Plenární zasedání Evropského parlamentu se ve středu zabývalo konfliktem zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Podle analýzy České pirátské strany a Transparency International Andrej Babiš nikdy nepřestal fakticky kontrolovat Agrofert, takže firma dle pravidel Evropské unie není oprávněna evropské dotace pobírat, a zřejmě tomu tak bylo už od vstupu Andreje Babiše do vlády v roce 2014.

V uplynulých týdnech se konfliktem zájmů českého premiéra zabývaly na svých schůzích některé výbory a nyní se z popudu belgického europoslance za zelené Barta Staese dostal i na plénum. Eurokomisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther H. Oettinger v úvodu rozpravy oznámil, že v souladu s novými pravidly pro střet zájmů, která byla přijata v srpnu, Evropská komise již nevyplácí dotace Agrofertu.

ČTK ve čtvrtek mylně uvedla, že od srpna je pozastaveno vyplácení veškerých dotací do České republiky. Informaci přejala řada médií včetně DR. Ve skutečnosti se ale opravdu jedná o ukončení dotací pouze pro Agrofert.

Oettinger též oznámil, že Evropská komise přezkoumá vyplácení veškerých dotací do České republiky už od roku 2007. Europoslancům sdělil také to, že český premiér od něj dostal dopis v daném smyslu již v listopadu. Evropská komise také oznámila českým úřadům, v jakém rozsahu a k jakým položkám bude provádět audit, který se chystá v nejbližší době zahájit.

Komisař Günther H. Oettinger je politikem CDU, byl ministerským předsedou spolkové země Badensko-Württembergsko. Jako zástupce Německa patří k nejvlivnějším členů Evropské komise, v níž spravuje jeden z nejdůležitějších rezortů — rozpočet.

Debata skončila pro českého premiéra fiaskem

Jako první v rozpravě vystoupila europoslankyně Ingeborg Grässleová, která Babišův konflikt zájmů kritizuje dlouhodobě. Řekla, že Andrej Babiš už jako ministr financí nedodržel, co sliboval, proto nelze brát vážně, ani jeho dnešní ujišťování, že dá věci do pořádku. Za základní požadavek označila ukončení dotací pro Agrofert.

Ingeborg Grässleová také vyčetla předsedovi parlamentního klubu liberálů Guyi Verhofstadtovi, že jeho boj proti Orbánovi znevěrohodňuje, pokud se stejnou vervou nevolá k pořádku svého pražského spojence. V závěru požádala o co nejširší podporu usnesení, které příkře kritizuje Babišův střet zájmů a o němž bude Evropský parlament hlasovat dnes.

V první části rozpravy vystoupili dva evropští socialisté, Španělka Inés Ayalová Senderová a Holanďan Dennis de Jong. Oba k případu českého premiéra přistoupili jako ke křiklavému příkladu nepřijatelně rozšířené praxe zneužívání evropských fondů a žádali po Komisi, aby problém řešila i systémově.

Nils Torvalds z europarlamentního klubu liberálů, do nějž patří i ANO, se podobnou argumentací naopak českého premiéra pokoušel hájit. I podle něj je problém třeba řešit systémově, jenomže pro něj to znamená nevybírat si jako exemplární příklad právě českého premiéra. Navíc podle něj nelze problém konfliktu zájmů Andreje Babiše stavět na stejnou úroveň, jako ústavní deformace v Polsku či Maďarsku.

Belgický europoslanec za zelené Bart Staes takové rozptylování pozornosti jasně odmítl. Řekl, že evropští občané očekávají od Evropské komise ochranu veřejných prostředků ve všech členských zemích, a tedy i v České republice, které se rozprava týká. „Nelze, aby političtí představitelé některých zemí, používali eurodotace jako bankomat,“ uvedl ve zřejmé narážce na Babiše.

Bart Staes po eurokomisaři Oettingerovi požadoval odpověď na dvě základní otázky: Zda Komise stihne přinést nějaké závěry do evropských voleb v příštím roce. A jak chce řešit součinnost s českými orgány, když Babišův kabinet odpověděl, že premiér žádný problém nemá a počíná si v souladu s evropskými i českými zákony. „To přece není normální,“ mával u pultíku Babišovým dopisem.

Polský socialista Bogusław Liberadzki ocenil, že debata nijak nenapadá Českou republiku, ale zabývá se pouze neospravedlnitelným počínáním jejího premiéra. Současně vyzval k součinnosti kromě Evropské komise i Evropskou radu, v níž jsou jednotlivé členské země zastoupeny přímo a jejíž zástupkyně rakouská ministryně Juliane Bognerová-Starusová v úvodu rozpravy vystoupila způsobem, který Liberadzki označil za vyhýbavý.

S vůbec nejostřejším vystoupením do rozpravy přispěla pirátská poslankyně z Německa Julia Reda. „Díky České pirátské straně, která na to Evropskou komisi upozornila jako první, dnes není pochyb o tom, že jak premiér Babiš, tak ministr zemědělství Toman, vážně porušují evropské finanční regulace.“ Počínání českého premiéra označila za nelegální a žádala po Evropské komisi rychlou akci, která ochrání zájmy českých i evropských daňových poplatníků.

Babiše se kromě jeho frakčního kolegy Torvaldse a tří českých europoslankyň nepřímo zastal britský libertarián a nacionalista Bill Etheridge. Podle něj by Evropská komise vůbec neměla do vnitřních záležitostí svých členských zemí zasahovat.

Babiše hájilo ANO a Kateřina Konečná. Kritičtí byli i Poche a Telička

Rozpravy se účastnila také řada českých europoslanců. Mezi prvními Jan Zahradil (ODS), který zdůraznil, že debata se nekoná z popudu českých, nýbrž zahraničních europoslanců, konkrétně zelených členů výboru pro rozpočtovou kontrolu.

Mezi projevy českých europoslanců vyniklo vystoupení europoslance Stanislava Polčáka (STAN), který upozornil na to, že je v přímém rozporu s motivem evropských dotací, aby běžní švédští či francouzští daňoví poplatníci přispívali českému miliradáři, který je mnohonásobně bohatší než oni. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se podobně jako jeho kolegyně Grässleová pozastavil nad vyhýbavým postojem vůdce evropských liberálů Verhofstadta.

Jako jediný člen europarlamentního klubu liberálů s ostrou kritikou Babiše vystoupil Pavel Telička (ANO). Uznal, že debata Českou republiku poškozuje, ale razantně odmítl interpretaci, podle níž za to nesou vinu ti, kdo ji vyvolali. „Za to nemůžou čeští poslanci či evropská unie, jak dnes zaznělo z úst českého premiéra. Za to může reálný stav v České republice, za to může nečinnost české vlády a bohužel tomu nepřispívají ani komentáře českého premiéra,“ řekl a sklidil aplaus. O dopisu, kterým Babiš odpověděl Evropské komisi, Telička řekl, že „nemá přesvědčivý obsah“.

Vůbec největším překvapením rozpravy bylo ale jednoznačné vystoupení europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD). Poche řekl, že není snadné mluvit o vládě, které se účastní i jeho strana, ale alternativou podle něj byla pro Babiše vláda s krajní pravicí a s krajní levicí, což „svědčí o pofidernosti jeho liberalismu“.

Europoslanec Poche řekl: „Z dokumentů, které máme, jasně vyplývá, že Andrej Babiš je buď stále ve střetu zájmů, anebo problém vyřešil jen na oko. A týká se to i mediální skupiny. Nejde jen o střet zájmů, ale také o Čapí hnízdo, o trestní stíhání premiéra, o jeho pletky s komunistickou státní bezpečností. To jsou problémy jednoho člověka, které vrhají špatné světlo na Českou republiku.“

Naproti tomu nesnadná role Babiše hájit připadla europoslankyním Martině Dlabajové a Ditě Charanzové. Obě přečetly připravené projevy, v nichž se snažily pečlivě koncipovanými, ale často velmi šroubovanými formulacemi přesvědčit kolegy, že Česká republika poskytuje Evropské komisi součinnost, že je třeba vyčkat na výsledky šetření a že „politizace“ problému není prospěšná. Podobně mluvila jejich kolegyně Kateřina Konečná (KSČM), která debatu označila za stavění „České republiky na pranýř“.