Menšinový kabinet politického hnutí ANO a ČSSD na svém pondělním jednání projednal návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, jenž má podle kritiků premiérovi Andreji Babišovi (nestr. za ANO) pomoci zastřít, že je skutečným majitelem holdingu Agrofert, který v reakci na schválení zákona o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. Vláda se materiálem poprvé zabývala již v polovině března, na žádost ČSSD však jeho projednávání odložila, nyní jej však schválila v nezměněné podobě.

„Kolem zákona byl trochu mediální humbuk, že je v něm nějaká výjimka pro pana premiéra. Nejedná se ovšem o výjimku, ale o zpřesnění textu zákona v právnickém duchu. Je to výhradně odborný právní úsudek, za kterým si na ministerstvu stojíme. My nepíšeme zákony tak, abychom vyhověli jednotlivci,“ řekla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO). „Zákon na vládě prošel a já jsem za to ráda,“ dodala.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na twitteru uvedl, že ministři nominovaní ČSSD návrh nepodpořili. „Jsme přesvědčeni, že výjimka pro svěřenské fondy není potřeba a jde nad rámec příslušné evropské směrnice,“ vysvětlil. „Rozhodne tak Sněmovna svým hlasováním,“ dodal. Předseda stranického poslaneckého klubu Jan Chvojka (ČSSD) přitom ještě v nedělních Otázkách Václava Moravce avizoval, že ČSSD k zákonu zaujme souhlasné stanovisko.

Partyzánský odpor vůči evropským předpisům

Věcným cílem zákona je do českého právního řádu transponovat Směrnici Evropského parlamentu a Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Ta členským státům Evropské unie uložila zavést veřejnou evidenci skutečných majitelů, vytvořit mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů vedených v evidenci, včetně efektivních sankcí, a zpřesnit definici skutečných majitelů v obchodních subjektech.

Zástupci protikorupčních organizací, zejména české pobočky Transparency International a Rekonstrukce státu, ovšem od počátku roku, kdy byl materiál diskutován na půdě pracovní komise Rady vlády pro boj s korupcí, upozorňovali, že ministryně spravedlnosti, respektive česká státní správa „nevybočila ze zajetých kolejí partyzánského odporu vůči evropským předpisům“ a že předložený návrh obsahuje hned několik problematických ustanovení.

„V době, kdy existují poznatky o existenci nejzávažnější formy korupce v České republice, takzvaného state capture, se státní správa staví k jednomu z nejdůležitějších zákonů s protikorupčními účinky zády a snaží se jeho potenciál značně omezit. Dostává se až na samu hranu souladu se směrnicí a existuje oprávněná obava, že se tvůrci zákonů snaží umožnit úzké skupině osob včetně premiéra vymanit se z potvrzeného střetu zájmů,“ upřesnil Petr Leyer z Transparency International.

Skutečný „lex Babiš“

Předložený návrh ministerstva spravedlnosti totiž obsahuje ustanovení, které uvádí, že u společností, respektive obchodních korporací, jež jsou vloženy do svěřenských fondů, se nepoužije obecné pravidlo pro určení skutečného majitele. „Místo toho se má zjišťovat, kdo získává majetkový prospěch. Kvůli této výjimce se u firem ve fondechnedá automaticky předpokládat, že jejich skutečným majitelem je kdokoliv zapojený do svěřenského fondu,“ navázal na svého kolegu Leyera Jan Dupák.

Pokud by zákon ve stávající podobě Parlament schválil, tak by například předseda politického hnutí ANO byl chápán toliko jako majitel svěřenských fondů AB private trust I a AB private trust II, nikoliv však coby majitel holdingu Agrofert, jehož všechny kmenové akcie do těchto fondů v reakci na přijetí novely zákona o střetu zájmů vložil. A skutečného majitele jednotlivých firem Agrofertu by bylo nutné v každém jednotlivém případě prokazovat.

„Nejenom, že dané ustanovení nedává faktický smysl a s největší pravděpodobností jde i proti smyslu evropské směrnice a záměru zákonodárců, ale především míří aktuálně na tak úzký okruh firem, že to vypadá pouze jako záměrná snaha zvrátit potvrzený střet zájmů Andreje Babiše. Je to jednoduše opravdový ‚lex Babiš‘,“ podotkl vedoucí analytik Transparency International Milan Eibl.

Nejedno slabé místo návrhu Benešové

Rekonstrukce státu a Transparency International dále poukázaly na to, že ona krajně sporná část návrhu se v textu zákona objevila teprve po vypořádání mezirezortního připomínkového řízení, a to na základě připomínky ministryně financí Aleny Schillerové (nestr. za ANO). To ostatně stále dosvědčuje příslušná část důvodové zprávy, které neodpovídá upravenému paragrafovému znění.

Před problematickým ustanovením ovšem nevarovaly jen protikorupční organizace, ale i někteří státní úředníci. Například pracovníci Odboru kompatibility Úřadu vlády ve stanovisku, které má Deník Referendum k dispozici, se přiklonili k názoru, že pokud je podíl korporace spravován ve svěřenských fondech, neměla by být pro určení skutečného majitele využita výše zmíněná výjimka. Ministryně spravedlnosti jejich připomínky ovšem nezohlednila.

Slabých míst ale návrh obsahuje více. Rekonstrukce státu považuje za chybné, že mezi právnickými osobami, jež mají uvádět skutečné majitele, chybí uzavřené investiční fondy. A varuje i před zbytečnou administrativní zátěží firem v důsledku toho, že podle zákona bude při konstrukci skutečného majitele nutné řešit, nejen kdo společnost ovládá, ale rovněž i kdo má více než pětadvacetiprocentní podíl na jejím zisku.

„Domníváme se, že z hlediska smyslu úpravy zakotveného ve směrnici je dostačující první parametr. Zapojením druhého parametru návrh zbytečně, nad rámec směrnice, zvyšuje administrativní zátěž povinných subjektů, neboť doložení a vypočtení podílu na zisku značně zkomplikuje proces konstrukce vlastnické struktury firmy, a přitom nepřináší významně užitečnou informaci z hlediska určení skutečného majitele,” uvedl Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu.

Babišův střet zájmů doma i v zahraničí

Spor o Babišův střet zájmů, respektive jeho vztah k holdingu Agrofert, který vložil do svěřenských fondů, se táhne od poloviny roku 2018, kdy česká pobočka Transparency International informovala, že ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru je premiér stále veden coby ovládající osoba společnosti Agrofert, a podala podnět Městskému úřadu v Černošicích kvůli možnému obcházení platného zákona o střetu zájmů.

Ten sice na počátku minulého roku konstatoval, že se předseda politického hnutí ANO kvůli vlastnictví médií nachází ve střetu zájmů, o několik měsíců později však Středočeský kraj jako vyšší instance v reakci na Babišovo odvolání přestupkové řízení zastavil a rozhodl, že premiér se žádného pochybení nedopustil. Tento postup nicméně vzbudil podezření na podjatost krajského úřadu, neboť v odborech, jež se případem zabývaly, krajský úřad ovládaný hnutím ANO provedl několik personálních změn.

Souběžně s přestupkovým řízením se Babišovým střetem zájmů zabývaly rovněž orgány Evropské unie. Na sklonku roku 2018 Evropský parlament vyzval Evropskou komisi k pozastavení veškerých evropských dotacích směřujících koncernu Agrofert, což Komise učinila. Na konci května loňského roku pak do médií unikl předběžný text auditní zprávy, který uváděl, že se český premiér skutečně nachází ve střetu zájmů, což následně potvrdilo i konečné znění dokumentu. České republice tak hrozí, že bude muset do evropského rozpočtu vrátit stovky milionů korun.