Střet zájmů Andreje Babiše není žádnou zapomenutou kapitolou — je to stále otevřená rána české politiky. Případ Martina Šebestyána, bývalého ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu a dnes kandidáta na ministra zemědělství, to ukazuje naprosto jasně.

Šebestyán jako ředitel fondu kryl střet zájmů Andreje Babiše a odmítal jej uznat navzdory českým i evropským pravidlům. Jeho úřad dokonce tvrdil, že zákon o střetu zájmů lze při přidělování dotací ignorovat. Soudy následně potvrdily, že dotace byly přidělovány nezákonně.

Až po změně politického větru týž člověk otočil a vypracoval analýzu, která doporučovala, že se má sedm miliard okamžitě vymáhat. Tu ale ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) zatajoval a vymáhání peněz blokoval. To už není správa veřejných peněz — je to učebnicový střet zájmů a systémové selhání ve prospěch oligarchy, který řídil stát jako svou firmu a Šebestyána jako svého podřízeného.

Proto je nepřijatelné, aby se jméno člověka, který se přímo podílel na neoprávněném vyplácení miliard Babišovu koncernu a dnes lobbisticky hájí zájmy Agrofertu, skloňovalo mezi kandidáty na ministra zemědělství.

Zásadní bude práce konstruktivní opozice

S Pirátskou stranou jsem upozorňoval na střet zájmů Andreje Babiše od samého začátku. Ukazovali jsme na jeho propojení s Agrofertem, na jeho nelegální čerpání dotací a na to, že zneužívá politickou moc ve prospěch vlastního byznysu. Díky tomu se podařilo prosadit zveřejňování konečných vlastníků firem a Babiš musel prodat mediální skupinu MAFRA.

Stát by měl chránit veřejné peníze, nikoli soukromé zájmy oligarchů, a měl by fungovat v zájmu občanů, nikoli konkrétních firem, jako je Agrofert. Do Sněmovny jsme proto předložili protikorupční a protimafiánský balíček zahrnující posílení majetkových přiznání, vznik nezávislého úřadu pro kontrolu střetu zájmů, zastropování zemědělských dotací a přísnější pravidla pro lobbing.

Nyní záleží na poslancích všech stran, zda tato opatření podpoří, zajistí férovost politiky a obnoví důvěru veřejnosti — nelze ji budovat na střetu zájmů nebo politickém ovládání médií.

Cílem je mít v České republice fungující demokracii a důvěru občanů, že politici jednají v jejich zájmu — nikoli zavírat oči před korupcí a přihlížet úpadku životní úrovně. Je nutné trvat na tom, že nikdo nesmí stát nad zákonem a politika má sloužit lidem.

Zároveň je třeba upozorňovat na absurdity současného politického dění:

• Je absurdní, aby politik, který je v prokazatelném střetu zájmů, řídil zemi.
• Je absurdní, aby někdo, kdo se podílel na protiprávním vyplácení dotací, měl na starosti resort, který má tyto prostředky získávat zpět.
• Je absurdní, aby na ministerstvu životního prostředí seděl někdo, kdo slibuje, že „poteče zelená krev“.
• Je absurdní, aby obrana státu byla svěřena těm, kdo zpochybňují ruskou agresi.
• Je absurdní, aby šéf diplomacie vítal zahraniční delegace nábojnicemi na střeše auta, obrázky šibenice za stěračem nebo rovnou hajlováním.

V současném absurdistánu bude zásadní práce konstruktivní opozice. Lidí, kteří nebudou mlčet, svobodných médií a občanské společnosti — hlídacích psů demokracie, jež budou na všechny absurdity upozorňovat.

Demokracie se totiž nehroutí ze dne na den. Eroduje pomalu, pokud si zvykáme na střety zájmů, lži a zneužívání moci. Je důležité mluvit nahlas a připomínat, že tohle není norma. Jen tak lze obnovit důvěru v politiku a zajistit, aby stát sloužil občanům, a ne zájmům těch, kteří ho považují za vlastní firmu.