Desítka vysokých státních úředníků se sešla v minulých dnech v Bruselu na bilaterálním jednání se svými protějšky z Evropské komise. Tématem schůzky byl evropský audit zemědělských dotací udělených Agrofertu, respektive střet zájmů premiéra Andreje Babiše.

Ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Martin Šebestyán, který má proplácení zemědělských dotací na starost, a náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce EU a zahraničních vztahů Jiří Šír pak jednání shrnuli ve středu na tiskové konferenci.

Pro ty, kdo sledují dotační peripetie Agrofertu a Andreje Babiše, z tiskového brífinku plynou dvě zásadní informace. Zaprvé, takzvaný zemědělský audit pracuje stejně jako nedávno uniklý audit kohezních fondů s verzí, že český premiér je ve střetu zájmů, a tudíž Agrofert nemá nárok pobírat evropské dotace. Zadruhé, veřejné vystupování dotčených českých úředníků je ve věci zemědělského auditu přinejmenším podivné.

Pokud jde o názor Komise na Babišův střet zájmů, Šír ani Šebestyán jej nechtěli komentovat s odkazem na to, že jednání probíhá v důvěrném režimu. Prozradili však, že strany nemají „jednotný názor“ na aplikaci paragrafu 4c národního zákona o střetu zájmů.

Paragraf 4c přibyl do českého zákona o střetu zájmů s novelou platnou od února 2017. Říká, že dotace, případně investiční pobídky, nesmí čerpat firma, již vlastní alespoň ze čtvrtiny člen vlády.

Státní zemědělský intervenční fond, stejně jako Státní fond životního prostředí, který zjednodušeně řečeno odpovídá za udělování části dotací prošetřovaných předchozím auditem, tvrdí, že se tento paragraf týká pouze dotací rozdělovaných podle rozpočtových pravidel České republiky, přičemž obě instituce se řídí svými vlastními zákony — zákonem o Státním fondu životního prostředí a zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu. Na základě této konstrukce obě instituce vyvozují, že se na ně paragraf 4c nevztahuje.

Tuto argumentaci zemědělský intervenční fond používá na základě právní analýzy, kterou si údajně nechal vypracovat, ale dosud ji nezveřejnil. Mimochodem tento výklad ale také znamená, že fond by proplácel dotace, včetně národních, které spravuje rovněž, i v případě, kdyby Andrej Babiš vlastnil Agrofert zcela oficiálně.

Pokud tedy pánové Šír a Šebestyán říkají, že se Evropská komise neshoduje s jejich výkladem a aplikací tohoto paragrafu, fakticky to znamená jediné: že komise trvá na závěru, k němuž došel již známý uniklý audit kohezních fondů: Andrej Babiš je ve střetu zájmů.

Střet zájmů rovná se nula dotací

Do novinových titulků většiny médií se ale po tiskovém brífinku dostala jiná informace. Pro ilustraci, Česká televize například napsala: Evropská komise schválila proplacení projektů pro Agrofert s výjimkou jednoho, uvedl zemědělský fond. 

Martin Šebestyán totiž před novináři opakovaně řekl, že Evropská komise posvětila proplacení zemědělských dotací spadajících do období od února 2017 do 2. srpna 2018, což je datum, kdy vstoupilo v platnost nové unijního nařízení o střetu zájmů. Toto finanční nařízení číslo 2018/1046 je ekvivalentem českých, výše zmíněných, rozpočtových pravidel. Pro Agrofert z něho vyplývá zastavení dotací právě počínaje 2. srpna 2018.

Konkrétně o sporných dotacích mezi únorem 2017 a srpnem 2018 Martin Šebestyán prohlásil, že jsou ze strany Evropské komise shledány jako „eligible“ (způsobilé k proplacení ze strany Evropské unie) — tedy až na jednu dotaci ve výši 1,6 milionu korun, která zůstává sporná.

Jak ale Deníku Referendum vysvětlil bývalý náměstek Státního fondu životního prostředí Leo Steiner (který ve fondu skončil nedobrovolně poté, co pozastavil jednu z dotací Agrofertu), faktem je, že Evropská komise členským státům proplácení dotací z vlastních prostředků nezakazuje — ani nemůže, nesáhne-li k mimořádným prostředkům, jako je například žaloba.

Celý proces funguje tak, že Česká republika dotace nejprve předfinancuje z vlastního rozpočtu. Evropská unie jí tyto peníze poté — pokud je vše v pořádku — refunduje. Neznamená ono „posvěcení“ ve skutečnosti spíš „nezakázání“? Nevíme, ale je to pravděpodobné.

Evropská komise bilaterální jednání svých a českých úředníků odmítla komentovat, dokud auditní proces neskončí. Je tedy otázkou, proč se česká strana rozhodla mluvit, a to dokonce na tiskové konferenci. Nemáme tak žádnou možnost ověřit, zda a nakolik kopírují výstupy Martina Šebestyána a Jiřího Šíra realitu.

Není vyloučeno, že na jednání padla slova o tom, že ony sporné dotace komise shledává způsobilé k refundaci. Jenomže v okamžiku, kdy Evropská komise dojde k definitivnímu závěru, že český premiér je ve střetu zájmů, Česká republika bude muset opravdu všechny peníze proplacené v rozporu se zákonem o střetu zájmů vrátit zpět — a posléze je vymáhat po Agrofertu, nebude-li chtít financovat holding z vlastního rozpočtu.

Proč ale úředníci, kteří mají být loajální státu, principu rozpočtové odpovědnosti a daňovým poplatníkům, vystupují před kamerami s cílem obhájit dotace pro Agrofert, zůstává důležitou a nezodpovězenou otázkou. Jak s ní souvisí například to, že Jiří Šír kandidoval v evropských volbách v roce 2014 jako nestraník za hnutí ANO? Přesný smysl jeho horlivosti i podobného chování dalších státních úředníků ozřejmí budoucí měsíce.