Během týdne od zveřejnění auditu Evropské komise zkoumajícího střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše zaznělo už takřka vše podstatné k jeho obsahu. Ale zatím velmi málo k jeho širším politickým, systémovým, souvislostem.

Když se Andrej Babiš hájí tím, že přístup Evropské komise by mohl ohrozit prakticky všechny české firmy, které evropské dotace přijímaly, může na tom totiž něco být. Ukazuje se v plné nahotě, že český typ mafiánského kapitalismu, který tu po roce 1989 vznikl a který byl založen na tunelování veřejných rozpočtů s blahosklonnou spoluúčastí korumpované veřejné správy, se prostě pokusil svou metodu systematicky uplatnit i na evropské dotační prostředky.

Bezděčně se tak definitivně také ukazuje, jaký je od počátku pravý důvod Babišova politického angažmá. Nešel zkorumpovaný politický systém napravit, jak hlásal, ale šel ho převzít, aby si v něm pohlídal a případně rozšířil své vlastní obchodní zájmy. To byla nakonec tolik diskutovaný závěr naší investigace shrnuté v knize Žlutý baron, která se věnuje skutečné povaze podnikání a politického působení Andreje Babiše

Otázku, proč to všechno dělá, nám čtenáři kladli prakticky při každé z osmašedesáti debat, které jsme pořádali k její propagaci. Tak se také jmenuje poslední kapitola knihy.

Takřka dvouletou prací na reportážích a analýzách vydaných v knize jsme dospěli k jednoduché odpovědi: „Babiš je zkrátka v politice primárně proto, aby hájil finanční zájmy svého podniku. Vše, co říká a dělá, sleduje tento základní účel, včetně marketingových triků, jež to mají zamaskovat.“ Evropská komise teď říká svými slovy totéž. Návrh auditní zprávy Evropské komise, který doputoval na české úřady 31. května, přináší detailní rozbor toho, jak Andrej Babiš a Agrofert tento zájem uskutečňoval skrze evropské dotace.

Platí, že kontroloři Evropské komise dospěli k právnímu závěru, že vložením svých společností do svěřenských fondů Andrej Babiš nepřestal být jejich hlavní beneficientem, a tudíž je v nezákonném střetu zájmů a počínaje únorem 2017 žádná z jeho firem neměla nárok na evropské dotace. Už to by bylo pro obrázek České republiky v očích Evropy dost potupné. Máme premiéra, který chce moc i peníze, a proto podvádí.

Dále ale kontroloři detailně popsali mechanismy, jakými české úřady dotace Babišovým firmám přihrávaly — právě kvůli tomu vychází naše země z celé šlamastiky s velmi pošpiněnou pověstí partnera, jemuž není možné důvěřovat. Protože vůči podvodům premiéru tu nefunguje zpětná vazba.

Celkem čerpal Agrofert za dvě programová období (tedy 2007—2013 a 2014—2020) devadesát osm grantů. Nebavíme se ale o dotacích do zemědělství, ty jsou samostatná kapitola. Šestnáct z nich — v hodnotě skoro 280 milionů — v období od února 2017. Tyto peníze má holding vracet. Kontroloři analyzovali třicet šest grantů napříč oběma programovými obdobími. Vzhledem k chybám a problémům, které v nich objevili, odhadují, že celkově může Agrofert vracet půl miliardy, tedy čtvrtinu toho, co za celou dobu z evropských fondů čerpal.

Legrace inovace

Jako jednu z neoprávněně udělených kontroloři označili dotaci pro severočeskou chemičku Lovochemie, jednalo se o programové období 2007 až 2013 — před vstupem Babiše do politiky — a operační program podnikání a inovace. Konkrétně mělo jít o inovaci výrobního procesu ve výrobě dusíkatých sloučenin — jednosložkového hnojiva ledek vápenatý. 

„Předmětem projektu je pořízení nových, moderních technologií a know how, které zapříčiní inovativní změnu výrobního procesu ve společnosti Lovochemie, a.s. Výrobní proces bude svým charakterem unikátní nejen v rámci společnosti žadatele, ale také na území ČR. Výsledkem zefektivnění způsobu výroby dusíkatých sloučenin budou výrobky kvalitativně vyšší úrovně, čímž bude posílena také konkurenceschopnost výrobků na trhu,“ píše se v profilu projektu. Komise na to přispěla padesáti miliony korun.

V pravidlech grantové výzvy stálo, že uspět mohou pouze projekty s přímou vazbou na výzkum a vývoj. S ohledem na to Lovochemie slibovala pracovat s výsledky výzkumu a vývoje Výzkumného ústavu chemicko-technologického (VUCHT). To je ovšem instituce spadající pod Agrofert. Sídlí mimochodem v areálu bývalého Istrochemu, o němž jsme v DR psali.