V souvislosti s aktuálním průběhem kauz premiéra Andreje Babiše vydalo ministerstvo spravedlnosti na žádost ministerstva pro místní rozvoj stanovisko zabývající se střetem zájmů ve vztahu k poskytování dotací a investičních pobídek z pohledu české legislativy. Analýza je pojatá jako obecný právní rozbor toho, zda je možné český zákon o střetu zájmů aplikovat na struktury, ve kterých nalezneme majetek vložený do svěřenských fondů.

Na základě závěrů této obecné analýzy prohlásili premiér Andrej Babiš, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a ministr spravedlnosti Jan Kněžínek, že čerpání dotací společnostmi zařazenými do svěřenských fondů Andreje Babiše je z pohledu českých zákonů v pořádku.

Tato prohlášení však nejenže odporují právním názorům mnoha kritiků premiéra upozorňujících na probíhající střet zájmů, ale odporují také obsahu předmětné analýzy.

Těžištěm analýzy je přezkum, zda se zákaz poskytování dotací nebo investičních pobídek vztahuje na svěřenské fondy a majetek do nich vložený. Pokud tuto obecnou analýzu aplikujeme na případ Andreje Babiše, dojdeme k závěru, že zákazy podle zákona o střetu zájmů se neuplatní přímo na premiérovy svěřenské fondy ani na společnost AGROFERT, a. s.

Avšak dceřiné společnosti Agrofertu získávat dotace nebo investiční pobídky nesmějí. Závěr analýzy tuto skutečnost v obecné rovině významně zdůrazňuje. Dotace skupině Agrofert jsou směřovány právě do dceřiných společností. Svěřenské fondy jako takové a AGROFERT, a. s., nejsou hlavním předmětem sporu.

Analýza v jedné větě uvádí, že rozhodující vliv ve svěřenském fondu je vykonáván prostřednictvím svěřenského správce (kterým Andrej Babiš není), nicméně tento závěr označuje jako jeden z možných a ani jej dále nerozvádí, ačkoliv právě možný vliv Andreje Babiše na svěřenského správce a jeho prostřednictvím na svěřenský fond je zcela zásadní.

Dále v jednom z podstatných bodů analýza explicitně uvádí, že nezáleží na tom, zda je rozhodující vliv vykonáván či nikoliv. Tím přímo vyvrací argument Andreje Babiše, že svůj vliv vůbec nevykonává, protože v tuto chvíli svůj holding neřídí. To není vůbec relevantní, protože předseda vlády dokáže svým vlivem obohacovat skupinu Agrofert, aniž by ji aktivně řídil.

Na jednu stranu vítáme, že i analýza podepsaná ministrem spravedlnosti potvrzuje naši právní argumentaci. O to více je ale zarážející, že jsou ministři hnutí ANO včetně ministra spravedlnosti, který je odborníkem ve svém oboru, ochotni analýzu s celkem jednoznačnými závěry interpretovat opačně. Potvrzuje se tak kritika výběru ministrů do vlády Andreje Babiše, kdy se předpokládá, že jejich odbornost ustoupí loajalitě k nadřízenému, když je potřeba mu poskytnout kolektivní obranu.

Analýza se snaží budit dojem příručky pro aplikaci pravidel pro poskytování dotací a investičních pobídek na svěřenské fondy. Spoustu důležitých bodů ale opomíjí. Nerad bych byl adresátem takovéto příručky při rozhodování o poskytnutí dotace některé společnosti ze skupiny Agrofert. Musel bych se totiž rozhodovat, zda při výkladu českých právních předpisů budu postupovat podle jednoznačného vyznění předmětné analýzy, nebo pokynů svého šéfa (a člověka ovládajícího příjemce dotace v jednom).

Interpretaci analýzy způsobem odporujícím jejím závěrům vnímám jako snahu přenést problém do naprosto nepřehledné právní diskuse o složitém problému, ke kterému bude zdánlivě mít deset právníků dvanáct názorů. V podstatných bodech je ale většina právníků ve shodě a podložené protiargumenty se neobjevují ani ve chvíli, kdy je situace mimořádně vážná.

Transparency International ČR se dlouhodobě snaží o debatu ohledně střetu zájmů a dalších korupčních rizik založenou na argumentech. Premiér ale odmítá dát jakékoliv věcné odpovědi a omezuje se na politická prohlášení, odvádění pozornosti na jiné problémy a osobní útoky. Jedním z důvodů bude možná to, že zásadní odborný podklad vypracovaný vládním orgánem potvrzuje velkou většinu našich argumentů a s mezerami v tvrzeních Andreje Babiše se opět nevypořádává.