Na pozici ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, který spadá pod ministerstvo zemědělství, nastoupil začátkem dubna Vladimír Eck. Před čtyřmi lety jej odvolal tehdejší ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) poté, co byl Eck opakovaně Nadačním fondem proti korupci kritizován kvůli svému střetu zájmů.

Vladimír Eck se přitom vrátil do služeb státu už po několikáté. V minulosti už totiž vedl dva státní fondy. V letech 2006 až 2007 působil jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který rozděluje zemědělcům evropské a státní dotace. Jeho soukromá firma Arve CS, kterou o několik let později založil, následně čerpala mezi lety 2016 až 2019 ze zemědělského fondu miliony korun za poradenské zakázky.

Takový případ je podle Transparency International podezřelý. „Popsaná časová souslednost vyvolává podezření o ospravedlnitelnosti zadání veřejné zakázky právě zvolené společnosti,“ uvedl pro Deník Referendum právník Transparency International Kryštof Doležal.

Někdejší ředitel Vladimír Eck se v roce 2022 pro Seznam Zprávy ohradil, že se o žádný střet zájmů jednat nemůže. „Musím vás upozornit na skutečnost, že ve funkci ředitele SZIF jsem skončil v roce 2007,“ uvedl tehdy.

Firma Vladimíra Ecka však pracovala pro zemědělský fond za nestandardních okolností. Nadační fond proti korupci v roce 2022 upozorňoval, že „o této společnosti je obtížné cokoliv zjistit: chybí ji jakékoliv reference, pro žádný jiný státní úřad nepracuje a její webové stránky, které byly zřízeny v roce 2015, jsou prázdné“.

Podle Seznam Zpráv získala Eckova malá firma o dvou zaměstnancích od Státního zemědělského intervenčního fondu celkem tři zakázky, přičemž všechny byly těsně pod hranicí dva miliony korun bez DPH — tedy přesně tak, aby je nebylo nutné soutěžit. Celkem šlo o zakázky za téměř šest milionů korun.

Firma byla pověřena IT konzultacemi a rolí „business architekta“ v souvislosti se strategickými a koncepčními dokumenty, které se týkají Společné zemědělské politiky Evropské unie. Cena práce za jeden „člověkoden“ byla ve dvou smlouvách stanovena na deset tisíc korun. Tolik tedy od státního zemědělského fondu Eck dostal za každý den svých poradenských služeb.

Ve třetí smlouvě byla cena práce o něco nižší — necelých osm tisíc korun za člověka na den. Ještě před tím, než byla třetí smlouva uzavřena, však začal Vladimír Eck pracovat pro stát znovu — v listopadu 2018 nastoupil jako předseda představenstva dalšího fondu, který poskytuje zemědělské dotace. Šlo o sesterský Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF).

Po nástupu do čela rolnického a lesnického fondu Eck ve své firmě Arve CS formálně skončil. Firmu ale přepsal na příbuzné. Jednatelkou se stala Andrea Ecková, druhým jednatelem a zároveň majitelem firmy tehdy devatenáctiletý Vladimír Eck. „Reakcí Vladimíra Ecka staršího bylo, že firmu přepsal na svého devatenáctiletého syna,“ potvrdil Deníku Referendum rodinné vazby bývalý ředitel protikorupčního fondu Karel Škácha. Na otázku Deníku Referendum, zda daný postup pokládá za dostatečné řešení svého střetu zájmů, Vladimír Eck Deníku Referendum neodpověděl.

Ministr Šebestyán byl do Eckova střetu zájmů zapojen

Do Eckova střetu zájmů byl přitom zapojen i současný ministr zemědělství Martin Šebestyán (SPD). Ten vedl Státní zemědělský intervenční fond v letech 2013 až 2022 — tedy v době, kdy z fondu dostávala zakázky Eckova rodinná firma. Šebestyán a Eck byli propojeni i tím, že dnešní ministr v roce 2022 působil jako ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu a zároveň figuroval v dozorčí radě rolnického a lesnického fondu, který Eck tehdy vedl.

V tomtéž období také Státní zemědělský fond přihrával miliardové dotace zemědělskému holdingu Agrofert, který nepřímo ovládá současný premiér Andrej Babiš. O těchto dotacích loni soud rozhodl, že byly nezákonné.

Za jejich udělování byl tehdy do velké míry zodpovědný právě současný ministr zemědělství Šebestyán. A právě on nyní na základě výběrového řízení jmenoval Vladimíra Ecka do čela Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), který zpracovává a poskytuje data o českém zemědělství a potravinářství.

Ústav mimo jiné vypracovává analýzy, které slouží jako podklad při rozhodování o udílení dotací zemědělcům. Podle Martina Rexy z institutu aplikované ekologie Beleco se může Ústav zemědělské ekonomiky a informací podílet na určování toho, kam budou dotace směřovat. „Nechci spekulovat, ale je možné, že třeba závěrečné vyznění nějaké analýzy může být ovlivněno politickým rozhodnutím — nejen ministerstva, ale i Ústavu,“ uvedl Rexa pro Deník Referendum.

Vedení Ústavu zemědělské ekonomiky a informací má vliv i na to, jaká data bude instituce zveřejňovat. To je podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka zásadní například u statistik, které ukazují, jak pozitivní dopad mají takzvané redistributivní platby. Jde v tom o dotace na podporu malých a středních zemědělců, proti nimž dlouhodobě brojí například Zemědělský svaz nebo Agrární komora sdružující velké zemědělské firmy včetně těch spadajících pod Agrofert.

Jmenování Vladimíra Ecka je podle bývalého ředitele protikorupčního fondu Karla Škáchy symptomem vládnutí kabinetu Andreje Babiše. „To že se nyní po volbách tito lidé vracejí do různých pozic není dané jejich odborností, ale zejména jejich loajalitou vůči současnému předsedovi vlády,“ říká Škácha. „Vladimír Eck je přesným příkladem toho, že nejde o odbornost, ale o zásluhy,“ dodal. Ani ministr Šebestyán na otázky Deníku Referendum týkající se jeho motivace pro jmenování Vladimíra Ecka neodpověděl.

Případ, kdy politik či úředník opakovaně přechází mezi soukromým sektorem a vysokými pozicemi ve státní správě, se někdy označuje jako fenomén otáčivých dveří („revolving doors“). Obecně se považuje za formu korupčního jednání, protože umožňuje zneužití informací z veřejného sektoru pro soukromé zájmy.