Transparency vs. Babiš. Soud se postavil za premiérovo právo lhát
Zuzana VlasatáPracujete ve veřejném zájmu? Smiřte se s tím, že o vás může kdokoliv, včetně premiéra, lhát. Rozsudek krajského soudu v Praze ve věci žaloby Transparency International na Andreje Babiše nebezpečně zbavuje důležité pojmy jejich významu.
Krajský soud v Praze rozhodl, že premiér Andrej Babiš může o Transparency International veřejně říkat, že je to zkorumpovaná organizace. Sice pro to nemá důkazy, nic z dostupných pramenů tomu nenasvědčuje a navíc: jak vysvětlil premiérův právník, Andrej Babiš spojením „zkorumpovaná organizace“ myslí něco jiného, než je v českém jazyce běžné, i tak na to má ale podle soudu právo.
Transparency International Andreje Babiše zažalovala kvůli sedmnácti výrokům, kde organizaci označil mezi srpnem 2018 a červnem 2019 za zkorumpovanou. Babišova averze vůči organizaci se prohloubila poté, co v létě 2018 poslala Evropské komici podnět kvůli jeho střetu zájmů.
Interní protikorupční program Ministerstva vnitra o korupci píše následující: „Korupci je možno charakterizovat jako zneužití postavení, které je spojeno s porušením principu nestrannosti při rozhodování. Je motivováno snahou po materiálním zisku nebo získání jiných výhod. Korupce je projevem chyby v rozhodovacím a řídícím procesu. Součástí korupčního vztahu je vždy ten, kdo rozhoduje, jeho moc odchylovat se od stanovených pravidel, výměna takto vychýleného rozhodnutí za výhodu a nesprávnost, protiprávnost nebo amorálnost takového vztahu výměny. V širším smyslu je účast v korupčním vztahu etickým a mravním selháním jednotlivců. Schopnost instituce korupci potlačovat a bránit se jí je indikátorem kvality vnitřní kultury celého institucionálního systému jako takového a z ní vyplývajících norem chování v příslušných institucích. Výskyt korupce může ohrozit životaschopnost demokratických institucí a tržních ekonomik a zároveň bezpečnost státu, a to jak z hlediska vnitřní, tak i vnější bezpečnosti.“
Premiérův advokát Jiří Urbánek ale u soudu argumentoval tím, že „korupcí“ Andrej Babiš ve skutečnosti myslel to, že Transparency International čerpá na svou činnost prostředky z grantů vypsaných českými ministerstvy či institucemi Evropské unie nebo nabízením svých služeb ve veřejných zakázkách či od drobných dárců. Takovýto — zcela legální, transparentní a u občanských organizací běžný — způsob financování podle premiéra zbavuje Transparency její nestrannosti. A z toho dovozuje, že o ní může mluvit jako o zkorumpované.
Zkorumpovaný je Andrej Babiš, nikoli Transparency International
Pomiňme úvahu, že pokud je Transparency financovaná zčásti granty českého ministerstva, je tedy „zkorumpovaná“ státem, jehož je Andrej Babiš premiérem… A vice versa: pokud žije Andrej Babiš z dluhopisů Agrofertu, je tedy sám zkorumpovaný Agrofertem, bez ohledu na účelové konstrukce, jimiž zpochybňuje své vlastnictví korporace.
Že je v rámci budování svého veřejného obrazu či v rámci boje s nepřítelem Babiš schopen tvrdit jakékoliv bludy, víme. Ať už jsou to „motýle a včele“, které mají rádi řepku, nebo to, že postavil Preol bez koruny z dotací. Andrej Babiš lže dnes a denně, jak říká oblíbené heslo z demonstrací: „Lhal včera? Ano, iDnes.“
Tím podstatnější ale je, že soud na argumentaci premiérovy strany, — s přípodotkem, že: „Otázka financování žalobkyně a otázka její nezávislosti jsou záležitostmi veřejného zájmu. To platí tím spíše, kdy se žalobkyně z povahy své činnosti vyjadřuje k veřejným věcem a jak bylo prokázáno, i k otázkám politickým. Záležitosti veřejného zájmu připouští silnou míru kritiky, kterou lze zásahem státu omezit naprosto výjimečně,“ — prostě neměl přistoupit.
Je to vlastně výhrůžka: Pracujete ve veřejném zájmu? Smiřte se s tím, že o vás může kdokoliv, včetně premiéra, lhát. Anebo také jinak: rozsudek zbavuje slova jejich obecně sdíleného významu.
A pokud společnost ztrácí shodu v tom, co je to korupce, jsme na tom hodně zle. Protože právě v takové bažině pojmů se nejlépe utopí skutečné úplatkářství, vysávání veřejných rozpočtů, rozkrádání dotací, ohýbání pravidel ve prospěch vyvolených, zneužití pravomoci úředních osob, maření úkonů úřední osoby z nedbalosti a tak dále.
Je to trochu podobné, jako když krajský soud v Brně zamítl bezmála před rokem naši žalobu jako autorů knihy Žlutý baron na Úřad pro dohled nad financováním politických stran kvůli pokutě, kterou nám udělil za propagaci diskusního turné ke knize. Úřad tak na podnět hnutí ANO použil formalistický výklad jednoho z paragrafů volebního zákona, který ve své podstatě umožňuje pokutovat každého, kdo si kupříkladu vyvěsí z okna před volbami politicky laděný transparent, aniž by se u zmíněného úřadu registroval jako subjekt ve volební kampani.
A my coby novináři říkáme, že jde o útok na podstatu naší práce, jestliže nás zákon chce strkat do jedné škatule s Markem Prchalem a podobnými dělníky propagandy. I zde se jedná o ředění významů slov, které je tak nebezpečné pro demokratickou diskuzi.
Transparency Internaional, stejně jako my, pravděpodobně využije opravných prostředků a odvolá se. Doufejme v to, že vyšší patra justice projeví větší kompetenci a odvahu.