Andreje Babiše.

Podpora obřích továren na jídlo

Stranou mediální pozornosti připravuje česká vláda změny, které mají přesměrovat významnou část evropských dotací směrem k velkým zemědělským podnikům. Babišův kabinet tím jde proti dlouhodobému úsilí Evropské unie o cílenější a spravedlivější rozdělování podpor. Evropská komise přitom loni jasně uvedla, že dotace by měli dostávat především ti, kteří je objektivně nejvíce potřebují — tedy malé a rodinné farmy či mladí zemědělci.

Aneta Zachová ze serveru update-eu upozorňuje, že Evropská komise nyní posuzuje český návrh změn investičních podpor pro zpracování zemědělských produktů. Ty byly dosud určeny pro malé a střední podniky, které mají obtížnější přístup k financování investic. Ministerstvo zemědělství však jedná s Bruselem o tom, aby na stejné prostředky dosáhly i velké firmy.

Argumentuje přitom posílením domácích zpracovatelských kapacit — tedy výrobou ve velkých závodech na mléko, maso, pečivo či vysoce zpracované potraviny —, snížením cen potravin a také potřebou řešit „nižší absorpční kapacitu menších firem“. Právě velké firmy však mají v distribučním řetězci silnou vyjednávací pozici, která může naopak udržovat ceny vysoko, a zároveň menší podniky často nemají kapacity právníků a dotačních specialistů, a proto obtížněji dosahují na veřejné podpory.

Omezení financování menších farem

Ještě ostřejší debata se vede o takzvané redistributivní platbě — tedy části přímých zemědělských dotací, které zvýhodňují menší farmy. Ta funguje tak, že zemědělci dostávají vyšší podporu na prvních 150 hektarů půdy, zatímco u větších podniků průměrná dotace na hektar klesá.

Odborná studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací z roku 2025 prokázala, že redistributivní platba přispěla ke snížení příjmových nerovností mezi farmami — po jejím zavedení došlo k rovnoměrnější distribuci dotací mezi jednotlivými kategoriemi farem, vyrovnání důchodových nerovnováh i zlepšení celkové situace menších farem.

Ukazují se tak limity předchozí vlády Petra Fialy, která sice deklarovala podporu menších farmářů, ale nedokázala ji doprovodit zastropováním dotací pro největší agroholdingy. Nejvíce na to doplatily středně velké farmy, často transformovaná zemědělská družstva, za nimiž nestojí kapitál velkých investičních skupin.

Chapadla oligarchie

Největší agroholdingy sdružené v Iniciativě zemědělských a potravinářských podniků protlačily po loňských volbách na pozici ministra zemědělství svého tehdejšího předsedu Martina Šebestyána (formálně nestraník za SPD). Jedním z jeho hlavních úkolů je právě omezení podpory menších farem.

Šebestyán postupuje systematicky. V dubnu jmenoval na pozici ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Vladimíra Ecka. Tento manažer je příkladem člověka, který už dvě desetiletí přechází mezi různými pozicemi ve státní správě, kde přiděluje dotace, a soukromým sektorem, který pak profituje ze státních podpor.

Eck býval ředitelem Státního zemědělského intervenčního fondu či Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, kde spolupracoval právě s nynějším ministrem Šebestyánem. Naposledy skončil ve službách státu poté, co Nadační fond proti korupci upozornil na jeho střetu zájmů.

Insideři se shodují, že úkolem Vladimíra Ecka v Ústavu zemědělské ekonomiky a informací bude hlavně zajištění nových analýz, které budou příznivé k vládním záměrům zvýhodnit velké agrární korporace na úkor menších farmářů.

V oblasti zemědělských dotací tak na sebe bude narážet tlak domácích oligarchických struktur na posílení velkých producentů a zpracovatelů a evropská snaha o cílenější a spravedlivější podporu menších farem.

Změkčení pravidel proti týrání zvířat

Dárkem velkochovatelům hospodářských zvířat je i nové vládní nařízení o poskytování dotací na dobré životní podmínky zvířat — takzvaný welfare. Nově budou moci státní subvence inkasovat i chovy, které dostaly pokutu za týrání zvířat, pokud nepřesáhla 50 tisíc korun. Dosud byly přitom v případě prokázaného a sankcionovaného týrání dotace zamítány.

Přísnější pravidla zavedla předchozí vláda po tlaku organizací na ochranu zvířat. Spolek Zvířata nejíme tehdy zveřejnil sérii záběrů, které zachycovaly zaměstnance některých českých farem, jak kopou do krav a telat, bijí je tyčemi nebo jim šlapou na hlavy.

Z dat zpracovaných Státní veterinární správou plyne, že pokuty nad 50 tisíc korun jsou v praxi ukládány naprosto minimálně. Na vině je především roztříštěnost státní správy — veterináři totiž týrání prověřují a následně předávají k řešení policii či orgánům obcí s rozšířenou působností — teprve ty pak udělují pokuty.

Z dat o 440 případech kontrol u 380 chovů z let 2024 až 2025, kde státní veterináři shledali týrání zvířat, nedostali ve třetině případů od příslušných obcí vůbec žádnou informaci o výsledku řízení a ve 14 procentech případů nebyly sankce vůbec uděleny. Jen v 3,4 procentech, tedy patnácti případech, skončilo řízení pokutou nad 50 tisíc korun. Ve zbývajících 38 procentech případů, tedy u 242 subjektů, byla pokuta nižší než 50 tisíc korun. A právě ty budou mít podle nových pravidel opět nárok na dotace.

Jde přitom také o podniky, na které upozorňovali ochránci zvířat. Jak pro Deník N uvedl mluvčí státních veterinářů: „Pokud porovnám seznam chovů, které byly kontrolovány na základě podnětů od Zvířata nejíme, s uvedeným přehledem, je nám známa výše pokut za porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání u patnácti kontrol. Žádná z nich nebyla vyšší než padesát tisíc.“

Přísně postihy za týrání zvířat — s výjimkou velkochovů

Změkčením dotačních podmínek porušuje vláda vlastní sliby. Babišův kabinet ve svém programovém prohlášení uvedl: „Podpoříme ochranu zvířat včetně podpory dobrých životních podmínek zvířat v chovech a ochrany proti týrání.“ Ministr zemědělství Šebestyán sice ve sněmovně sliboval, že chce zvýšit spodní hranici pokut za týrání zvířat, ale zaměřit se chce na nehospodářská zvířata.

O povrchnosti vládních slibů řešit ochranu zvířat pak vypovídají i plánované škrty ve Státní veterinární správě. Ministerstvo zemědělství totiž plánuje redukci krajských pracovišť a propouštění desítek zaměstnanců.

Státní veterináři se přitom potýkají se složitou a legislativně náročnou agendou, a proto řadoví pracovníci potřebují, jak sdělila serveru Seznam Zprávy veterinární odborářka Monika Sitková, „adekvátní manažerský servis a metodické vedení od vedoucích pracovníků, jejichž úbytek bude mít dopady na zvýšení zátěže, kvality zpracování kontrol a zodpovědnost řadových inspektorů“. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost a připravují se na jednání s ministrem.

Politika škrtů a neochota vlády zajistit důstojné podmínky pro práci kvalifikovaného úřednictva tak fakticky znemožňují plnění vládních slibů v oblasti ochrany zvířat „Zvířátkové“ proklamace Andreje Babiše tak zůstávají jen líbivým PR obrazem určeným pro sociální sítě.